↗

Čeští vojáci v Afghánistánu. Česká republika by si měl především ujasnit, k čemu svou armádu potřebuje. Vyobrazení Armády ČR jako chudáka, kterého všichni vždycky seškrtají, když jde do tuhého, není vůbec na místě. Foto Nikayla Shodeen, U.S. Army, WmC

V posledních dnech debatami zatřásl návrh sebrat Armádě ČR, respektive Ministerstvu obrany, deset miliard korun z plánovaného rozpočtu na rok 2021. Prostředky by pak měly podle návrhu posloužit k obnově ekonomiky zasažené koronavirovou pandemií. Nejprve je třeba uvést, že není vůbec nutné oba výdaje stavět proti sobě, ostatně z krize se v historii lidstva nikdo neproškrtal.

Nevyužitých zdrojů je stále dost a můžeme mít jak na moderně vybavenou armádu, tak na obnovu ekonomiky. Když už se ale s vidinou ztráty části rozpočtu ozval i náčelník Generálního štábu Aleš Opata, pojďme si o rozpočtu a smyslu Armády ČR promluvit.

Nejdříve opusťme bitevní pole ideologií a řekněme si fakta. Návrh by obraně nesebral část rozpočtu. Ten pro letošní rok činí 75,5 mld. Kč a pro příští rok měl být navýšen o dalších necelých 10 mld. Kč, o kterých se tu bavíme. Přehodnocovat v době světové zdravotní krize investice v příštích letech je asi na místě. Pojďme ale dál.

Rozpočet Ministerstva obrany ČR v posledních letech konstantně roste, aby naplnil spojenecký příslib dvě procenta HDP. V roce 2021 bychom měli pokořit milník 1,4 % a byť se ministryně financí Schillerová nechala slyšet, že je cíl v tuto chvíli nereálný, naše strategické dokumenty mluví o dosažení oněch dvou procent v roce 2024, což znamená prakticky zdvojnásobení rozpočtu oproti minulému roku.

Je třeba si říci, že HDP je především hrozný ukazatel a o reálném stavu ekonomiky nám řekne pramálo. Především z toho důvodu, že nijak nepočítá s externalitami, a tedy nevíme nakolik ona „tvorba bohatství“ ve skutečnosti ovlivňuje úroveň života v dané zemi. To ostatně vidíme i na vývoji České republiky v posledních letech — přestože ekonomika „šlapala“, lidí v příjmové chudobě přibývalo a pomyslné sociální nůžky se rozevíraly.