Zemřel AJL

Milena Bartlová

Antonín J. Liehm byl jedním z největších českých novinářů druhé poloviny dvacátého století — a také první dekády století nového.

AJ Liehm byl jedním z mála českých novinářů, pro něž byl evropský rozměr jejich profese přirozenou samozřejmostí. Foto Ingrid von Krauseová

4. prosince 2020 zemřel v Praze v požehnaném věku 96 let Antonín J. Liehm. Byl mimořádnou kulturní a politickou osobností druhé poloviny dvacátého století, Čech se skutečným světovým přesahem.

Nekrology ale v redakcích připravené zjevně nebyly a většina médií se spokojila s encyklopedickým heslem (s výjimkou Respektu). Liehm by to označil za další příznak fatálního propadu novinářské profesionality.

Náročnost na kvalitu a zodpovědnost novin byla pro něj zásadní věc. Asi by řekl něco v tom smyslu, že ať na papíře nebo na síti, noviny přestávají naplňovat svůj smysl, pokud už nejsou sdělovacím prostředkem informací a myšlenek, ale jen prostředkem zisku.

Jsem český novinář

„Jsem český novinář.“ To bylo hrdé prohlášení člověka, který jako zřejmě jediný Čech dokázal v zahraničí založit a řadu let vydávat renomovaný mezinárodní časopis neustupující z vysokých nároků na formu, obsah a étos. Lettres Internationales vycházely od roku 1984 v několika různých verzích (nejen jazykových mutacích).

Ta česká v polovině devadesátých let neuspěla. Navzdory řečem o slavném návratu do Evropy nebyl totiž zájem o moderní evropanství jako kritickou a zároveň sociálně citlivou politiku a kulturu.

AJL získal tehdy běžné kvalitní vzdělání na žižkovském gymnáziu. Jako jednadvacetiletý se okamžitě po osvobození vrhl do akce. Z německého lágru přivezl Emila F. Buriana a stal se vedoucím redaktorem týdeníku Kulturní politika, který EFB začal hned vydávat a který byl významným hlasem ve sporech třetí republiky o to, jak realizovat novou společnost.

Studia Liehm doslova odbyl na Vysoké škole politické a sociální; zkušenosti, jazyky a neuvěřitelný kulturní rozhled získával raději v praxi, cestováním a od zkušenějších. Jeho schopnost přátelsky spolupracovat s nejvýznamnějšími kulturními osobnostmi druhé poloviny 20. století, u nás i v zahraničí, byla obdivuhodná. Chvíli trvá, než si při čtení jeho textů zvyknete, že všechny ty slavné světové spisovatele, režiséry, politiky i mnoho dalších necituje z odstupu, ale z osobních setkání a rozhovorů.

×
Diskuse
IH
December 6, 2020 v 19.51

Děkuji za hezké připomenutí AJL.

PM
December 7, 2020 v 14.39
Zůstalo po něm hodně

...dnes padlo příkladně do poštovní schránky znamenité poslední číslo Lettre International, které pro potřeštěné poměry po roce 89 (AJL) v rodné zemi a rodném jazyku pohříchu nevychází.