The Guardian

Noviny založené v Manchesteru léta páně 1821 a vycházející jako deník od roku 1855 spojují fascinující radikálně demokratickou tradici s monumentální přítomností: internetové médium guardian.co.uk založené před deseti lety představuje na webu patrně vůbec nejlepší zdroj aktuálních informací ze všech oblastí života. Standard kvality psaní redaktorů internetového i tištěného Guardianu nutí každého profesionála k pokoře, redaktoři Guardianu jsou ve strhující literární útvar schopni proměnit i online přenos z fotbalového utkání.

Guardian bude jedním z hlavních zdrojů našeho zpravodajství ze světa a jednou z inspirací naší rubriky Názory je komentářová stránka guardian.co.uk Comment is Free, jež ve svém pohledu na svět vykazuje obvykle více odvahy než tuzemské ekologické organizace. Comment Is Free je citace z článku, který legendární šéfredaktor Guardianu a jeden z nejlepších novinářů v dějinách vůbec C. P. Scott napsal v roce 1921 ke stoletému výročí vzniku Guardianu (a k půl století své služby v úloze šéfredaktora): „Komentujeme svobodně, ale fakta jsou posvátná. Tak zvaná ‚propaganda’ je opovrženíhodná. Náš protivník nemá menších práv vyslovit se nežli náš přítel.“

A to nejlepší nakonec: novinářský žánr Štěstí z šesti je českou variantou Guardianem vymyšlené rubriky The Joy of Six.

Common Dreams

Internetový deník americké kritické inteligence Commondreams.org je svým obsahem patrně nejblíže tomu, čím by v českém prostředí chtěl být Deník Referendum. Craig Brown jej založil spolu se svou ženou Linou Newhouserovou v roce 1997. Deník spojuje pečlivě vybírané zprávy zpochybňující mainstreamovou perspektivu s každý den vydávaným souborem komentářů. Texty jsou jen menším dílem původní, větší část je přebíraná z jiných obdobně orientovaných anglosaských médií.

Mezi pravidelné autory deníku Common Dreams patří či patřili Naomi Kleinová, Ralph Nader, Michaell Moore, Harold Pinter či Arundháti Royová. Disciplína, kterou se Common Dreams prosazují v konkurenci, není kvantita vlastního novinářského výkonu, ale přesnost vidění a z něj pramenící kompetence editorského výběru.

Schopnost vybrat je v českých médiích nejméně pěstovanou a patrně také nejméně doceňovanou disciplínou. Je to klíč k pochopení strategie naší rubriky Domov. Mnozí kolegové v hlavních českých médiích často odvedou vynikající práci, která je ale utopena v potocích materiálů povrchních, bulvárních, propagandistických anebo úplně scestných. Nenápadný klasik českého novinářství Jan Šícha tento rys českého mediálního provozu kdysi popsal jako utápění perel v asfaltu. Základem zpravodajství naší rubriky Domov by tedy měla být šňůrka, na kterou se budeme pokoušet tyto perly, očištěné a naleštěné, jednu po druhé navlékat.