Marianský sloup symbolem smíření? Leda s omezováním lidských práv

Eduard Kopáček

Máme-li se smířit s návratem mariánského sloupu, symbolu obtěžkaného tolika temnými významy, pak se vyznavači mariánského kultu musí smířit s tím, že budeme jeho podstatu posuzovat perspektivou 21. století.

I Mariin příběh je viděno v dnešní perspektivě krutou historií porušování základních lidských práv. Foto Jan Kašpárek, DR
I Mariin příběh je viděno v dnešní perspektivě krutou historií porušování základních lidských práv. Foto Jan Kašpárek, DR

Na Staroměstském náměstí finišuje stavba napodobeniny mariánského sloupu. České biskupské konference a Společnosti pro obnovu mariánského sloupu jej označují jako symbol ekumenického smíření.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Ve skutečnosti se o nic takového nejedná, protože mezi protestanty lze těžko najít kohokoli, kdo by neohrabanou náhražku vítal. Nejedná se o smíření protichůdných postojů, jedná se o arogantně vnucované smíření nového aspiranta na hegemonii: vnucuje vám svou vůli — a vy se s ní smiřte.

S čím se tedy máme smířit? S rostoucím vlivem náboženského fundamentalismu v naší společnosti? S plíživě se blížícím osekáváním osobních svobod, a zejména práv žen, například práv reprodukčních? Musíme se smiřovat s rostoucí nenávistí vůči LGBTIQ menšinám? To vše z lůna katolické církve dnes vychází.

I kdybychom pominuli otázku, zda je socha Panny Marie hledící na místo staroměstské exekuce symbolem útlaku českého národa, nebo ne, pořád tu zůstává otázka aktuální symboliky mariánské kultu. Právě ten se vrací na ústřední pražské náměstí.

Biblická dějeprava nám říká, že Panně Marii bylo údajně něco kolem třinácti let, když se jí zjevil archanděl Gabriel, a sdělil jí, že porodí syna. Údajným otcem dítěte měl být Duch svatý. Jejímu snoubenci Josefovi se zjevil ve snu anděl, který mu sdělil, že má přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého.

Co mám to říká tento příběh o postoji k ženám, a jejich rovnoprávnosti, a o postoji k manželství? Vždyť už svou podstatou je mariánský kult nebezpečnou zbraní v rukou náboženských fundamentalistů. Máme-li se smířit s jeho obnovenou manifestací na Staroměstském náměstí, budou se jeho vyznavači muset smířit s ním, že o něm budeme veřejně přemýšlet v dnešní perspektivě.

Římský statut Mezinárodního trestního soudu označuje nucené těhotenství za zločin proti lidskosti, za válečný zločin a staví jej na roveň mučení. Mimo válečný kontext může být nucené těhotenství definováno jako situace, kdy žena nebo dívka otěhotní, aniž by se o to snažila, a je jí omítnuta interrupce, nebo je oddálena či je-li jí k ní ztížen přístup.

Nucený sňatek je definován jako forma násilí na ženách, jež představuje závažné porušení základních práv, a zejména právo žen a dívek na integritu, fyzické a mentální zdraví, sexuální a reprodukční zdraví, vzdělání, soukromý život a svobodu a autonomii. Muži a chlapci, kteří jsou obětmi nuceného sňatku, čelí mnoha podobným porušením jejich práv, tím závažnější je taková událost, pokud se jedná o třináctiletou dívku.

Ani kultura, zvyky, náboženství, tradice nebo tak zvaná „čest“ nemůže ospravedlnit takové porušení práv. Určující charakteristikou nuceného sňatku je chybějící souhlas alespoň jedné ze dvou stran. Mariánský kult není ničím, co by mohlo ve dvacátém století smiřovat společnost, je to veteš příslušící tmářské minulosti.

A tak se zdá, že to, s čím se máme smiřovat, je rostoucí moc Římskokatolické církve v naší zemi. Zdá se, že tak zvané církevní restituce — ve skutečnosti svévolný dar majetků církvím — byly otevřením pomyslné Pandořiny skříňky.

Většina z nás s němým úžasem přihlíží mocenskému paktu mezi Hradem a pražským arcibiskupstvím. V neposlední řadě se se tak zřejmě máme smířit s osobami s extrémistickými, nebo přinejmenším nebezpečnými názory, v radách veřejnoprávních médií.

Prozatím naší zemi omezování lidských práv, práv žen, a zejména práv reprodukčních bezprostředně nehrozí, ale napodobenina mariánského sloupu nám musí být připomínkou, o jaká práva můžeme přijít, pokud přenecháme politický i veřejný prostor strůjcům výstavby šeredné napodobeniny mariánského sloupu a podobným lidským typům.

    Diskuse
    PK
    June 5, 2020 v 19.39

    Ach Bože. To už opravdu raději toho Štampacha.

    PK
    June 5, 2020 v 19.39

    Ach Bože. To už opravdu raději toho Štampacha.

    "Mimo válečný kontext může být nucené těhotenství definováno jako situace, kdy žena nebo dívka otěhotní, aniž by se o to snažila, a je jí omítnuta interrupce, nebo je oddálena či je-li jí k ní ztížen přístup."

    Podle mých informací se, pane Kopáčku, Maria o těhotenství sice nesnažila, ale ani ho neodmítla. Domníváte se tedy, že by se mohlo jednat o zločin proti lidskosti? Je to skutečně taková docela zapeklitá otázka, domnívám se však, že právo na mentální zdraví by se kromě žen a dívek mělo vztahovat i na autory článků...

    PM
    June 15, 2020 v 21.19
    proces rekatolizace české společnosti

    jen náročný a nebude levný. Nová etika vyžaduje i novou estetiku.

    Mariánský sloup není završením ale upřímnou snahou o zakotvení moderní religiozity ve prostředí pragmatické etiky globálního financkapitalismu.

    Zkušenosti s podobným procesem, který probíhá ve východní Evropě zatím mluví ve prospěch záměru České biskupské konference a Společnosti pro obnovu mariánského sloupu...bych dodal.