Případ mariánského sloupu a dvou buků lesních

Alena Zemančíková

V Prostějově řeší spor o to, zda zbourat dva stromy, jež ohrožují zrestaurovaný mariánský sloup. Alena Zemančíková se zamýšlí nad tím, co všechno brát v takové při v potaz.

Ve městě Prostějově zrestaurovali mariánský sloup na náměstí. Při té příležitosti bylo zjištěno, jak uvádí přípis Magistrátu města Prostějova z 12. listopadu 2015, že stav kulturní památky ohrožují dva stromy, které byly v její blízkosti vysazeny v padesátých letech minulého století — všechny strany ve shodě uvádějí, že se tak stalo proto, aby mariánský sloup přestal být v totalitních padesátých letech (a zejména nadále) pohledovou dominantou Náměstí T. G. Masaryka.

V letech 2014 a 2015 bylo prostějovské náměstí z gruntu rekonstruováno (jako mnoho, ba skoro každé náměstí v České republice) s podporou evropské dotace. V nedávné minulosti napáchané škody na jeho urbanismu se už napravit nedají (tedy aspoň ne bez velkého násilí, které by vyžadovalo například zbourání obchodního domu Prior, který zde byl neurvale postaven, aby zakryl pohled na děkanský kostel Povýšení svatého kříže a přilehlý augustiniánský klášter).

Vždycky se ovšem dá změnit městská zeleň a její pojetí a úprava — a v tomto smyslu bylo navrženo pokácení dvou vzrostlých buků lesních v blízkosti sloupu.

Otázka je vskutku dialektická: jeden z argumentů, totiž že v době vztyčení sloupu v roce 1714 v jeho blízkosti žádné stromy nebyly, zní platně, pokud si neuvědomíme, že v roce 1714 nestála nová prostějovská radnice, monumentální a bez nadsázky pyšná budova s vysokou věží od architekta Karla Huga Kepky z roku 1914, která na sebe v koncepci náměstí strhává veškerou pozornost. Tento efekt byl od architekta záměrný, radnice ostatně dnes představuje ve městě jednu z významných architektonických památek.

V době, kdy byl vztyčen mariánský sloup v Prostějově, mělo náměstí jinou funkci než dnes, bylo doslova trhem, stál na něm pranýř, těžko bychom mohli mluvit o místě odpočinku. S rozvojem industrializace se náměstí (tehdy Františka Josefa) změnilo v reprezentativní střed města a v tom smyslu se jím i pohybovaly dějiny: na starých fotografiích vidíme ještě sochu svatého Jana Nepomuckého, která tam už není, nestojí Prior, kolem barokního tordovaného mariánského sloupu skutečně žádné stromy nerostou.

×