Symbol ponížení a hanby, nesvobody a rekatolizace, totality a genocidy českých protestantů, znělo z jednoho tábora. Symbol smíření a dialogu, způsob, jak uniknout hříchu a krásná barokní památka, říkali druzí.

Hlasování o požadavku obnovit mariánský sloup na pražském Staroměstském náměstí předcházela téměř tříhodinová debata. V červnu odbor výstavby městské části Praha 1 povolil znovuvztyčení sloupu bez stavebního povolení s tím, že jde o osazení výtvarného díla na sokl.

Zastánci sloupu chtěli vztyčení uskutečnit na sté výročí stržení sloupu, tedy na podzim příštího roku. Na magistrát ale v červnu dorazila petice proti obnově, na kterou radní nereagovali v zákonné lhůtě. V září dostalo zastupitelstvo naopak petici doslova prosící o obnovení. O obou peticích - za aktivní účasti signatářů u řečnického pultíku - jednalo zastupitelstvo ve čtvrtek 14. září. Zřejmě již definitivně se rozhodlo mariánský sloup neobnovit.

Úmysl hlasovat proti obnově zprvu jasně avizovala většina představitelů zastupitelských klubů kromě Jana Čižinského a Jana Wolfa (oba KDU-ČSL). Jana Plamínková (STAN) pak sice prohlásila, že není a priori proti, ale uznala, že by mariánský sloup nebyl sloupem smíření, ale sloupem konfliktů.