Pokud snad někomu dosud o nedávno vztyčené maketě části někdejšího sousoší s dominantní postavou vítězné Marie Neposkvrněné v Praze na Staroměstském náměstí nebylo jasno, teď se sloup vybarvil. A nemíním barvu v optickém smyslu, tu podivnou kombinaci nazelenalé a narůžovělé, která sotva odpovídá vysokému baroknímu vkusu.

Na skromné námitky zástupců jiné křesťanské a sekulární části české společnosti, že obnova symbolu válečného triumfu říše, díky jejímuž konci vznikl náš samostatný československý, a pak český stát, štěpí společnost, jsme slýchali vysvětlení, že vztyčení sloupu spolu s návratem kalicha do výklenku v té části průčelí Týnského chrámu, která je vidět ze Staroměstského náměstí, je aktem smíru. Že by se to mělo vnímat v ekumenickém smyslu.

Snad je třeba připomenout, že chrám Panny Marie před Týnem byl dostavěn a užíván jako katedrála kališnické církve, tedy církve pod obojí, která se v 16. století propojila s církvemi reformačními. Byl této církvi odebrán, nebo, jak se v souvislosti s církevním majetkem opakovaně říká, byl jí ukraden.

15. srpna proběhne za účasti římských katolíků z celého Česka mohutná demonstrace. V devět hodin začne sešikováním členstva tělovýchovné organizace Orel v uniformách a s prapory a vyvrcholí v poledne aktem, kdy Dominik Duka objekt čnící na náměstí posvětí.