Mariánský sloup se vrátil do Prahy. Jeho tvůrci v čele se sochařem Petrem Váňou jej plánují během příštích týdnů vztyčit na Staroměstském náměstí. Znovu proto nabírá na intenzitě spor, zda se má symbol mariánského kultu vrátit na místo, kde jej krátce po vzniku Československa strhl dav v čele s anarchistou Františkem Sauerem. Ačkoli je stavba sloupu povolena, není zřejmé, zda se jej Váňovi podaří obnovit. Praha 1 totiž odmítá umožnit nezbytný zábor prostranství.

Šedesátitunový sloup, zatím rozložený na několik set částí, připlul do Prahy v úterý na nákladní lodi ze Staré Boleslavi. Kameníci na něm pracovali posledních dvacet let a dílo pokládají za dar Praze a projev dobré vůle. Mariánský sloup má být symbolem smíření, stejně jako připomínkou obránců Prahy z třicetileté války. Kritici jej vnímají naopak jako pozůstatek habsburské monarchie a násilné rekatolizace českých zemí, který byl před sto lety právem odstraněn.

Spíše než námitky části občanské společnosti musí Váňa a Společnost pro obnovu mariánského sloupu ale řešit právní aspekty stavby. Mají sice povolení k jejímu umístění od stavebního úřadu, schází jim ale možnost záboru prostranství posvěcená městskou částí Praha 1.

„Stavebnímu úřadu Prahy 1 byla doručena žádost o povolení záboru, která však obsahovala formální nedostatky. Žadatel byl vyzván k doplnění žádosti, což se k dnešnímu dni nestalo. Řízení je nyní výhradně v kompetenci státní správy,“ sdělila v úterý mluvčí Prahy 1 Kateřina Pisačková ČTK. Bez ohledu na výsledek žádosti kameníci plánují s rozloženým sloupem kotvit u Karlových lázní asi měsíc. Čas chtějí využít k posledním úpravám díla.

Povolení ke stavbě mariánského sloupu vyprší v červenci. Váňa a spol. nicméně tvrdí, že stavbu již zahájili, a proto se povolení automaticky prodlužuje. Za počátek stavby pokládají akci z konce května, kdy chtěli odstranit dlažbu na části Staroměstského náměstí. Po zásahu městské policie a Prahy 1 odešli s nepořízenou a místo museli vrátit do původního stavu, aby se nedopustili trestného činu proti majetku města. Další pokus, tentokrát s přizváním veřejnosti, plánují na sobotu.

„Přijďte nám pomoci na Staroměstské náměstí říci to, co je třeba o tomto příběhu říci. Písní, modlitbou dotykem kamenického dláta v kameni. Každý člověk je věřící. V naději, že je možné tvořit krásu, přijďte všichni. Radost ze smíření mezi lidmi je krásná. Mariánský sloup je dar Praze od nás všech,“ uvádějí v pozvánce.

Zda má ovšem Praha o dar zájem, není zcela zřejmé. Zastupitelé Prahy 1 v červenci 2017 na obnovu sloupu sice kývli, již v září ale záměr odmítl magistrát, který deklaroval, že město dar nepřijme. Navíc se objevily informace, že souhlas městské části a stavebního úřadu mohly ovlivnit zavádějící informace. Památkáři se celou záležitostí zabývat nemíní, za dostačující pokládají své stanovisko vydané v roce 2014.

„Náš odbor k dané věci vydal historicky kladné závazné stanovisko a již se danou věcí nebudeme zabývat, pokud se případná realizace neodchýlí od podmínek, které byly v našem stanovisku dány,“ sdělil Deníku Referendum ředitel odboru památkové péče magistrátu Jiří Skalický. Stanovisko se vyjadřuje kromě sloupu i k doprovodným sochám andělů, které Váňova replika ale neobsahuje.

Sloup budí vášně, věcná debata spíše chybí

Ředitel Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a místopředseda Spolku za starou Prahu Richard Biegel varuje, že mariánský sloup je spíše předmětem rozvášněného konfliktu než skutečné debaty. „Věc není jednoznačná a záleží na úhlu pohledu. Symbol totiž může znamenat více věcí najednou, různě se proměňuje a lidé jej vnímají odlišně. Mariánský sloup je proto mnohoznačný,“ vysvětlil Deníku Referendum.

„Týká se jak mariánské úcty, tak barbarství spojeného se stržením, třicetileté války i habsburské monarchie. S tím se musíme smířit. Nejprve bychom si měli klást otázky a téma si vyjasnit, protože zde nyní nejde ani tak o sloup, jako spíše společenský střet. Jestli se sloup postaví takto, prohrají všichni,“ řekl.

Biegel zmínil množství argumentů týkajících se možné podoby památky. „Umění spojené s mariánskou úctou centru Prahy chybí. Existuje ale mnoho variant toho, čím lze místo osadit. Může to být zhotovená kopie nebo také soudobá kreace či alegorie. Proti přesné kopii — jako jsou například některé sochy na Karlově mostě — lze samozřejmě namítat, že se náměstí proměnilo. Možných podnětů je mnoho a bylo by dobré, aby se sdružily. Návraty památek jsou každopádně možné a existují,“ dodal.

Obnově sloupu vyjádřili podporu někteří náboženští činitelé včetně kardinála Dominika Duky. Kamenům před odplutím ze Staré Boleslavi žehnal farář Libor Bulín s Palladiem země české. Na místě, kde kameníci v čele s Váňou plánují sloup vztyčit, pro změnu sloužil improvizovanou pravoslavnou mši ultrakonzervativní kněz Libor Halík proslulý tažením proti právu žen na interrupci.

Proti mariánskému sloupu stojí naopak spíše levicová část občanské společnosti. Když v roce 2017 eskalovala debata o možném obnovení památky, pražští zastupitelé obdrželi otevřený dopis varující před tím, že vztyčení sloupu vyvolá pouze další mezilidské konflikty, aniž by přineslo něco skutečně hodnotného. Podepsal jej mimo jiné literární historik Martin C. Putna, historička umění Johana Lomová či šéfredaktor časopisu Tvar Adam Borzič. Své podpisy připojila i část redakce Deníku Referendum.

Mariánský sloup z poloviny sedmnáctého století strhl dav spolu s žižkovskými hasiči pod vedením anarchisty Františka Sauera krátce po vyhlášení samostatného Československa v roce 1918. O možnou obnovu se vede spor s kratšími přestávkami již od roku 1990, kdy vznikla Společnost pro obnovu mariánského sloupu. Obě strany opakovaně přišly s různými peticemi i argumenty. Politici zvolili praktické řešení v podobě zachování stávajícího stavu, které vychýlila až Váňova iniciativa.