Ve vztahu k Čínské lidové republice je na místě obezřetnost

Olga Lomová

Nadšení z čínské pomoci je zapotřebí vidět v širších souvislostech nedávné minulosti, včetně rizik, která přinášejí závazky vůči Komunistické straně Číny. Tamější systém pandemii způsobil. A teď se z ní cynicky snaží těžit.

Chan Chauto, pravá ruka ztraceného čínského poradce prezidenta Zemana, a Miroslav Pelta podepisují smlouvu o spolupráci mezi FAČR a CEFC za přítomnosti tehdejšího premiéra Sobotky, čínské velvyslankyně a Jaroslava Tvrdíka. V pozadí asistuje Jan Hamáček. Repro DR

Hrdinou dne je Jan Hamáček, předseda ČSSD a ministr vnitra s dobrými kontakty v Číně, zemi, kterou Evropská komise loni s obavami označila za „systémového rivala“. Podle titulku v interview v Deníku N „Hamáček využil kontaktů ČSSD v Číně a vyjednal další miliony roušek i respirátorů, pomohla také Tvrdíkova komora“.

Lidové noviny zase citují Hamáčkovo prohlášení, že „Bez Zemana by to nešlo, díky Číně dostaneme Česko z problémů“. Zásluhy podle našeho tisku má i velvyslanec Čínské lidové republiky v Praze.

Čína se tak stává naším spasitelem a ve své vděčnosti rádi taktně zamlčíme, že „problém“ způsobila právě ona. Nemoc, která se zřejmě nejpozději koncem listopadu loňského roku objevila v jihočínském Wu-chanu, se nakonec stala celosvětovou pandemií vinou politického systému, s nímž má předseda ČSSD a český prezident dobré kontakty.

Právě systém založený na vedoucí úloze komunistické strany neváhal v zájmu „stability“ kriminalizovat lékaře snažící se upozornit na blížící se nebezpečí. Tím umožnil katastrofální rozšíření nemoci doma i ve světě.

Situaci podcenila, nebo možná záměrně podhodnotila, také Světová zdravotnická organizace, jejíž generální ředitel Tedros Adhanom po lednových konzultacích v Pekingu měl pro Čínu jen slova chvály a mátl světovou veřejnost tvrzením, že vše je pod kontrolou. Svým postojem potěšil generálního tajemníka Si Ťin-pchinga, který potřeboval před svým lidem zamaskovat, že jeho vláda situaci nezvládla.

Zároveň ale otupil obezřetnost mezinárodního společenství, a usnadnil tak rozšíření viru po celém světě. Dodejme, že každý týden bez preventivních opatření navíc prudce zvyšuje intenzitu průběhu epidemie.

Politizace

Postup čínské strany a vlády ruku v ruce se Světovou zdravotnickou organizací sloužil politickým zájmům a politické zájmy sleduje čínské vedení i nadále. Po počátečním otřesu, kdy se ozvalo volání čínských občanů po svobodě slova a právu na informace, čínské vedení mobilizovalo síly k boji s koronavirem, ale zároveň rozvinulo represe.

Čínská média denně citují chválu Světové zdravotnické organizace a další zahraniční hlasy (například z Ruska, Kuby nebo Běloruska), které dávají Čínu za příklad světu jako zodpovědný stát přistupující prý k problému transparentně a efektivně. Podobně hlasy bohužel předvídatelně zazněly už i v České republice. A lze předpokládat, že podobné pasáže bude obsahovat i večerní projev prezidenta Zemana.

Zprávy o šíření pandemie v USA a v Evropě, jak o nich píše čínský tisk, budí dojem, jako by virus byl doma právě tam, a ne v Číně. Objevují se také srovnání schopnosti různých politických systémů zdolat virus, z nichž čínský nedemokratický systém vystupuje jako jednoznačně lepší.

Navenek ČLR nastolila agresivní rétoriku, včetně šíření klasických fake news, kdy oficiální čínští představitelé odmítají spojování viru s Čínou, i když prokazatelně nákaza vznikla právě tam, a někteří naznačují, že by něco mohlo být na konspirační teorii, podle níž virus do Číny zavlekly Spojené státy. Tuto myšlenku už převzaly i ruské dezinformační kanály.

Čína se zároveň snaží ukazovat jako velmoc, která pomáhá slabším a potřebným, například Íránu, kam se nemoc dostala v souvislosti s čilou obchodní výměnou mezi oběma zeměmi. Anebo „zemím střední a východní Evropy“.

Česká stopa

Politický zájem Číny vylepšovat svůj obraz v České republice je evidentní. Čína se u nás netěší velké popularitě a nedávno objevený dopis čínského velvyslance kvůli plánované cestě předsedy parlamentu na Taiwan čínskou pověst ještě zhoršil. V pozadí Hamáčkových slov lze také vidět další politické a osobní zájmy různých subjektů.

Není to tak dávno, co si prezident Zeman opatřil — dnes zmizelého — čínského poradce Jie Ťien-minga a Jaroslav Tvrdík v čele Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce, alias Společnosti česko-čínského přátelství, umetal cestičku businessu PPF v Číně. Tvrdík byl zároveň poradcem premiéra Sobotky a jezdil do Číny jednat jménem české vlády (alespoň tak o tom psal čínský tisk).

To mu nebránilo pracovat současně v čínské firmě CEFC, v jejímž čele stál zmíněný Zemanův poradce. Nakonec po krachu CEFC, firmy s neprůhledným pozadím a vazbami k vojenské rozvědce, Tvrdík zakotvil v čínské otevřeně státní společnosti CITIC.

Pamětníci si třeba vzpomenou také na to, že Jie Ťien-ming zmizel v době, kdy v New Yorku probíhal soud s jeho pravou rukou, Patrickem Ho, kvůli uplácení afrických politiků a získávání vlivu na půdě OSN, jehož orgánem je i Světová zdravotnická organizace. To jsou samé nepěkné věci kazící pověst jak Číně a jejímu velvyslanci v ČR, tak prezidentu Zemanovi i Janu Hamáčkovi coby předsedovi ČSSD, která před časem uzavřela dohodu o stranické spolupráci s Komunistickou stranou Číny.

Bez ohledu na strategické partnerství podepsané prezidentem Zemanem a generálním tajemníkem KS Číny před čtyřmi lety v Praze, naší skutečně strategickou prioritou je spolupráce s Evropskou unií. Buďme tedy rádi, že se nám podařilo nakoupit, co vyžaduje naléhavá situace, ale nepropadejme iluzím.

Místo vděčnosti k dodavateli si položme otázku, jak se do budoucna vyhnout tomu, abychom k uzavření obchodu v zájmu České republiky museli uplatňovat nadstandardní vztahy s Komunistickou stranou Číny a jejími lobbisty. Začít je možné otázkou, jak se stalo, že ve státních hmotných rezervách zdravotnický materiál chyběl, na což se přišlo až tehdy, když ho Jaroslav Tvrdík chtěl jako „humanitární pomoc“ expedovat do Číny.

    Diskuse (0 příspěvků)