O eleganci čirého zla

Zuzana Válková

Čeští biskupové se usnesli, že oběti sexuálního zneužívání v církvi bude možné žalovat, a tím je přinutit k výpovědi před policií. Zuzana Válková ukazuje, jak by asi vypadalo ospravedlnění takového kroku tváří v tvář oběti.

Podle zjištění deníku Aktuálně se čeští biskupové v říjnu letošního roku usnesli, že oběti sexuálního zneužívání v církvi je možné žalovat, a tím je přinutit k výpovědi před policií. Úhledné řešení. Dobře ho vystihuje argument „už tě jednou znásilnili, podruhé to přežiješ“. Jak by mohlo vypadat ospravedlnění takového kroku tváří v tvář některé z obětí?

„Tvrdíš, že jeden z našich Ti zničil život. Prý se to stalo, když jsi byl malý. Hezký chlapec jsi byl, ano to je vidět — tu fotografii od svatého přijímání nám nenuť, podobných jsme viděli spousty. Jistě, poslušný jsi také byl, citlivý. Tak trochu citlivý jsi dodnes, že? Neplač.

Kdybychom Ti měli věřit, což je těžká věc, skoro nemožná, abychom k tobě byli upřímní, události onoho jara nadlouho rozvrátily Tvou schopnost důvěřovat druhému člověku, vlastní rodiče nevyjímaje. Proč by tě jinak k panu faráři dál posílali, že? Museli přeci něco tušit. Říkal jsi jim, že tam nechceš chodit, ačkoliv účinný způsob, jak je o tom přesvědčit, tě nenapadl. Myslel sis, že to na tobě poznají. Tu hrůzu. Stud. Vinu. Že zaznamenají aspoň ty strašné bolesti žaludku. Rodina je tu od toho, aby si něčeho takového všimla, myslel sis tehdy. Ale ona ne. Rodina k ničemu není. Že Bůh dovolí všechno? To zase nepřeháněj.

Tvrdíš také, že jsi kvůli tomu zážitku přišel o zbytek respektu k sobě samému. Dodnes nevíš, zdali si za to všechno tak trochu nemůžeš sám. Jistě, kdyby se tě někdo zeptal, tak řekneš, že ne, byl jsi přeci jen dítě, ale o čem se ti v noci zdá? Hnije to v tobě, viď? Takových, jako Ty, je spousta, a navíc: vaše zkušenosti se opakují. Údajné zkušenosti, tedy.

... Ale budeme se za Tebe modlit. Foto Medium.com

Podívej, my chápeme, že ses na tu domnělou záležitost rozpomněl až po dvaceti letech. V české společnosti dnes působí živly, které ukládají proti církvi svaté, snaží se oslabit její už tak slabé postavení. V zemi, jako je ta naše, něco takového nemůžeme potřebovat. Tyhle „osobnosti“ lačné po zviditelnění i za cenu nevýslovné osobní hanby vždycky spustí vlnu zájmu o takřečený problém, který ve srovnání s jinými organizacemi — abychom citovali otce arcibiskupa — není tak hrozný, jak by se mohlo zdát.

Kdo tu dnes systematicky zkoumá dětské sbory? Nebo sportovní organizace? Jestli se tam neděje něco podobného? Nikdo. Je to skandální. Skandální.

Víš, my se k té věci musíme nějak postavit. Není možné sbírat špínu jako okap na jaře, na místě jsou opatření. Je nám to líto, ale ty budeš součástí našich opatření. To, co nám říkáš, teď půjdeš říkat někomu jinému. Vybereme ho my. Ne, nedáme ti čas na to, aby ses rozmyslil, jestli to chceš absolvovat, něco takového si nemůžeme dovolit. Že se novým sdílením tvého traumatu část zničujících emocí vynořila a začala tě zevnitř rozežírat, to nás nezajímá. Kdo ostatně ví jistě, jestli takové emoce vůbec prožíváš? Lhář, myslíme tím dobrý lhář, se dokáže pěkně tvářit, ale uvnitř jeho srdce se nic neděje.

Možná o tom víš svoje.

Takže je tu ta určovací žaloba. Je to pro nás výhodné. Policistovi, který nemá v popisu práce zacházet s tebou v rukavičkách, budeš odpovídat na otázky týkající se křivdy, která se údajně stala před dvaceti lety. Otec ten a ten, kterého ze svého neštěstí obviňuješ, je už dávno v domově s pečovatelskou službou. Co víme, není při smyslech. Ve výpovědi nasekáš chyby. Spleteš si datum, jindy zase jméno… Víš, jak to chodí. Dvě dekády, nezáviděníhodné. Pak se nejspíš najde svědek, který řekne, že se ti nic podobného stát nemohlo, protože v tu a tu dobu byl s otcem tím a tím někde jinde.

Je to celé jednoduché — kdyby sis to chtěl představit do detailu, můžeme ti cosi doporučit. Je to takový film. Židé, co přežili Treblinku, v něm ukazují prstem na svého vraha a trýznitele. Vědí, že je to on, potkávali ho léta každý den. Všichni vědí, že je to on. Ale pak se jeden ze svědků splete. Výpověď druhého rozdrtí zfalšovaný dokument. Jejich vzpomínky jim nakonec k ničemu nejsou. Tak to prostě chodí.

Podívej, my ti nechceme ublížit. Vidíme, že máš trápení — ať už je jakéhokoliv původu — a budeme se modlit za to, aby tvá duše našla klid. Ale takové obvinění přejít nemůžeme. Očekávej od nás psaní. To, co jsi spustil, už zpátky nevezmeš. Víme o tobě, víme, kde bydlíš, a pokud naši žádost odmítneš, budeme tě žalovat. Nadržuješ domnělému zločinci. Tohle nemůže přejít nikdo.

Ale jak říkáme, budeme se za tebe modlit.“

    Diskuse (24 příspěvků)
    JN
    Jiří Nushart, maloměšťácký usmiřovač
    November 20, 2019 v 12.25
    Obávám se, že tento článek by eventuálně mohl být lživý.
    Žaloba církve údajně necílí na oběť, ale na neznámého pachatele sexuálního zneužívání.

    "... Necílíme na paragraf nadržování trestního zákoníku. Cílem je najít pachatele, kteří působí v rámci katolické církve a dopouštějí se trestných činů v oblasti důstojnosti a sexuálního zneužívání. Každý, kdo takového pachatele zná, musí pomoci jej odhalit a usvědčit,“ řekl v úterý Právu advokát Němec.
    MP
    Martin Profant
    November 20, 2019 v 13.8
    Lživý?
    Lžívý asi ne, jen trochu jednostranný. Vůbec neproblematizuje ten kalkul biskupů, že se policie a státní zastupitelství budou k obětem chovat stejně odporně jako oni.
    JP
    Josef Poláček, Invalidní důchodce a student
    November 20, 2019 v 14.22
    Tak tohle se Vám povedlo opravdu dokonale, drahá paní Válková; velice citlivý, a přitom naprosto úderný text...
    JN
    Jiří Nushart, maloměšťácký usmiřovač
    November 20, 2019 v 15.25
    V řadách katolických kněží tedy existují nějací další neznámí pachatelé
    sexuálních deliktů, kteří by mohli ubližovat i dál, a vy na ně nechcete podat trestní oznámení a nechcete je stíhat?

    Já vám nerozumím.
    JN
    Jiří Nushart, maloměšťácký usmiřovač
    November 21, 2019 v 9.50
    Pachatelé sexuálního zneužívání
    se rekrutují ze všech sociálních skupin. Existují mezi dělníky, profesory, ateisty, věřícími, mezi katolickými kněžími i mezi marxisty.

    Nevím, zda je znám procentuální podíl těchto pachatelů ve skupině katolických kněží, ale procentuální podíl pachatelů sexuálních deliktů v celé populaci (popřípadě jen mezi muži) odhadnout lze. Logicky je tedy na místě otázka, zda ke generalizujícím prohlášením ohledně zvýšené míry sexuální kriminality ve skupině katolických kněží máme dostatečné podklady.

    I v případě, že by se pachatelé sexuální kriminality ve skupině kněží vyskytovali v míře zcela obvyklé pro všechny sociální skupiny, bude pravděpodobně vznesena námitka "systémového problému církve". Nechceme-li to ovšem považovat za vyvolávání nevraživosti, museli bychom tento "systémový problém" nějak měřit, například procentuálním podílem výskytu pachatelů těchto deliktů mezi příslušníky různých organizací, jejichž systémový problém se sexuální kriminalitou zkoumáme.

    Místo srovnání procentuálního zastoupení pachatelů v různých sociálních skupinách či organizacích je také možné sledovat výskyt různých obecných charakteristik ve skupině pachatelů: Tedy například jaký podíl pachatelů sexuálních deliktů tvoří právě ti kněží a pak takto získaný podíl srovnat s celkovým podílem všech kněží v celé populaci. Kdybychom ale tímto způsobem zkoumali výskyt různých charakteristik ve skupině pachatelů, pravděpodobně bychom tvrdě narazili právě na onen "humanismus".

    V tomto srovnání nejde o omlouvání. Je nutné vnímat osobní neštěstí v každém jednotlivém případu sexuálního zneužití, ale úplně stejně je toto neštěstí potřeba vnímat i v každém jednotlivém případu nespravedlivého obvinění. Obě možnosti mohou končit velmi špatně a život člověka tím může být zničen.

    Někdy se mi bohužel zdá, jako by ale někteří lidé měli ze svého pohoršení dnes radost: Xenofob má radost z vraždy, kterou spáchá muslim, novodobý "humanista" má radost ze sexuálního zneužití, kterého se dopustí kněz, protože obě ty události, které se (bohužel) stávají a jejichž pachateli bývají (jak bylo výše řečeno) lidé ze všech sociálních skupin, v tom konkrétním případě potvrzují xenofobovu xenofobii a "humanistův" "humanismus".
    Je pak těžké "Hilsnera" neodsoudit a slušní kněží aby snad raději chodili přítmím kanálů. Protože když někdo dnes obviní nějakého kněze ze sexuálního zneužívání, představitel církve nemůže říci: "Ano, pojďme vypátrat pachatele, aby už nemohl škodit nikomu dalšímu." Představitel církve dnes totiž nemůže říct asi nic zásadně jiného než: "Ano, patřím také k té sebrance sexuálních zvrhlíků a omlouvám se."
    PM
    Petrasek Milan, penzista
    November 21, 2019 v 11.39
    Také sdílím obavy z perzekuce těch kněží,
    kteří žijí v rozporu s patologickým vztahem většiny duchovenstva ke generativnímu pudu... tedy i k sexualitě.
    Navíc se obávám dalšího rozkvětu teatrální šmíry současného klérusu V4, na téma kriminalizace pohlavní činnosti...bych dodal.
    JK
    Jindřich Kalous, důchodce
    November 21, 2019 v 12.33
    Milanu Petrasekovi
    Jednoduché řešení - zrušit povinný celibát...
    JN
    Jiří Nushart, maloměšťácký usmiřovač
    November 21, 2019 v 15.0
    Zrušit povinný celibát?
    Nejsem proti, ale nevím, jak v případě takového humanizačního šmírování, jako před nedávnem v Polsku, pomůže zrušení celibátu.
    MP
    Martin Profant
    November 21, 2019 v 17.38
    Jiřímu Nushartovi
    To je ale docela jednoduché. Pokud nebude klér ustavičně zadávat vážné důvody k podezření, že kryje pachatele sexuálního zneužívání ze svých řad, nikoho podobné věci nebudou zajímat.
    JN
    Jiří Nushart, maloměšťácký usmiřovač
    November 21, 2019 v 18.53
    Až příliš jednoduché, pane Profante. Podobně jednoduše bych mohl také napsat, že "pokud nebudou Romové ustavičně zadávat vážné důvody k podezření, že kradou a ty pachatele ze svých řad kryjí, nikoho podobné věci o Romech zajímat nebudou."

    Ale takhle byste se určitě nevyjádřil.
    + Další komentáře