Platit z našich daní genderové neziskovky se vyplatí
Eliška KodyšováVláda v posledních letech škrtá výdaje na nevládní organizace, které se zabývají zlepšováním rovnosti mužů a žen. Připravuje se tak o šanci systémově řešit něco, co pálí nás všechny.
Vláda se v těchto dnech zabývá návrhem rozpočtu na další rok. Jak už informovala média, dotaci Úřadu vlády pro neziskové organizace na podporu rovnosti žen a mužů čeká další snížení. Z původních sedmi miliónů korun se přes letošní čtyři milióny dostane příští rok možná jen na pouhé dva milióny — a to pouze za předpokladu, že ji z rozpočtu nevyškrtne některý poslanecký návrh.
Je takové snížení dotace špatnou zprávou pro nás všechny? Potřebujeme vůbec vyčleňovat peníze na něco tak abstraktního, jako je rovnost žen a mužů?
Genderová rovnost dnes u veřejnosti nestojí na žebříčku témat, která si zaslouží podporu, nijak vysoko. Většina lidí má za to, že ženy a muži si už dávno rovní jsou. Ženy mají přece volební právo, mohou se ucházet o stejné pracovní či politické pozice jako muži, a dokonce to podle mnohých zřejmě vypadá, že pokud nám ženy ještě nevládnou, tak zanedlouho budou. Feministky a ti, kdo o nutnosti podporovat rovnost mluví, jdou prý navíc proti přirozenosti toho, jak vztahy mezi ženami a muži odedávna vypadaly. A kdyby bylo po jejich, tak mají kluci zakázáno hrát si s autíčky a povinně se učí vařit. O tom, jak to mezi ženami a muži je, by si měla každá rodina nebo firma rozhodnout sama.
Vědkyně Maddalena Marini z neurovědeckého pracovistě Italského státního technologického institutu přišla se zcela novou metodou přímé léčby předsudků, včetně těch genderových. (https://m.youtube.com/watch?v=3J2KoClOXlU)
Pomocí funkční magnetické rezonance se v mozku identifikuje místo, které je odpovědné za konkrétní předsudek, a toto místo se následně vystaví hojivým účinkům elektromagnetického vlnění. Podle italské vědkyně "je rovnost základní právo každého občana a zároveň i povinnost naší společnosti" a nová metoda léčby předsudků může k uskutečnění tohoto odvěkého lidského snu přispět zcela rozhodujícím způsobem.
Je zřejmé, že přímá léčba předsudků je svojí efektivitou s diskutabilním působením genderových neziskovek zcela nesrovnatelná.
"Účelem této metody je vytvořit lepší společnost. Společnost svobodnou od každého potenciálního předsudku, v níž to, na čem záleží, nejsou sociální charakteristiky jejích občanů – jako je gender, etnikum či náboženství – nýbrž jejich potenciál, schopnosti a talenty. Jenom takto budeme moci aspirovat na pokrok," říká absolventka Harvardu a geniální vědkyně Maddalena Marini.
Šílený totalitní záměr [vědkyně, jejího týmu, investorů] dospět k "rovnosti" (potažmo "svobodě") modulací mozků nepřizpůsobivých lidí je bohužel realita:
https://www.cell.com/trends/cognitive-sciences/fulltext/S1364-6613(18)30176-1?_returnURL=https%3A%2F%2Flinkinghub.elsevier.com%2Fretrieve%2Fpii%2FS1364661318301761%3Fshowall%3Dtrue
Marini M.iit, Banaji M.R., Pascual-Leone A.
Studying Implicit Social Cognition with Noninvasive Brain Stimulation
Highlights
Neural mechanisms underlying implicit attitudes and stereotypes can be investigated by means of NBS, a unique technique that allows researchers to detect causal relationships between brain and behavior.
The anterior temporal lobe is a crucial area for the representation of implicit stereotypes, namely conceptual association between attributes (e.g., terrorist and law-abiding) and social groups (e.g., Arab and non-Arab).
The processing of the implicit attitudes, such as religious beliefs, requires the activity of the inferior parietal lobe, a brain area involved in theory of mind and moral decisions.
Modulation of the medial prefrontal cortex can change the expression of implicit stereotypes and attitudes by operating on its control and regulation mechanisms.
Implicit stereotypes and attitudes are mediated by perception processes, such as those related to the physical characteristics (e.g., body) of individuals, that are carried out in the extrastriate body area.
Given that globalization has brought different sociocultural groups together on an unprecedented scale, understanding the neurobiology underlying intergroup social behavior has never been more urgent. Social and cognitive scientists are increasingly using noninvasive brain-stimulation techniques (NBS) to explore the neural mechanisms underlying implicit attitudes and stereotyping. NBS methods, such as transcranial magnetic stimulation (TMS) and transcranial direct-current stimulation (tDCS), can interfere with ongoing brain activity in targeted brain areas and distributed networks, and thus offer unique insights into the mechanisms underlying how we perceive, understand, and make decisions about others. NBS represents a promising tool to promote knowledge about the social minds of humans.