Sčítání lidu se blíží. Co chtějí církve utajit?
Ivan ŠtampachDotazník sčítání lidu 2021 nejspíš tentokrát nebude obsahovat otázku na náboženskou příslušnost. Je tento údaj pro společnost podstatný, nebo není?
V atlasech, encyklopediích nebo učebnicích zeměpisu najdeme kromě geografických informací o území, jeho výškovém profilu, o vodstvu a klimatu zemí také informace o jejich obyvatelstvu, o jeho historii, politickém uspořádání, etnickém složení, o vědě, umění a vzdělání, a rovněž také informace o náboženství.
Náboženská příslušnost se ve druhé polovině minulého století začala jevit jako málo důležitá. V části světa, která si říkala, že je vyspělá, začal klesat počet lidí, kteří se identifikovali s některým náboženstvím. Náboženství ztrácelo důvěru lidí. Náboženští profesionálové patřili k nejméně oceňovaným povoláním. V posledních dvou desetiletích však sociologové mluví o návratu náboženství do osobního života i do společnosti. Sekularizace jako zesvětšťování politiky, školství a kultury se zpomalila, někde zastavila, ba zvedla se nová vlna zájmu o tento rozměr lidského života.
Naděje, ale i obavy z náboženství, z různých stylů jeho prožívání, vedou k zájmu o náboženskou charakteristiku státu či jiných územních a sociálních útvarů. Zatímco komunistický režim ve sčítáních lidu v létech 1961, 1970 a 1980 tuto otázku ze sčítání vyloučil s odůvodněním, že náboženská příslušnost je soukromou věcí občana, v polistopadových poměrech se přirozeně zájem o toto téma vrátil. Připojili jsme se k evropským státům, kde se sleduje.
Já jen, že by ta data taky ledacos projasnila.
:-)
Otázka na sexuální orientaci by byla opravdu zajímavá, dotýká se velmi důležitých politických rozhodnutí, nicméně je -- oproti příslušnosti k církvi či společenství věřících -- zcela intimní a týká se navíc oblasti, ve které lidé mohou i dnes zakoušet pro určité odpovědi represe a pohrdání. Proto existuje důvodný předpoklad, že by většina lidi s diskriminovanou orientací na tuto otázku neodpověděla. Protože diskriminovaní pochopitelně nevěří záruce anonymity, byť je to vůči ČSÚ liché podezření.
Známe obdobný problém u národností, podle sčítání lidu z roku 2011 se k romské národnosti hlásí jen 13 150 lidí.
Není mi ovšem jasné, jaké diskriminace by se dnes mohl obávat katolík nebo český bratr.
Nejen v článcích Ivana Štampacha se bohužel najde opravdu hodně podnětů, které by dnes mohly vyvolávat pohrdání vůči lidem právě z důvodu jejich příslušnosti k církvi (především té římskokatolické).
Mimoto to není v souvislosti se články Ivana Štampacha pravda. Nenapadá katolické věřící, tedy příslušníky církve. Napadá nešvary kléru a církevní organizace, nikoli skupinu obyvatel.
2) Způsob jakým zacházíte se slovem "diskriminace" se trochu míjí se způsobem, jak se to slovo používá v angličtině a tedy i ve Všeobecné deklaraci lidských práv, která byla v angličtině publikována. V zásadě tedy jde hlavně o "rozlišování", tedy právě přiřazování různých znaků (pohlaví, věk, náboženské vyznání, etc) lidem. Již samo "rozlišování/diskriminace" je ve VDLP chápáno z různých důvodů jako nevhodné a já osobně v tom s autory VDLP velmi souhlasím.
3) Co se týče kritiky nějakých nešvarů uvnitř katolické církve v rámci ČR, moc mne to nezajímá a spíš se tomu směju. Zvlášť, když o nich dumají lidé, kteří se ani neúčatní pravidelných bohoslužeb.
Pokud si vybavuji, v obou původních jazykových verzích se slovo diskriminace vyskytuje čtyřikrát, třikrát v článku 7 a jednou v článku 23. V článku 7 se jedná o diskriminaci z pohledu rovné ochrany zákona, uplatnění práv vyplývajících ze VDLP a z podněcování k diskriminaci k této ochraně a právům. V článku 23 se jedná o diskriminaci ohledně mzdy za stejnou práci.
Ve všech případech se tedy nemluví jen o "rozlišování", ale diskriminace tu znamená rozlišení, které provází omezení přístupu ke konkrétním zdrojům slušného lidského života a uznání (bezpečí právní ochrany, přístup k zdroji důstojné obživy).
A z kontextu jasně plyne, že taková diskriminace se děje „zejména podle rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení“. (čl. 2, ods.1).
Ostatně pokud Vám nestačí vlastní znění Deklarace, podívejte se do kteréhokoli velkého výkladového slovníku, významové pole slova diskriminace se v češtině a angličtině liší pranepatrně.
A trvám na tom, že si v českých zemích umím představit skrytou společenskou diskriminaci, tedy omezení rovného přístupu podle pohlaví, barvy pleti, sexuální orientace, národnostní příslušnosti, sociálního původu ... ale náboženskou diskriminaci vůči věřícím kteréhokoli křesťanského vyznání s výjimkou Jehovistů nikoli. Diskriminaci vůči muslimům a buddhistům si ovšem ani nemusím představovat, tu bohužel až příliš dobře známe.
Ten čin je to v rozporu s katolickou morálkou, ale patrně není v rozporu s právem, ani v rozporu s morálkou liberální. Způsob získání důkazu však v rozporu s právem být může, může být také diskriminací, a to jak diskriminací příslušníka LGBT, tak diskriminací příslušníka kléru - tedy také diskriminací nábožensky věřícího člověka. A jeho postih v rámci církve, se kterým patrně budou v tomto případě souhlasit jak katolíci, tak i proticírkevní liberálové, tak tento postih může být paradoxně diskriminací (diskriminací z hlediska liberální morálky a z hlediska LGBT menšiny).
V takovéto společenské atmosféře záměrných provokací a kladení pastí na lidi si tedy tu diskriminaci dovedu představit velice dobře.
Není zač,
2) Sám tvrdíte, že vnímáte "prejudiced or prejudicial outlook, action, or treatment" (tamtéž) vůči lidem různých náboženství.
Proto mne překvapuje, že se tak stavíte na stranu názoru, že je potřeba to ještě posilovat nějakým cenzem.
3) O to víc ve státě,který je momentálně řízen tak, že (alespoň pro mne) je často dost obtížné sledovat hranice mezi soukromým a veřejným sektorem.
Věcně: pokud bude ten kněz kromě veřejného zostuzení, které mu zjevně téměř znemožňuje vykonávat jeho poslání, církevně potrestán, nebude to, protože je katolík a ani proto, že je má takovou či onakou sexuální orientaci.
Když natočíte řidiče linkového, jak řídí na mol své soukromé auto, přejel psa, povalil plot a umístíte to na video, je dost pravděpodobné, že i při dnešním nedostatku řidičů přijde o práci. A nebude to diskriminace ani alkoholiků, ani řidičů autobusů.
Třeba si to přečte i tak...
Kněz je nešťastník, protože se stal oběť hnusné pasti. Sice nikoli nevinnou obětí, choval se jako pokrytec, ale to na věci nic nemění.
Ten, kdo past nastražil a pak video zveřejnil, je krutý a hloupý idiot. A skutečnost, že polský klér v souvislosti se sexuálními oběťmi k drsným reakcím provokuje, ho neomlouvá.
Video jsem taky neviděl a neuvidím. V tomto případě stačí jeho důsledky.
Nemyslím, když bychom se například dozvěděli, že se u nás k buddhismu hlásí 12 020 a že se tedy jejich počet oproti cenzu z roku 2011 přibližně zdvojnásobil, nějak to zvýší předsudečné jednání vůči tomuto náboženství. Anebo, že naopak pražské zastupitelstvo přestane blokovat stavbu buddhistické stúpy u areálu Sapy.
Ostatně problém s diskriminací jsem popisoval jinak -- skupina se zkušeností diskriminačního jednání, kterému byla silně vystavena, bude mít očekávatelně silnou nedůvěru k deklarované anonymitě šetření.
Je to podobná logika, jako když kancelář ombudsmanky kdysi oznámila, že páry stejného pohlaví jsou diskriminovány, protože nemohou registrované partnerství uzavřít "před orgánem oprávněné [například katolické] církve".
To jsou holt ty paradoxy (multikulturní společnosti).
Můj názor na to jak rozlišování lidí podle nějakého jednoduchého kritéria (pohlaví, barvy pleti, příjmové kategorie, ale i jiných) může vést k představám o nějaké hierarchii asi není moc důležitý.
Každopádně si stále myslím, že pokud nějaký klič nepoužívám, těžko podle něj mohu lidi hierarchizovat.
Príma víkend přeju :-)
A já tu hájím ideál, že by bylo lepší to nedělat vůbec.