Ústavní soud v úterý vyhověl návrhu skupiny senátorů a zrušil zdanění finančních náhrad za majetek nevydaný v církevních restitucích. Ten ve Sněmovně nadvakrát prosadily koaliční strany menšinové vlády Andreje Babiše (ANO) spolu s KSČM a politickým hnutím SPD. Soud konstatoval, že schválená novela zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi je v rozporu s legitimním očekáváním církví. Zástupci opozice rozhodnutí přivítali, představitelé vlády uvedli, že nález je třeba respektovat.

„Původní zákon je zvláštní z několika důvodů. V první řadě kombinuje nápravu křivd v podobě samotné restituce a finanční náhrady za místa, jejichž navrácení není možné. Nelze ani opomenout, že má charakter odlukový, protože vedle zmírnění majetkových křivd je jeho druhým smyslem postupná odluka církví od státu. Ta má nastat po třiceti letech vyplácení náhrad. Poté budou církve hospodařit za své,“ připomenul na úvod veřejného odůvodnění nálezu soudce-zpravodaj Jaromír Jirsa.

Senátoři ve své ústavní stížnosti označili za nepřijatelné, že stát, který uzavřel s církvemi a náboženskými společnosti smlouvy zaručující navrácení či proplacení majetku, zpětně ovlivnil jejich obsah skrze zavedení nové daňové povinnosti. Ústavní soud tuto argumentaci přijal. „Bylo porušeno legitimní očekávání. A v případě zdanění se nejednalo o faktickou snahu naplnit státní pokladnu, ale především o nepřípustné snížení restituční náhrady sloužící ke zmírnění některých křivd,“ vysvětlil Jirsa.

Stát podle soudců sám sebe prohlásil za soukromoprávního dlužníka a následně se pokusil patřičné ujednání ze své nadřízené pozice zrušit, čímž se dopustil takzvané nepřípustné retroaktivity. Dále vedle již zmíněného legitimního očekávání porušil i princip předvídatelnosti práva. S tímto stanoviskem se ztotožnilo celé plénum Ústavního soudu — včetně jeho předsedy Pavla Rychetského, jenž v minulosti patřil ke kritikům restitucí — s výjimkou soudců Josefa Fialy a Radovana Suchánka.

Opozice je spokojená, KSČM chce ve sporu pokračovat

Rozhodnutí Ústavního soudu obratem uvítala řada opozičních politiků, z nichž se mnozí podíleli na přípravě či předložení ústavní stížnosti. „Je to dobrá zpráva, která potvrzuje, že náš ústavní systém funguje a že jsme demokratickým právním státem,“ glosoval nález předseda KDU-ČSL Marek Výborný s tím, že výsledek snahy o zdanění náhrad považuje za ostudu pro všechny, kteří se na schválení novely z pera poslanců Vladimíra Koníčka a Stanislava Grospiče (oba KSČM) podíleli.

„Je absurdní, aby stát danil majetek, který předtím sám ukradl. Spravedlnosti bylo učiněno zadost,“ uvedl europoslanec a končící předseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Podobně se vyjádřil i jeho protějšek z ODS, Petr Fiala. „Komunisté už jednou majetek ukradli, nyní na něj chtěli sáhnout znovu za pomoci vlády, které jsou fakticky členy. Dnes zvítězila spravedlnost,“ shrnul.

Představitelé vládní koalice se naopak omezili na konstatování, že je rozhodnutí Ústavního soudu třeba respektovat. Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) nicméně doplnil, že sociální demokraté mají k platnému zákonu nadále výhrady. „My jsme byli a stále jsme přesvědčeni, že způsob zvolený pro vyrovnání s církvemi nebyl spravedlivý zejména z hlediska toho, jak byl oceněn majetek,“ zdůraznil.

Osobitě se k nálezu postavili komunisté. Ti sice uvedli, že jej coby demokratická strana respektují, současně jej ale označili za nespravedlivý a pomíjející zájmy občanů. „Jsme přesvědčeni, že souboj nemůže skončit tím, že rozhodl Ústavní soud. Naši experti posuzují a následně budou připravovat i možnost pro posouzení této problematiky evropskými institucemi,“ avizoval předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, který za krajně sporných okolností na konci listopadu roku 2012 prosadila vláda Petra Nečase (ODS), upravuje finanční vypořádání kombinací dvou nástrojů — finančními náhradami a příspěvky na podporu činnosti jednotlivých církví. Ani jeden z těchto institutů však není předmětem daně. Zákon počítá s tím, že církve a náboženské společnosti dostanou majetek v hodnotě pětasedmdesáti a náhrady za nevydané nemovitosti ve výši devětapadesáti miliard korun.

Ústavní soud, který se takzvanými církevními restitucemi již v minulosti zabýval, navzdory čtveřici disentních stanovisek — včetně jeho předsedy Rychetského —, jež pokládaly právní normu za rozpornou s Ústavou, zákon v roce 2013 po přezkumu ponechal v platnosti, čímž de facto potvrdil ústavnost dnes upravované konstrukce finanční náhrady. Ústavní právníci, které Deník Referendum dříve oslovil, proto vyjadřovali předpoklad, že prostor pro ústavně konformní revizi majetkového vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi prakticky neexistuje.