Vládní koalice prohrála. Ústavní soud zrušil zdanění restitučních náhrad

Jan Kašpárek

Ústavní soud podle očekávání zrušil část novely, podle níž měly církve a náboženské společnosti platit daň z finančních náhrad za majetek nevydaný v restitucích. Tu ve Sněmovně nadvakrát prosadily strany vládní koalice spolu s KSČM a SPD.

Ústavní soud v úterý vyhověl návrhu skupiny senátorů a zrušil zdanění finančních náhrad za majetek nevydaný v církevních restitucích. Ten ve Sněmovně nadvakrát prosadily koaliční strany menšinové vlády Andreje Babiše (ANO) spolu s KSČM a politickým hnutím SPD. Soud konstatoval, že schválená novela zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi je v rozporu s legitimním očekáváním církví. Zástupci opozice rozhodnutí přivítali, představitelé vlády uvedli, že nález je třeba respektovat.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

„Původní zákon je zvláštní z několika důvodů. V první řadě kombinuje nápravu křivd v podobě samotné restituce a finanční náhrady za místa, jejichž navrácení není možné. Nelze ani opomenout, že má charakter odlukový, protože vedle zmírnění majetkových křivd je jeho druhým smyslem postupná odluka církví od státu. Ta má nastat po třiceti letech vyplácení náhrad. Poté budou církve hospodařit za své,“ připomenul na úvod veřejného odůvodnění nálezu soudce-zpravodaj Jaromír Jirsa.

Senátoři ve své ústavní stížnosti označili za nepřijatelné, že stát, který uzavřel s církvemi a náboženskými společnosti smlouvy zaručující navrácení či proplacení majetku, zpětně ovlivnil jejich obsah skrze zavedení nové daňové povinnosti. Ústavní soud tuto argumentaci přijal. „Bylo porušeno legitimní očekávání. A v případě zdanění se nejednalo o faktickou snahu naplnit státní pokladnu, ale především o nepřípustné snížení restituční náhrady sloužící ke zmírnění některých křivd,“ vysvětlil Jirsa.

Stát podle soudců sám sebe prohlásil za soukromoprávního dlužníka a následně se pokusil patřičné ujednání ze své nadřízené pozice zrušit, čímž se dopustil takzvané nepřípustné retroaktivity. Dále vedle již zmíněného legitimního očekávání porušil i princip předvídatelnosti práva. S tímto stanoviskem se ztotožnilo celé plénum Ústavního soudu — včetně jeho předsedy Pavla Rychetského, jenž v minulosti patřil ke kritikům restitucí — s výjimkou soudců Josefa Fialy a Radovana Suchánka.

Opozice je spokojená, KSČM chce ve sporu pokračovat

Rozhodnutí Ústavního soudu obratem uvítala řada opozičních politiků, z nichž se mnozí podíleli na přípravě či předložení ústavní stížnosti. „Je to dobrá zpráva, která potvrzuje, že náš ústavní systém funguje a že jsme demokratickým právním státem,“ glosoval nález předseda KDU-ČSL Marek Výborný s tím, že výsledek snahy o zdanění náhrad považuje za ostudu pro všechny, kteří se na schválení novely z pera poslanců Vladimíra Koníčka a Stanislava Grospiče (oba KSČM) podíleli.

„Je absurdní, aby stát danil majetek, který předtím sám ukradl. Spravedlnosti bylo učiněno zadost,“ uvedl europoslanec a končící předseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Podobně se vyjádřil i jeho protějšek z ODS, Petr Fiala. „Komunisté už jednou majetek ukradli, nyní na něj chtěli sáhnout znovu za pomoci vlády, které jsou fakticky členy. Dnes zvítězila spravedlnost,“ shrnul.

Představitelé vládní koalice se naopak omezili na konstatování, že je rozhodnutí Ústavního soudu třeba respektovat. Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) nicméně doplnil, že sociální demokraté mají k platnému zákonu nadále výhrady. „My jsme byli a stále jsme přesvědčeni, že způsob zvolený pro vyrovnání s církvemi nebyl spravedlivý zejména z hlediska toho, jak byl oceněn majetek,“ zdůraznil.

Osobitě se k nálezu postavili komunisté. Ti sice uvedli, že jej coby demokratická strana respektují, současně jej ale označili za nespravedlivý a pomíjející zájmy občanů. „Jsme přesvědčeni, že souboj nemůže skončit tím, že rozhodl Ústavní soud. Naši experti posuzují a následně budou připravovat i možnost pro posouzení této problematiky evropskými institucemi,“ avizoval předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, který za krajně sporných okolností na konci listopadu roku 2012 prosadila vláda Petra Nečase (ODS), upravuje finanční vypořádání kombinací dvou nástrojů — finančními náhradami a příspěvky na podporu činnosti jednotlivých církví. Ani jeden z těchto institutů však není předmětem daně. Zákon počítá s tím, že církve a náboženské společnosti dostanou majetek v hodnotě pětasedmdesáti a náhrady za nevydané nemovitosti ve výši devětapadesáti miliard korun.

Ústavní soud, který se takzvanými církevními restitucemi již v minulosti zabýval, navzdory čtveřici disentních stanovisek — včetně jeho předsedy Rychetského —, jež pokládaly právní normu za rozpornou s Ústavou, zákon v roce 2013 po přezkumu ponechal v platnosti, čímž de facto potvrdil ústavnost dnes upravované konstrukce finanční náhrady. Ústavní právníci, které Deník Referendum dříve oslovil, proto vyjadřovali předpoklad, že prostor pro ústavně konformní revizi majetkového vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi prakticky neexistuje.

    Diskuse
    JK
    October 15, 2019 v 22.3
    Srovnání s rozhodnutím téhož soudu ve věci H-systému vede k jedinému závěru: Vrána vráně oči nevyklove.
    To je komunistický (Filipův) nesmysl. To dodatečné zdanění - už jednou pevně fixovaného smluvního plnění - byl právní paskvil, který ústavní soud nemohl nezavrhnout.

    Zatímco H-systém: tam zase není právní prostor pro to (při vší tragice pro účastníky) vytvářet tady nějakou extra právní normu pro jednu jedinou kauzu. Jak řečeno je to tragický případ - ale platné právo neumožňovalo nález jiný.
    JK
    October 16, 2019 v 19.26
    Josefu Poláčkovi
    V případě církevních restitucí ÚS nerozhodl jednomyslně. Takže ti ústavní soudci s odlišným právním názorem trpí komunistickými (Filipovými) nesmysly?
    JK
    October 16, 2019 v 20.9
    Mimochodem existuje i takový právní názor, že v daňových zákonech zákaz retroaktivity neplatí...
    IH
    October 16, 2019 v 23.38
    Náš ÚS je podobně jako obdobné instituce jinde spíše konzervativní. Snad to patří k věci a nefunguje proto ještě špatně. Po některých rozhodnutích z minulosti ovšem pachuť zůstala. Soudci jsou prostě určitý společenský stav, a to ne ledajaký.

    Návrh na dodatečné zdanění náhrad nebyl dobrý. Šlo o původně populistický pokus, navíc zpožděný. Je třeba se smířit s tím, že každá politická volba s sebou nese důsledky.

    Přesto si myslím, že je legitimní využívat náležitě prostor, který legislativní moc má. A netřeba být přitom úplně bez kolektivní paměti. V uvedené souvislosti je možné (jak už jsem to kdysi napsal) vyžádat od (církevních) vlastníků opodstatněné a společensky žádoucí úkony, především takové, které vyplývají z vlastnictví kulturních památek. K obecnému prospěchu.
    HZ
    October 17, 2019 v 8.48
    Nerozumím, pane Kalousi,
    proč uvádíte případ H-systému s poznámkou "vrána vráně oči nevyklove", ledaže byste tou vranou myslel skupinu poškozených, jejichž právo na odškodnění by v případě jiného rozsudku nedošlo ani částečného naplnění.
    Naděje pro jedny, neštěstí pro druhé, kteří tím, že disponovali se stavbami, jednali proti zájmu těch prvních, nicméně hlavní viník je Smetka a spol.
    Ale pravděpodobnější je, že váš laický názor na právo se prostě, stejně jako v případě toho zdanění, příkře odlišuje od názoru ústavních soudců.
    No ano, pane Kalousi, dva ze soudců měli odlišný právní názor (tak tomu ovšem bývá zcela pravidelně). U jednoho z nich bylo ale jeho "votum separatum" - pokud jsem to odůvodnění správně pochopil - založeno na tom, že vlastně už ta původní smlouva mezi státem a církví byla z jakýchsi specifických právních důvodů zmatečná; a že tedy ani vůbec není možno přezkoumávat právní platnost jejího zdanění. U toho druhého soudce mi vůbec nebylo jasné, o co svou argumentaci opírá (nijak hlouběji jsem se ovšem do věci neponořil).

    V každém případě senát svým - naprosto většinovým - rozhodnutím dospěl k nálezu, že pravým účelem tohoto dodatečného zdanění nebylo získání prostředků pro státní rozpočet (sám o sobě legitimní účel), nýbrž prostě pokus státu vyvázat se dodatečně fiskálním trikem z povinností z uzavřené platné smlouvy.

    To znamená: kdyby ty církevní náhrady byly zdaněny rovnou, jakožto (obecný) příjem - Ústavní soud by proti tomu neměl námitky. Ale tady se - opakuji ještě jednou - naprosto evidentně jednalo o pokus státu vykroutit se z plnění vyplývajícího z platné smlouvy, z čistě politických důvodů; a je nutno naprosto přivítat a pozdravit, že Ústavní soud tyto čachry politiků naprosto jednoznačně zarazil.
    PK
    October 17, 2019 v 18.4
    Argumentovat morálkou určitě nemá smysl lidem, kteří hlásají, že morálka je výmysl primitivních národů, které si nedovedly vysvětlit některé přírodní jevy.

    Takže toto kolo církve vyhrály, protože jejich nepřátelé zatím nemají dostatečnou sílu, a církve a jejich spojenci se ukázali jako silnější, a schopnější prosadit svoje zájmy.

    Tomuto argumentu jistě porozumí každý.
    Myslím, že ÚS by měl rozhodovat nezávisle, tedy nikoliv v závislosti na síle a schopnosti subjektů prosadit své zájmy.
    JK
    October 18, 2019 v 0.11
    "... církve a jejich spojenci se ukázali jako silnější, a schopnější prosadit svoje zájmy."

    Ano, tomu skutečně rozumím. Tím církve předvedly v plné kráse své obvyklé pokrytectví, když jejich mocenské a ekonomické zájmy mají v jejich praxi - jako ostatně vždy - přednost před údajným účelem jejich existence.
    + Další komentáře