Senát na svém středečním zasedání jednoznačně odmítl novelu poslanců Stanislava Grospiče a Vladimíra Koníčka (oba KSČM), jejímž cílem je zdanění finančních náhrad, které jsou církvím a náboženským společnostem vypláceny na základě zákona o majetkovém vyrovnání. Zamítnutí návrhu zákona podpořilo čtyřiašedesát senátorů, sedm se jich zdrželo a proti hlasovali pouze tři — Jaroslav Doubrava (Severočeši), Ladislav Václavec a Jiří Dušek (oba nestr. za ANO).

Diskuse na plénu horní komory Parlamentu byla poněkud jednostranná. Komunistický návrh mimo samotných předkladatelů nikdo nehájil a u řečnického pultíku se střídali pouze jeho odpůrci. „Jde o ryzí nestoudnost. Vláda se pokouší vlamovat do soukromoprávních vztahů, a to považuji za naprosto nepřípustné,“ řekl senátor Jiří Oberfalzer (ODS). „Je velkou ostudu, že zdanění církevních restitucí Sněmovna vůbec podpořila a my se jím musíme zabývat,“ dodal Tomáš Czernin (TOP 09).

„Návrhem zákona se zavádí bezpříkladná právní nejistota. Jak mají lidé věřit státu, když se takto porušují podepsané smlouvy? Teď jde o zdanění restitucí, ale o co půjde příště," tázal se předseda senátorského klubu Petr Šilar (KDU-ČSL). Senátorka Anna Hubáčková (nestr. za KDU-ČSL) upozornila, že finanční náhrada církvím již byla přiznána a zúčtována před šesti lety. „V současné době už není co danit a zákon tak kulhá na obě nohy. Jednalo by se leda o novou konfiskaci,“ vysvětlila.

Výjimku představovalo vystoupení senátora Jiřího Dienstbiera (ČSSD). „Platný zákon není podle mého přesvědčení zcela spravedlivý — ať už z hlediska obsahu, tak ze způsobu projednání,“ uvedl a vypočetl některého jeho nedostatky. Například to, že církve uplatňují nároky i na ty majetky, na které se zákon nevztahuje. „Předložená novela ovšem žádné problémy neřeší. Není možné říct, že církve dostaly moc, proto jim část sebereme na daních. Je to zkrátka podvod komunistů na vlastních voličích,“ uzavřel.

Novela se nyní vrátí zpět do Sněmovny. Bude-li chtít Senát přehlasovat, musí s komunistickým návrhem vyslovit souhlas alespoň sto jedna poslanců. Senátní klub KDU-ČSL nicméně již před týdnem avizoval, že připravuje podání k Ústavnímu soudu a bude usilovat o zrušení zdanění církevních restitucí. Podle předsedy horní komory Parlamentu Jaroslava Kubery (ODS) je ovšem lidovecká iniciativa předčasná. „Nepokládám zdaleka za jisté, že se ve Sněmovně potřebná stojednička najde. Posledně pro schválení zákona hlasovalo jen sto osm poslanců,“ řekl Deníku Referendum.

ANO i ČSSD zdanění restitucí odmítaly, změnily však názor

Zdanění církevních restitucí je jedním ze sedmi programových požadavků, kterými KSČM podmínila podporu druhé vlády Andreje Babiše (ANO). „Jde pro nás o klíčovou záležitost. My se tohoto tématu nehodláme vzdát,“ řekl před několika měsíci předseda poslaneckého klubu Pavel Kováčik (KSČM). Přestože premiér s komunistickým návrhem souhlasí, bývalý předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) upozornil, že to byl právě on, kdo revizi církevních restitucí při vyjednávání programového prohlášení kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD) odmítl.

„Rozhodující tehdy bylo Babišovo stanovisko, jenž prohlásil, a to si pamatuji přesně, že politické hnutí ANO tuto problematiku řešit nebude, protože v době, kdy zákon o církevních restitucích protlačili Sněmovnou Petr Nečas (ODS) s Miroslavem Kalouskem (TOP 09), jeho strana ještě v Parlamentu nebyla. A proto to pro ní není téma. To byl rozhodující moment,“ připomněl Štěch s tím, že Babiš mění postoje podle toho, co se mu zrovna hodí a na jakého spojence chce udělat dojem.

Stanovisko ovšem nezměnil pouze lídr politického hnutí ANO. Ačkoli ČSSD proti církevním restitucím vystupovala od samého počátku a zákon dokonce neúspěšně napadla u Ústavního soudu, krátce po sněmovních volbách předseda poslaneckého klubu Jan Chvojka (ČSSD) Deníku Referendum řekl, že případné ústavně konformní řešení zdanění restitucí se nebude hledat snadno. „Je dobré připomenout, že vláda se před krajskými volbami touto otázkou zabývala a seznala, že restituce jsou právně neprůstřelné. Babiš to nejspíše ví, ale i tak je připraven slibovat KSČM nesplnitelné výměnou za podporu pro svou vládu,“ uvedl.

O několik měsíců později ale někdejší ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu vystoupil se zcela odlišnými slovy. „Zdanění restitucí jsme slíbili našim voličům. Mohu vás ujistit, že bychom nikdy nepodpořili zákon, o němž bychom si mysleli, že neobstojí v řízení před Ústavním soudem,“ prohlásil ve Sněmovně. A spolu se všemi stranickými kolegy — vyjma nepřítomných Petra Dolínka, Milana Chovance a Romana Sklenáka (všichni ČSSD) — ve třetím čtení pro komunistickou novelu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi hlasoval.

Neúspěšné pokusy o revizi církevních restitucí

Chvojkou zmíněný návrh na zdanění církevních restitucí předložilo v roce 2016 zastupitelstvo Jihočeského kraje, v jehož čele stál Jiří Zimola (ČSSD). Sobotkova vláda ve svém stanovisku tehdy uvedla, že zdanění vyplácených náhrad považuje za opatření s účinky nepravé retroaktivity, jež může zasáhnout do legitimního očekávání dotčených církví. Dále upozornila, že záměr je zřejmě v rozporu se smlouvami, které stát s jednotlivými náboženskými společnostmi uzavřel.

V minulém volebním období se Sobotkův kabinet zabýval i dalšími novelami — obě byly z dílny KSČM —, které směřovaly k revizi církevních restitucí. První z nich navrhovala vyhlásit referendum o jejich zrušení, druhá — stejně jako nyní — počítala se zdaněním náhrad. Ani jedna z nich však nezískala podporu a všechny tři zákonodárné iniciativy mající za cíl úpravu restitucí v Poslanecké sněmovně nedošly dále než do prvního čtení.

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, který za podivných okolností na konci listopadu roku 2013 prosadila Nečasova vláda, upravuje finanční vypořádání kombinací dvou nástrojů — finančními náhradami a příspěvky na podporu činnosti jednotlivých církví. Ani jeden z těchto institutů však není předmětem daně. Zákon určil, že církve a náboženské společnosti dostanou majetek v hodnotě pětasedmdesáti a náhrady za nevydané nemovitosti a půdu ve výši devětapadesáti miliard korun. Zdanění restitucí by státnímu rozpočtu — při započtení inflace — přineslo kolem jedenácti miliard korun.