Sněmovna ve středu schválila návrh Vladimíra Koníčka a Stanislava Grospiče (oba KSČM) na zdanění církevních restitucí. Diskuse byla tentokrát krátká, argumenty pro a proti přijetí zákona totiž mnohokrát padly již v průběhu prvního a druhého čtení. Novelu v rozhodujícím hlasování podpořilo 106 poslanců z řad politického hnutí ANO, SPD, ČSSD a KSČM.

„Útočíte na právní jistoty,“ prohlásil Marek Výborný (KDU-ČSL). „Poslanci politického hnutí ANO by si měli uvědomit, že tento bezprecedentní útok na právní stát, nelze zobchodovat za podporu vlády,“ dodal. Přijetím zákona totiž komunisté podmiňují podporu menšinového kabinetu Andreje Babiše (ANO). Pavel Kováčik (KSČM) již dříve uvedl, že kdyby novela nebyla schválena, KSČM by kabinet přestala tolerovat.

Vůči záměru se vymezil i Mikuláš Ferjenčík (Piráti). „Vláda nedoložila údajné předražení církevních restitucí. Bez toho máme za to, že návrh coby protiústavní zruší Ústavní soud,“ vysvětlil. „Žádnou analýzu nepotřebujete. Stačí se zorientovat v čase a prostoru a používat selský rozum,“ kontroval Jaroslav Faltýnek (ANO).

Do diskuze se zapojil i Jan Chvojka (ČSSD), který připomněl, že ČSSD o revizi církevních restitucí usilovala od jejich schválení v roce 2013. „Byl to slib našim voličům. Zkrátka hlasujeme pro to, co jsme dříve slíbili. A nepodpořili bychom zákon, o němž bychom si mysleli, že před Ústavním soudem neobstojí,“ řekl. „Lžete a kradete,“ obořil se na na obhájce zdanění restitucí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Zdanění restitucí není ústavně konformní

Novelu komunistických poslanců schválila první Babišova vláda na počátku ledna minulého roku navzdory tomu, že tehdejší ministr kultury Ilja Šmíd a ministryně financí Alena Schillerová (oba nestr. za ANO) upozorňovali, že zákon by v případném řízení před Ústavním soudem zřejmě neobstál.

Šmíd jej v připomínkovém řízení označil za rozporný s principem legitimního očekávání a rovnosti — neboť i v ostatních případech souvisejících s nápravou majetkových křivd byly náhrady osvobozeny od daně. Schillerová pak vyjádřila pochyby o ústavní konformitě navrhovaného řešení.

Zdanění peněžitých náhrad církvím loni podpořil i sněmovní rozpočtový a ústavně-právní výbor. Marku Bendovi (ODS) se nicméně na půdě druhého z výborů podařilo prosadit odložení účinnost zákona — se souhlasem jednoho z předkladatelů — na leden 2020 s tím, že je třeba vytvořit prostor pro posouzení novely Ústavním soudem.

Proděkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela se ale domnívá, že zdanění restitucí je krajně problematické. „Církve dostávají peníze proto, že jim nemohl být vydán majetek, vše je kryto kombinací zákona a soukromoprávních smluv. Zákon by jistě mohl být koncipován nějak důmyslně, prostor pro ústavně konformní řešení tu ale spíše není,“ vysvětlil před časem Deníku Referendum.

Podobně se na nedávném diskusním fóru Šest let církevních restitucí vyjádřil i bývalý soudce Ústavního soudu Stanislav Balík. „Záměr zdanit náhrady vyplácené církvím je zřejmě v rozporu s Ústavou,“ řekl. Podle Balíka je současně nanejvýš pravděpodobné, že se najde skupina poslanců nebo senátorů, která novelu u Ústavního soudu napadne.

Neúspěšné pokusy o zdanění restitucí

Prakticky totožným návrhem zákona se v minulém volebním období zabývala i vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Ta seznala, že církevní restituce jsou právně neprůstřelné. Kabinet tehdy uvedl, že zdanění náhrady považuje za opatření s účinky nepravé retroaktivity, které může zasáhnout do legitimního očekávání dotčených církví. A dále upozornil, že návrh je v rozporu se smlouvami, které stát s jednotlivými církvemi uzavřel.

Sobotkova vláda projednala i dva poslanecké návrhy zákonů z dílny KSČM, které rovněž směřovaly k revizi církevních restitucí. První z nich navrhoval vyhlásit referendum o jejich zrušení, druhý zdanění náhrad. Ani jeden z nich však nezískal podporu a všechny zákonodárné iniciativy mající za cíl úpravu restitucí ve Sněmovně nedošly dále než do prvního čtení.

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, který za podivných okolností na konci listopadu roku 2013 prosadila vláda Petra Nečase (ODS), upravuje finanční vypořádání kombinací dvou nástrojů — finančními náhradami a příspěvky na podporu činnosti jednotlivých církví.

Ani jeden z těchto institutů však není předmětem daně. Zákon počítá s tím, že církve a náboženské společnosti dostanou majetek v hodnotě pětasedmdesáti a náhrady za nevydané nemovitosti ve výši devětapadesáti miliard korun. Zdanění restitucí by státnímu rozpočtu — při započtení inflace — přineslo kolem jedenácti miliard korun.