Deník Referendum Domov

Prezident Václav Klaus zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi nevetoval, ani nepodepsal. Zákon bude přesto platit. Klaus svůj krok zdůvodnil v dopise, který ve čtvrtek zaslal předsedkyni Poslanecké sněmovny Miroslavě Němcové.

„Je to výraz mých osobních postojů i společenské atmosféry v naší zemi,“ uvedl v úvodu dokumentu a zdůraznil, že s konkrétní verzí zákona nesouhlasí mnoho lidí, kteří obecně s vydáním historického majetku církvím souhlasí a k církvím mají pozitivní vztah. „Já jsem jedním z nich,“ dodal.

„Toto rozhodnutí je výrazem mého distancování se od zpracování tohoto zákona, který připravila a přijala dnešní vláda a vládní koalice a o němž opakovaně rozhodla Poslanecká sněmovna poté, co přehlasovala veto Senátu,“ zdůraznil prezident s tím, že je přesvědčen, že zákon v podobě, jak byl přijat, nastoluje nerovné podmínky v přístupu státu k otázce restitucí a nápravy křivd minulosti mezi církvemi a náboženskými společnostmi a všemi ostatními subjekty.

Podle něj zákon současně vytváří reálná potenciální rizika závažného prolomení naší dosavadní restituční legislativy a vzniku nových nároků a požadavků vůči státu ze strany subjektů, které se na základě tohoto zákona mohou cítit diskriminovány.

Zákon navíc podle Klause opouští koncepci zmírňování některých majetkových křivd, která byla základem veškerého našeho dosavadního přístupu k restitucím. „Nastolení nároku na restituce bez výslovně formulovaného respektu k hranici roku 1948 vytváří precedens pro možné zpochybnění majetkových poměrů ustavených před tímto datem,“ vysvětlil prezident.

Rozsah rozsáhlého majetkového transferu, který na základě restitučního zákona vzniká, je podle Klause podřizován cíli oddělení financování církví od státu, který se zmírňováním některých křivd minulosti bezprostředně nesouvisí. „Finanční prostředky tímto zákonem získávají i církve, jichž se zabrání majetků komunistickým režimem nijak netýká, nebo dokonce i církve, které vznikly až v posledních desetiletích. To dokazuje, že zákon není restitucí, ale dotací církvím,“ zdůraznil Klaus.

Nakonec v dopise zdůraznil, že nad přijatým řešením neexistuje na politické scéně ani ve společnosti konsensus, ač jeho naplnění bude zavazovat i další vlády. Silou protlačený zákon, který odmítl Senát a jehož přijatou podobu podle sociologických šetření odmítá velká většina občanů, tak přispěje podle Klause k další politické polarizaci ve společnosti.

„Obávám se, že bude v jeho důsledku ve společnosti poškozeno i samo postavení církví, které pokládám v současném, tradiční hodnoty nerespektujícím světě za velmi důležité a nejsem v tom vůbec osamocen,“ doplnil prezident. Současně ale připomněl, že přijetí zákona bylo jedním z předem oznámených záměrů Nečasovy vlády vzešlé z voleb v roce 2010.

„S tímto záměrem vystoupila i ve svém programovém prohlášení. Vím, že pro stabilitu a vůbec další pokračování této vlády je to norma klíčová. I proto nechci vrácením tohoto zákona Poslanecké sněmovně vyostřovat vztahy na politické scéně a vládu podrobovat dalším zkouškám. Současně se ale nemohu svým podpisem s přijatým řešením ztotožnit,“ uzavřel prezident v dopise Němcové.

Znamená to, že po více než dvacetileté debatě je o církevních restitucích v České republice prakticky takřka rozhodnuto. Opoziční sociální demokraté v reakci na to, že Klaus zákon nevetoval, uvedli, že jsou jeho postojem zklamáni. ČSSD se totiž před časem veřejně na prezidenta obrátila a požádala ho, aby zákon vetoval a umožnil tak nové hlasování na půdě Poslanecké sněmovny.

„Vládní návrh vyrovnání s církvemi pokládáme za nespravedlivý, majetkoprávně riskantní a rozpočtově zcela nepřiměřený současné ekonomické situaci země. Zákon byl vládou prosazen jen velmi těsnou většinou, odmítl ho Senát a nesouhlasí s ním i většina české společnosti,“ připomněl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka s tím, že jeho strana připraví a podá ústavní stížnost s cílem přezkoumat ústavnost procedury přijetí zákona, i jeho obsah.

„Pokud uspějeme v příštích parlamentních volbách a získáme vládní odpovědnost, budeme usilovat o snížení přemrštěné finanční kompenzace církvím, kterou zákon realizuje ve výši 59 miliard korun,“ doplnil předseda nejsilnější opoziční strany.

Vláda se s církvemi dohodla na tom, že částka, kterou jim vyplatí, bude 59 miliard korun, přičemž v úvahu má být brána inflace. Celkově by se tak mohla vyšplhat na 78,9 miliardy až 96,24 miliardy korun. Církve také dostanou zpět 56 procent majetku, o který přišly za minulého režimu. Vyplácení peněz by mělo být rozloženo do třiceti let. Přechodné období odstřihnutí financování církví od státního rozpočtu by mělo začít v roce 2013 a trvat sedmnáct let.