Symbolický rozchod s demokratickými a liberálními principy státu

Uskutečnit plnou odluku církví na státním rozpočtu znamená vrátit se do nějaké hypotetické ideální minulosti, kdy církev, především církev římská byla rovnocenným partnerem a konkurentem státu, nebo dokonce vykonávala nad státem dohled.

Ivan-stampach-profil-foto

Ivan Štampach

16.07.2012 08:30

Související

Zákon o narovnání mezi státem a církvemi má ještě daleko do účinnosti, ale jeho schválení poslaneckou sněmovnou proti aktivnímu odporu občanských iniciativ a proti vůli silné většiny veřejnosti je osudovým krokem současné vládní většiny. Je to většina podložená nespornou legalitou volebního procesu roku 2010 a povolebního vyjednávání o efektivní koalici bez vítězné sociální demokracie. Je to však většina se značně narušenou legitimitou, protože jednající rozporně s vůlí svých voličů. Ideologická schémata o snižování daní a růstu produkce se ukázala klamná. Z vlády vzešlé z posledních voleb musela již více než polovina tehdejších jejích členů odejít pro neschopnost nebo pro zjevné zločiny. Další její členové a podporovatelé v parlamentu jsou ze zločinů podezřelí.

Nočním rozhodnutím z pátku na sobotu si vláda mohla znepřátelit ještě další ze svých zbývajících příznivců a zdá se jisté, že si připravila porážku v sérii voleb, které ji čekají od podzimu letošního do června přespříštího roku. Myslím, že nezůstane bez povšimnutí, že opozici stačily hlasy k odmítnutí zákona a že v okamžiku hlasování v jednacím sále sněmovny chyběli sociálně demokratičtí poslanci: dosud přítomností na hlasováních vynikající Antonín Seďa, bývalý komunista, v 80. letech trestaný za hospodářskou kriminalitu Alfréd Michalík, a Václav Klučka, u něhož je absence zvlášť překvapivá. Než se jejich absence přesvědčivě vysvětlí, bude bohužel ve vzduchu dřívějšími zkušenostmi inspirované podezření o jejich možné nelegální motivaci.

Důležitější ovšem je to, že vládnoucí strany přijetím zákona překročily Rubikon. Nový zákon je přinejmenším symbolicky krokem zpět před nastolení demokratických poměrů od října 1918. Obhájci zákona nás horem dolem ujišťují, že jde o nápravu křivd způsobených církvím komunistickým režimem. Právně definovaný zločinný ráz minulého režimu je využíván účelově. Když se to hodí, byl režim zločinný a jeho opatření je nutno napravovat. Jindy se zase hájí právní kontinuita. Nevadilo např., že Václava Havla poprvé zvolili jednomyslně poslanci Federálního shromáždění vzešlí z volební frašky 23. a 24. 5. 1986.

Připusťme, že pozemková reforma vyhlášená po únorovém převratu omezující vlastnictví pozemků pro jeden subjekt na 50 ha byla zločinná. Že jde o křivdu, již je třeba zmírnit. Že je správné vrátit pozemky, které křesťanské církve a ostatní náboženské společnosti měly před ní, nebo je kompenzovat penězi. Deklarovaným cílem současného zákona však je získání plné ekonomické nezávislosti náboženských právních subjektů na státu, tedy doplnění dosavadní dílčí odluky mezi církvemi a státem o dosud nerealizovanou ekonomickou odluku. Církve však přišly o schopnost pokrývat své náklady z výnosu z pozemků a jiného majetku dávno před 25. únorem 1948. Rozhodně to v ostrých veřejných polemikách tvrdila především římskokatolická církev již po pozemkové reformě z roku 1919 a vynutila si na mladé Československé republice kompenzaci pozemkových záborů v podobě státních platů pro duchovní (kongrua). Omezení volného disponování majetkem svěřeným církvi Korunou, převedení části jejího majetku na náboženskou matici (fond), taková a podobná opatření ostatně platila i dříve, v různých podobách habsburské říše v 18. a 19. století.

Uskutečnit plnou odluku ve smyslu naprosté nezávislosti církví na státním rozpočtu znamená vrátit se přinejmenším před vznik republiky, ale pravděpodobně dál zpět do nějaké hypotetické ideální minulosti, kdy církev, především církev římská byla rovnocenným partnerem a konkurentem státu, nebo dokonce vykonávala nad státem dohled např. ve smyslu (dosud neodvolaného) dokumentu papeže Řehoře VII, Dictatus papae (1075). Ten mimo jiné stanovil, že pouze papež disponuje císařskými odznaky, že mu všechna světská knížata musejí líbat nohy, že může sesazovat císaře a že nemůže být nikým souzen.

Demokratické státy potvrzovaly svrchovanou vládu občanů v kontrastu k absolutistické a feudální minulosti tím, že kombinovaly svobodu vyznání s omezením církevní ekonomické a tím i politické moci. V řadě demokratických zemí šlo a jde toto reálné omezení v zásadě nedemokratické římské církve (někdy spolu s ní i jiných) dál, než v dosavadním českém konfesním právu. Ve Francii byl r. 1905 církevní majetek zestátněn a nic se na tom dosud nezměnilo. Sotva kdo bude proto označovat současnou Francouzskou republiku za zločinný režim a za zloděje, který má něco vracet. V současném Německu není finančním zdrojem pro církve výnos z majetku, nýbrž příspěvky členů sbírané přímo nebo prostřednictvím státního daňového systému.

JUDr. Karol Hrádela ve své studii “Co bylo ukradeno, musí být vráceno“ aneb právní rozbor k problematice restitucí církevního majetku po zevrubném historicko-právním přehledu upozorňuje, že práva a povinnosti zakladatele Náboženské matice má vykonávat ode dne nabytí účinnosti zákona Církev římskokatolická. Tato změna zakladatele přímo ruší reformu Josefa II. Prolamuje tak doposud (s výjimkou židovského majetku) nedotknutelnou hranici Února 1948. Připomíná rovněž, že stát se zároveň zbavuje staletí využívané možnosti zabezpečovat humanitární záležitosti z tohoto zdroje, pokud tuto povinnost neplnila církev. Tento právník dožádaný poslanci charakterizuje ve svém obsáhlém textu schválený zákon jako velmi netransparentní. Historickou roli zákona shrnuje slovy, že návrh zákona obchází původní koncepci zakladatelů Československa z roku 1918 na nápravu křivd způsobených Bílou horou a vyháněním českého obyvatelstva vytvářením materiálních podmínek pro návrat emigrantů a omezením moci těch, kteří na vyhánění českého obyvatelstva vydělali. V konečném důsledku pak navržený restituční zákon poráží nejen záměry zakladatelů našeho státu, ale ruší reformu Josefa II. a základní princip třetího pražského artikulu, za který mnozí Češi obětovali svůj život za křižáckých válek vedených proti naší vlasti za prosazení práva církve na majetek.

Se zákonem i bez něj stále platí ústavní pořádek. Neobhájí se však sám přitažlivostí demokratických, liberálních a sociálních práv, která garantuje. Jedinou entitou, která může zabránit pozvolné, nenápadné erozi základních demokratických principů a posunu k teokratickému, nacionálně-autoritativnímu a konzervativnímu modelu veřejného života, jsme my občané. Pouze my můžeme využitím svobody projevu, shromažďování a sdružování a jako voliči obhájit a rozvinout ústavní záruky demokratického, sekulárního státu, jakož i lidská práva a občanské svobody. Jak ukázal Erazim Kohák svým článkem v Právu ze 14. 7. pod názvem Víra, restituce – a pokrytectví, k odmítnutí zákona nemusí člověka vést jen politické preference, ale může to být sama křesťanská víra. Ta motivuje k nezávislosti na státní přízni a ke kritickému odstupu od ekonomických a politických mocenských struktur. Sekulární charakter našeho státu obhajoval prezident T. G. Masaryk, který za důležitou devizu považoval výrok Ježíš, ne Caesar, toť smysl našich dějin. Demokratické principy možná budou muset spolu s ostatními hájit i občané motivovaní křesťanskou vírou, proti zákonodárcům předstírajícím veřejnosti (a možná někteří i sobě) křesťanskou identitu, a proti představitelům církví, kteří se nechali od konzervativní pravice koupit.

A co si myslíte vy? Diskuse (12 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

krok za krokem ke společnému cíli? Pondělí, 16.Července 2012, 08:59:32

Vynikající článek. Zejména podepisuji slova
"Se zákonem i bez něj stále platí ústavní pořádek. Neobhájí se však sám přitažlivostí demokratických, liberálních a sociálních práv, která garantuje. "

*******

Na okraj:

1) Co se absence poslanců ČSSD týče, posílal jsem již 14.6. následující dotaz Bohuslavu Sobotkovi:
"Vážený pane předsedo,
vzhledem k postojům k Vládnímu návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi , které opakovaně presentujete v médiích i na webové stránce ČSSD (zde: http://www.cssd.cz/aktualne/akce/cirkevni-restituce/) je pro mne naprosto nepochopitelný postup poslanců ČSSD během 35. hlasování dne 6. června 2012, 17:35 na 40. schůzi, k Vládnímu návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.
Při tomto hlasování o návrhu na vrácení zmíněného zákona k přepracování, pro který hlasovalo 74 ze 162 přítomných poslanců různých stran, se
2 poslanci ČSSD hlasování ZDRŽELI (SOBOTKA, EMMEROVÁ) a
15 poslanců ČSSD se hlasování NEZÚČASTNILO (HAŠEK, JANDÁK, KŘEČEK, VÁŇA, SKOPAL, BABOR, R.DOLEJŠ, PLOC, TANCOŠ, HULÍNSKÝ, KOSKUBA, FOLDYNA, KRÁKORA, URBAN, SVOBODA).
Tím byl zákon propuštěn do třetího čtení. Hodláte voličům Vaší strany i celé veřejnosti tento postup vysvětlit?"

2) Podobně jsem se 25.6. obrátil na Jeronýma Tejce, který v televizi prohlásil: "Využijeme všech způsobů, jak zbrzdit projednávání. "

Ani jeden z obou oslovených na mou žádost o vysvětlení dosud nereagoval.

Aleš Morbicer - invalidní důchodce a audiofil, Ostrava

Skvělý článek. Pondělí, 16.Července 2012, 14:26:25

Je zajímavé, že poté, co v březnu vyšel téměř padesátistránkový rozbor situace od významného právníka JUDR. Hrádely, ve kterém se píše (a dokládá), cituji: "Důvodová zpráva předložená vládou zákonodárnému sboru zamlčuje či zkresluje řadu důležitých otázek, neuvádí je historicky a právně správně. Nedostatky zprávy jsou tak závažné, že lze mít více než vážné pochybnosti o tom, že se jedná o neznalosti navrhovatele. Případně schválený zákon prokazatelně prolamuje hranici Února 1948 a staví se proti principům prosazovaných při zakládání našeho státu presidentem Masarykem a jeho spolupracovníky. Nebrání možným budoucím soudním sporům ohledně původního církevního majetku.", dovolí si parlamentní inventář Marek Benda, právník na baterky, přesto předseda ústavně-právního výboru Sněmovny, napsat do Práva 12.7.2012 článek "Vztah ČSSD k církvím? Pokrytectví".
Nechme stranou všechno to Bendovo účelové blábolení o tom, čeho chtějí dosáhnout. Příznačná je totiž jedna ze závěrečných vět: "Je to velký, nesnadný, historický cíl."
Ano, to přesvědčení konzervativců, že Bůh na jejich bedra složil dějinné úkoly, které sice v podstatě nikdo nechce a nechápe, ale které jsou NUTNÉ, je jádro pudla.

Možná by si vrcholní představitelé římskokatolické církve měli uvědomit, jak se věci mají - současná pravice zavádí třídní zdravotnictví, rozvrací důchodový systém, není schopna vybrat daně, natož vyřešit hospodářské problémy...
80% obyvatel je přesvědčeno, že je to banda gaunerů...

... a od Vás, milí kardinálové a arcibiskupové, si pro tuto spoušť kupuje odpustky.

Bondink_ctverec

Jindřich Jedlička - Brno

Rovněž souhlasím s textem, Pondělí, 16.Července 2012, 15:54:57

včetně závěrečného odstavce. I věřící, včetně katolíků a katolických kněží, mají odůvodněné pochybnosti, viz např. http://www.umlaufoviny.com/www/res_publica/reportaze/cirkevni-restituce/index.html

Ironií je přijetí zákona k půlnoci v pátek třináctého. Možná inspirace poslanců Duchem Svatým? Jak již zřetelněji upozornit na Jidášské podobenství, než vypsat směnku na třicet stříbrných právě v pátek třináctého?

Samu_v_montmartre

Ivan Štampach - religionista, Praha 4

OPRAVA Pondělí, 16.Července 2012, 23:17:14

Upozornil jsem (ve druhém odstavci) na podezření vůči třem poslancům ČSSD chybějícím na hlasování. Četl jsem je na Facebooku a volal jsem po informacích. Robin Kraffer tam přišel s vysvětlením, že byli hospitalizováni a že vládní koalice je vypárována. Měl by to věrohodně potvrdit někdo z ČSSD. Je mi líto, že se vyskytla podezření na jejich adresu, a že vysvětlení přišlo už poté, co podezření vzniklo. Upozorněním na tento problém jsem se jich nechtěl osobně dotknout. Jen bych lpěl na tom, že při tak citlivém hlasování veřejnost potřebuje v téhle době plné nedůvěry věrohodné informace. Ve verzi článku na mém blogu http://ivan-stampach.bloger.cz je tato část článku upravena podle stávajících informací.

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Hloupost církevních představitelů, Úterý, 17.Července 2012, 14:56:3

že na tento danajský dar současné zkorumpované pravice kývli, a to dokonce bianko a předem. Je to "dar", který ponese jen nedůvěru a nenávist společnosti, přiláká spekulanty a zavleče církve do nekonečných soudních sporů. Zvláště se divím evangelickým a protestantským církvím, že nebyly v této věci obezřetnější, samozřejmě padá to i na mě, ale neměl jsem nikdy chuť se touto věcí důkladněji zabývat. Nepomůže to církvím a zvláště to nepomůže věci křesťanství v této zemi. Můžeme se jen spoléhat na dvě věci: 1. Zamítne to senát (pokud do současného kšeftu desetiletí už není také zapletena ČSSD) a neprojde to sněmovnou po druhé., 2. Padne vláda - Je to další důvod, proč si přát její pád - horší tu ještě nebyla, má ovšem také hroší kůži, takže dokud nebudou statisíce v ulicích, padne těžko.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

odpověď na žádost o vysvětlení absence poslanců ČSSD 6.června Úterý, 17.Července 2012, 15:37:10

Na svůj dotaz ohledně hlasování dne 6. června 2012 jsem dnes dostal zevrubné vysvětlení sekretariátu předsedy ČSSD, z něhož vyjímám to nejpodstatnější:

"Chápeme Vaše rozhořčení, ale ráda bych uvedla věci na pravou míru. V Poslanecké sněmovně nemá ČSSD už od roku 2010 sílu zvrátit to, na čem se shodnou poslanci podporující vládu. V případě tohoto hlasování šlo o tzv. párování. Za chybějící vládní poslance byli VYPÁROVÁNI poslanci opozice. Pan předseda se hlasování nezdržel, pouze se neodhlásil. ..."

Martin Pleva - pedagog, Brno

A kde jsou demonstrace křesťanů (jako je p. Šimsa a Štampach) Čtvrtek, 19.Července 2012, 12:38:30

PROTI církevním restitucím? Kde jsou jejich petice, které by musely proniknout i do médií?

Jinak "restituce" církevního majetku jsou krásným symbolickým vítězstvím buržoazní fetišizace majetku nad svobodným duchem Ježíšovým. Církev se tak definitivně stala kapitalistou.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Martinu Plevovi Čtvrtek, 19.Července 2012, 13:30:56

Kde? - Například zde:
http://stop-cirkevnim-restitucim.cz/?p=269
(Projev Ivana Odila Štampacha 6.7. 2012 na Václavském náměstí)

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

obránci kultury a samé podstaty demokracie? Čtvrtek, 9.Srpna 2012, 12:49:35

Duka: kampaň proti restitucím připomíná protižidovské kampaně

Česká biskupská konference (ČBK), Ekumenická rada církví (ERC) a Federace židovských obcí ostře zkritizovaly ČSSD za její kampaň proti chystaným církevním restitucím.

Podle nich je způsob, jakým dnes sociální demokracie vede předvolební boj, „nekultivovanou a nekulturní cestou ohrožující samotnou podstatu demokracie". Uvedly to ve společném prohlášení. ČSSD plán na navracení majetku církvím v parlamentu nepodporuje.

„Způsob nevěcného vedení argumentace a demagogická útočná kampaň České strany sociálně demokratické, vedená mimo jiné i pomocí billboardů, vytvářejí ve společnosti atmosféru neopodstatněné závisti a nenávisti nejen vůči církvím a náboženským společnostem, ale i vůči občanům jako takovým," uvedly.

V prohlášení stojí, že předvolební propaganda sociální demokracie útočí slovníkem obou někdejších totalit. „Pamětníci mohou potvrdit, že si nezadá s neblahými antisemitskými a antiklerikálními plakáty ´třetí říše´, na rudo přetřenými gottwaldovskými ideology," uvedli šéf ČBK Dominik Duka, předseda Federace židovských obcí Jiří Daníček a předseda ERC Joel Ruml.

(http://www.denik.cz/z_domova/duka-kampan-cssd-proti-restitucim-pripomina-protizidovske-kampane-20120809.html)

*** Dukova sprostá nestoudnost je skutečně do nebe volající (a lotři po levici a po pravici nechtějí zůstat pozadu?)
Možná nechtěný příspěvek na podporu volební kampaně ČSSD?

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Čtvrtek, 9.Srpna 2012, 17:48:45

Taky jsem dnes ráno četla "Novinky", pane Kopecký, a dočetla jsem se, že http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/275466-lidstvo-prestava-verit-v-boha.html . A může se tomu někdo divit? Kdo by věřil v takového boha, jaký je lidem dnešního světa předkládán? Vždyť je to bůh vlastnictví a starých pořádků, bůh bankéřů a korporací, který uznává jedině položky "má dáti - dal", bůh, jehož skutečné sídlo je v chrámech konzumu a po lidech vyžaduje bezpodmínečné přizpůsobení se zákonům trhu. Je to bůh, který neodpouští dluhy, a proto není schopen světu nabídnout pozitivní změnu.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Evě Hájkové Čtvrtek, 9.Srpna 2012, 19:52:17

Původní patrně pro Irsko určená zpráva (která je, jak je už u Gallupa dobrým zvykem, povrchní a nicneříkající) je zde:

http://redcresearch.ie/wp-content/uploads/2012/08/RED-C-press-release-Religion-and-Atheism-25-7-12.pdf

Novinky nezmiňují ve zprávě uvedenou globální i vnitrostátní korelaci mezi deklarovanou zbožností a chudobou.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Ještě zbývá postavit mariánský sloup před popravištěm českých pánů na Staroměstském náměstí... Čtvrtek, 8.Listopadu 2012, 04:02:46

1. Walter Bartoš
2. Václav Baštýř
3. Jan Bauer
4. Marek Benda
5. Petr Bendl
6. Miroslav Bernášek
7. Zdeněk Boháč
8. Pavel Bohatec
9. Jan Bureš
10. Jan Čechlovský
11. Jana Černochová
12. František Dědič
13. Pavel Drobil
14. Dana Filipi
15. Jana Fischerová
16. Jan Florián
17. Zdeňka Horníková
18. Tomáš Chalupa
19. Miroslav Jeník
20. Radim Jirout
21. Lenka Kohoutová
22. Jaroslav Krupka
23. Jan Kubata
24. Jaroslav Martinů
25. Václav Mencl
26. Petr Nečas
27. Miroslava Němcová
28. Vít Němeček
29. Jan Pajer
30. Jiří Papež
31. Roman Pekárek
32. Jaroslav Plachý
33. Jiří Pospíšil
34. Aleš Rádl
35. Ivana Řápková
36. František Sivera
37. Pavel Staněk
38. Zbyněk Stanjura
39. Pavel Suchánek
40. Pavel Svoboda
41. Igor Svoják
42. David Šeich
43. Boris Šťastný
44. Jiří Šulc
45. Tomáš Úlehla
46. Jan Vidím
47. Vladislav Vilímec
48. David Vodrážka
49. Ivana Weberová
50. Jaroslava Wenigerová
51. Zdeněk Bezecný
52. Ludmila Bubeníková
53. Václav Cempírek
54. Josef Cogan
55. Jaromír Drábek
56. Jaroslav Eček
57. Jan Farský
58. Petr Gazdík
59. Martin Gregora
60. Alena Hanáková
61. Leoš Heger
62. Petr Holeček
63. Václav Horáček
64. Jan Husák
65. Jitka Chalánková
66. Rudolf Chlad
67. Michal Janek
68. Ladislav Jirků
69. Miroslav Kalousek
70. Jana Kaslová
71. Daniel Korte
72. Rom Kostřica
73. Patricie Kotalíková
74. Václav Kubata
75. Helena Langšádlová
76. František Laudát
77. Jaroslav Lobkowicz
78. Pavol Lukša
79. Jiří Oliva
80. Vlasta Parkanová
81. Gabriela Pecková
82. Stanislav Polčák
83. Anna Putnová
84. Aleš Roztočil
85. Jaroslava Schejbalová
86. Karel Schwarzenberg
87. Jiří Skalický
88. Jan Smutný
89. Bořivoj Šarapatka
90. Renáta Witoszová
91. Lenka Andrýsová
92. Josef Dobeš
93. Michal Doktor
94. Dagmar Navrátilová
95. Viktor Paggio
96. Karolína Peake
97. Jiří Rusnok
98. Jana Suchá
99. Jaroslav Škárka
100. Milan Šťovíček
101. Martin Vacek
102. Radim Vysloužil

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.