Chci přispět X

Odložte účinnost zákona o církevních restitucích, vyzvaly ÚS Věci veřejné

VV podaly ústavní stížnost ve věci zákona o církevních restitucích. Soudci by podle nich měli odložit účinnost zákona do doby, než budou veškeré části stížnosti vyřešeny, a také by měli zakázat všem jednotlivcům a institucím církevní majetek vydávat.

(vd)

07.01.2013 14:14

375973_mediafax_mikulas_krepelka

Předsedkyně sněmovní frakce Věcí veřejných Kateřina Klasnová. Foto Mikuláš Křepelka, Mediafax

Věci veřejné podaly ústavní stížnost ve věci zákona o církevních restitucích, a to ze dvou důvodů: nejen pro nesouhlas se samotným zněním církevního narovnání, ale i pro způsob jeho schválení v Poslanecké sněmovně.

„Zároveň jsme podali ústavní stížnost na stanovení počtu poslanců, kteří se mohou na Ústavní soud vůbec se stížností obrátit, protože diskriminační klauzule 41 členů sněmovny nahrává velkým stranám v neprospěch menších. Ignorován tak může být až milion voličů," uvedla předsedkyně poslaneckého klubu Věcí veřejných Kateřina Klasnová.

Podle Věcí veřejných by měl Ústavní soud odložit účinnost zákona o církevních restitucích do doby, než budou veškeré části stížnosti vyřešeny, a také by měl zakázat všem jednotlivcům a institucím církevní majetek vydávat.

Věci veřejné se navíc domnívají, že je majetek vracen podle netransparentních parametrů, finanční náhrada diskriminuje ostatní restituenty, je prolomena hranice Února 1948 a diskvalifikovány Benešovy dekrety. Zákon porušuje i Listinu základních práv a svobod občanů ČR.

„VV jsou proti podobě církevního narovnání v tomto znění zcela konstantně. Není pravda, že nyní protestujeme proti něčemu, co jsme sami vytvářeli. Paragrafové znění přišlo z dílny TOP 09, proti výčtovému zákonu či aspoň tomu, aby soupis vydávaného majetku chodil přes vládu, se postavil i premiér, přestože nám to loni v lednu slíbil," připomněla Klasnová.

Ona sama výhrady VV tlumočila nejen v komisi, která připravovala parametry vyrovnání, ale jednala dle svých slov i s Ekumenickou radou církví zastoupenou Joelem Rumlem či s kardinálem Dominikem Dukou.

„Hovořili jsme o snížení finančního plnění a dokonce i o jeho odkladu. Obě tyto věci Věci veřejné navrhovaly i pánům Nečasovi a Schwarzenbergovi. Církve byly přístupné kompromisům, ale partnerem k jednání pro ně byla celá vláda, nikoli samotné Věci veřejné. Vláda však veškeré kompromisy odmítala," dodala Klasnová.

„Otázka církevních restitucí byla otázkou našeho bytí či nebytí v koalici, a i kvůli boji o církevní restituce odešly VV z vlády a došlo k rozštěpení našeho poslaneckého klubu," upozornila předsedkyně sněmovní frakce VV. Platformu LiDem podle ní přitom vytvořili právě ti odpadlíci, kteří byli ochotni církevní restituce podpořit.

Nečasova vláda postavená na přeběhlících pak zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi Sněmovnou protlačila ve chvíli, kdy již byla vyhlášena přestávka poslaneckého klubu Věcí veřejných, což je také součástí ústavní stížnosti VV.

Podle Klasnové se teprve ukáže, zda se bude Ústavní soud stížností Věcí veřejných zabývat. „Než se totiž bude Ústavní soud zabývat samotným zákonem o majetkovém vyrovnání státu s církvemi, musí zrušit část zákona o Ústavním soudu a snížit počet poslanců, kteří se na ÚS mohou obrátit, jinak by naše stížnost nebyla platná. To bych ale považovala za jasnou diskriminaci nejen našeho poslaneckého klubu, ale všech občanů, které ve sněmovně zastupujeme," řekla Klasnová.

„Pokud však Ústavní soud diskriminační omezení počtu zákonodárců, kteří se na něj mohou obrátit se stížností pro porušení ústavy, nedojde, jsou Věci veřejné připraveny v tomto ohledu iniciovat změnu zákona o Ústavním soudu," uzavřela předsedkyně poslaneckého klubu Věcí veřejných.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.