Chci přispět X

Sociální demokracie podala ústavní stížnost na církevní restituce

Opoziční ČSSD v ústavní stížnosti dokládá, že jak rozsah lesní a zemědělské půdy, tak i její ocenění neodpovídá dosud používaným pravidlům při restitucích, nýbrž jednoznačně zvýhodňuje v zákoně vyjmenované církve.

(vd)

18.02.2013 14:59

Restituce

ČSSD podle Tejce využila veškerých legálních prostředků k tomu, aby zákon nebyl přijat v podobě, v které ho nakonec koalice schválila. Foto čssd.cz

Opoziční sociální demokraté podali v pondělí stížnost k Ústavnímu soudu na církevní restituce. Předseda sněmovní frakce Jeroným Tejc připomněl, že nejsilnější opoziční strana od začátku přípravy a schvalování zákona o vyrovnání státu s církvemi opakovaně upozorňovala na netransparentnost přípravy a na možné negativní dopady přijatého zákona.

„Opakovaně jsme žádali vládu Petra Nečase o zásadní přepracování návrhu a politickou shodu pro tento plán, který o několik desítek let přesahuje mandát současné koalice. Nečasova vláda všechny snahy ČSSD o vyvolání jednání či prosazení spravedlivější normy zablokovala,“ zdůraznil Tejc.

Připomněl také, že sociální demokraté pro vládní podobu zákona nehlasovali a využili veškerých legálních prostředků k tomu, aby zákon nebyl přijat v podobě, v které ho nakonec vládní koalice za pomoci přeběhlíků schválila.

Sociální demokracie je nicméně podle Tejce přesvědčena, že tato podoba zákona, kdy se církvím bude vracet majetek a finanční náhrady v objemu přesahujícím 134 miliard korun, hrozí vážným rizikem poškození veřejných financí a zatíží občany naší země na několik generací dopředu.

„ČSSD proto využívá i poslední možnost, kterou předpokládá Ústava České republiky, ve snaze zastavit tento špatný zákon - tedy podání návrhu skupinou poslanců na zrušení zákona. V tomto návrhu, který dnes ČSSD podala k Ústavnímu soudu v Brně, se logicky neobjevují všechny výhrady užité představiteli ČSSD v uplynulých měsících k přijatému zákonu,“ vysvětlil Tejc s tím, že se ústavní stížnost soustřeďuje na ty argumenty a ustanovení zákona, která mohou být v rozporu s ústavním pořádkem ČR.

Mezi nejpodstatnější podle Tejce patří to, že církvím je vracen majetek, který po celou dobu existence Československa (před jeho vznikem, po dobu trvání první republiky i po roce 1945) podléhal kontrole státu a podstatné majetkové přesuny či operace vyžadovaly v konkrétních případech souhlas státních orgánů.

„Zatímco v minulosti měl tento majetek veřejnoprávní povahu, současná konstrukce předává vlastnické právo církvím zcela neomezeně i k majetku, k němuž dříve právo výlučného vlastnictví neměly,“ zdůraznil předseda poslaneckého klubu ČSSD.

Z napadeného zákona ani důvodové zprávy podle něj navíc nelze vůbec zjistit, který konkrétní majetek státu podléhá vydání a který nikoli. S tím dle jeho slov souvisí také to, že nelze ověřit ani adekvátnost výše finanční náhrady za původní majetek církví a náboženských společností, který se nevydává. „Například zda není nahrazován již dříve či v budoucnu vydaný majetek,“ dodal Tejc.

„Z napadené zákonné úpravy ,paušální finanční náhrady‘ předně vůbec nevyplývá, co má být důvodem (titulem) jejího poskytnutí,“ uvedl dále Tejc. Pokud je totiž účelem zákona „zmírnění majetkových křivd způsobených registrovaným církvím a náboženským společnostem v rozhodném období“, není podle něj jasné, proč se této finanční náhrady má dostat i církvím, které v rozhodném období (tj. v době od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990) na území bývalého Československa, respektive dnešní České republiky nebyly registrovány.

ČSSD nakonec upozorňuje na to, že ačkoliv zákon používá pojmu „náhrada“ a výši finančních náhrad vyčísluje u jednotlivých obdařených církví až do korunových položek (vyjma Církve československé husitské, u níž je výše náhrady naopak zaokrouhlena na tisíce, a Církve římskokatolické, u níž je výše náhrady zaokrouhlena dokonce na stamiliony), nikde v zákoně ani v důvodové zprávě k němu není uvedena podrobná specifikace majetku, za nějž se náhrada poskytuje a jakým způsobem se k jednotlivým částkám náhrad dospělo.

Nejen toto ustanovení odporuje podle navrhovatelů premise České republiky jako laického státu a může být v rozporu s ústavním pořádkem. „V ústavní stížnosti dokládáme na konkrétních faktech, že jak rozsah lesní a zemědělské půdy, tak i její ocenění neodpovídá dosud používaným pravidlům při restitucích, ale jednoznačně zvýhodňuje v zákoně vyjmenované církve," zdůraznil Tejc.

„Jedná se zcela jednoznačně o svévoli vládní většiny v Poslanecké sněmovně, přičemž nadhodnocení finanční částky může být až v řádu desítek miliard korun,“ uzavřel Tejc. Sociální demokraté zákon o církevních restitucích kritizovali opakovaně.

Norma podle nich zásadně mění sekulární a republikánský charakter České republiky. Proto původně chtěli, aby se k ní v celostátním referendu vyjádřila také veřejnost. Předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka také už dříve avizoval, že pokud Nečasova vláda v tomto volebním období restituce prosadí, zahájí ČSSD v případě volebního vítězství jednání s církvemi ve smyslu redukce plateb.

„Pokud uspějeme v příštích parlamentních volbách a získáme vládní odpovědnost, budeme usilovat o snížení přemrštěné finanční kompenzace církvím, kterou zákon realizuje ve výši 59 miliard korun,“ vysvětlil před časem předseda nejsilnější opoziční strany.

Vláda se s církvemi dohodla na tom, že částka, kterou jim vyplatí, bude 59 miliard korun, přičemž v úvahu má být brána inflace. Celkově by se tak mohla vyšplhat na 78,9 miliardy až 96,24 miliardy korun. Církve také dostanou zpět 56 procent majetku, o který přišly za minulého režimu. Vyplácení peněz by mělo být rozloženo do třiceti let. Přechodné období odstřihnutí financování církví od státního rozpočtu by mělo začít v roce 2013 a trvat sedmnáct let.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.