Návrh na zdanění církevních restitucí míří do třetího čtení. Má širokou podporu

Ve Sněmovně se ustavila početná většina, která má zájem na zdanění církevních restitucí. Schválení novely, kterým KSČM podmiňuje toleranci Babišovy vlády, podporuje ČSSD, SPD i politické hnutí ANO. Opozice se může bránit leda obstrukcemi.

(jg)

13.12.2018 16:05

Ea7a2217

Pavel Kováčik a Vojtěch Filip mohou slavit. KSČM se podpora vládě Andreje Babiše vyplácí. Sněmovna zdanění církevních restitucí zřejmě již brzy schválí. Foto PSP ČR

Sněmovna ve čtvrtek na čtvrtý pokus dokončila druhé čtení návrhu poslanců Vladimíra Koníčka a Stanislava Grospiče (oba KSČM) na zdanění finanční náhrady, která je církvím a náboženským společnostem poskytována na základě zákona o církevních restitucích. KSČM schválením tohoto návrhu podmiňuje podporu menšinového kabinetu Andreje Babiše (ANO). Předseda jejího poslaneckého klubu Pavel Kováčik (KSČM) již dříve uvedl, že pokud by novela nebyla přijata, komunisté by vládu přestali tolerovat.

Přestože tématem sněmovní schůze bylo zdanění církevních restitucí, poslanci se zprvu bavili o stavu české dálniční sítě. „Chtěl bych říct, že nejede dálnice D1. Že na ní stojí desítky lidí a kamioňáci odpočívají přímo na ní. O tom bychom měli jednat. Jsem v šoku, že na dálnici je stále zúžení,“ řekl Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Toho podpořil i Petr Fiala (ODS). „Poprvé zasněžilo a po D1 se nedá jezdit,“ uvedl. „Dálnice mohly být dávno opravené, kdyby se na to použily peníze věnované na restituce,“ namítl Kováčik.

Po čase se ovšem poslanci vrátili k meritu věci. „Komunisté vždy chtěli rozhodovat o majetku, který jim nikdy nepatřil. Když je Andrej Babiš přizval k vládě, jejich vliv vzrostl. Komunisté způsobili řadu křivd, nyní mají tu drzost rozbíjet dohodu s církvemi, která například zajišťuje odluku od státu,“ prohlásil Fiala. „Architekti restitucí to přepálili a navíc jim ujela ruka. Andrej Babiš to řekl jasně. Jde o pětačtyřicet miliard korun předražený kšeft Miroslava Kalouska,“ reagoval Miroslav Grebeníček (KSČM).

Restituce jsou v rozporu s obecnou spravedlností
V dlouhé debatě se vcelku pravidelně střídali zastánci a odpůrci novely. „Zákon napravil křivdy spáchané komunistickým režimem, což považuji za správné a spravedlivé, pokud chceme být právním a demokratickým státem,“ vysvětlil Marek Výborný (KDU-ČSL). Grospič oponoval tím, že církve v minulosti nebyly vlastníky navráceného majetku. „Sakrální majek byl veřejný a církve jej měly pouze ve správě. Nelze proto říkat, že byl ukraden,“ konstatoval.

Sněmovní matador Marek Benda (ODS) přítomné zákonodárce varoval, že si dolní komora Parlamentu schválením novely leda utrhne ostudu. „Všichni víte, že zákon bude Ústavním soudem zrušen,“ dodal. „Platný zákon je v rozporu s obecnou spravedlností, v rozporu s celou porevoluční restituční logikou. Vždy jsme prováděli jen zmírňování křivd, ale církvím jsme dali vše, co si nárokovaly,“ oponoval Lubomír Zaorálek (ČSSD). Upozorňoval, že církve přislíbily, že se nebudou soudit, ale dnes vedou zhruba dva a půl tisíce sporů. „V naší zemi je spousta nespravedlností a křivd, proč je neřešíte,“ zeptal se na závěr svého vystoupení pravicové opozice.

Mimořádnou schůzi Sněmovny svolalo pětašedesát poslanců. Zdanění církevních restitucí kromě KSČM podpořila také ČSSD, SPD nebo politické hnutí ANO, což již dříve avizoval jeho první místopředseda Jaroslav Faltýnek (ANO). Pokud žádná ze stran nezmění svůj názor, návrh zákona by měl být ve třetím čtení bez větších problémů schválen. Zmíněné politické subjekty totiž ve Sněmovně disponují pohodlnou většinou sto třiceti hlasů a budou proto s to přehlasovat i případný nesouhlas Senátu.

Zdanění restitucí není ústavně konformní
Novelu komunistických poslanců schválila první Babišova vláda na počátku ledna, přestože ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) nebo tehdejší ministr kultury Ilja Šmíd (nestr. za ANO) upozorňovali, že zákon by v případném řízení před Ústavním soudem zřejmě neobstál. Šmíd jej označil za rozporný s principem legitimního očekávání a rovnosti – neboť i v ostatních případech souvisejících s nápravou majetkových křivd byly náhrady osvobozeny od daně. Schillerová pak vyjádřila pochyby o ústavní konformitě navrhovaného řešení.

Případné zdanění církevních restitucí je krajně problematické i podle proděkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jana Kysely. „Církve dostávají peníze proto, že jim nemohl být vydán majetek, vše je kryto kombinací zákona a soukromoprávních smluv. Zákon by jistě mohl být koncipován nějak důmyslně, prostor pro ústavně konformní zdanění tu ale spíše není,“ vysvětlil před časem Kysela Deníku Referendum.

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, který za podivných okolností na konci listopadu roku 2013 prosadila vláda Petra Nečase (ODS), upravuje finanční vypořádání kombinací dvou nástrojů – finančními náhradami a příspěvky na podporu činnosti jednotlivých církví. Ani jeden z těchto institutů však není předmětem daně. Zákon počítá s tím, že církve a náboženské společnosti dostanou majetek v hodnotě pětasedmdesáti a náhrady za nevydané nemovitosti ve výši devětapadesáti miliard korun.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.