Šestnáct statutárních zástupců církví a náboženských společností v pátek s Českou republikou podepsalo smlouvy o vypořádání podle zákona o majetkovém vyrovnání. Za vládu smlouvy podepsal premiér Petr Nečas. „Dnešním formálním podpisem smluv završujeme napravení majetkových křivd, které napáchali komunisté,“ uvedl po podpisu smluv premiér a předseda ODS.

„Počátkem devadesátých let jsme jako stát přistoupili k restitucím jako nejefektivnějšímu a nejspravedlivějšímu prvku transformace naší ekonomiky. Církve z něj tehdy byly vyňaty. Dnes jsme tento akt spravedlnosti dokončili,“ dodal premiér.

Nečas smlouvy podepsal navzdory výzvě sociálních demokratů, kteří požadovali, aby počkal na rozhodnutí Ústavního soudu. Sociální demokraté totiž požádali Ústavní soud, aby předběžným opatřením podpis smluv zakázal. „Vážné pochybnosti o ústavnosti tohoto zákona nyní posoudí Ústavní soud ČR, aby bylo zřejmé, zda je plně v souladu s ústavním pořádkem,“ vysvětlil už v pátek dopoledne Sobotka.

Připomněl také, že podle některých právních názorů nemá vláda ústavní zmocnění uzavírat smlouvy o vypořádání s církvemi a náboženskými společnostmi a navíc podle něj hrozí reálné nebezpečí, že se zaváže i k tomu, k čemu nebyla ani zákonem zmocněna a co již nepůjde vrátit zpět.

V ustanovení v loňském roce schváleného zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi je státu uložena povinnost uzavřít s každou dotčenou církví a náboženskou společností smlouvu o vypořádání. Pokud by nebyly smlouvy uzavřeny, mohla by se dotčená církev nebo náboženská společnost obrátit na soud, aby nahradil chybějící projev vůle.

Možnost uzavřít tyto smlouvy měla nicméně vláda až do 1. října 2013, podle předsedy ČSSD tedy neexistoval důvod, proč s uzavřením smluv spěchat. „Pokud tak vláda učiní, vystavuje se vážnému podezření z účelového obcházení řízení o ústavnosti zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, která jsou vedena před Ústavním soudem,“ uvedl předseda ČSSD.

„Domnívám se, že je to nejenom správné, ale dokonce i ekonomicky výhodné. Jedinou jinou možností by bylo pošlapání práva, pošlapání právního státu, ale to je vize jiných premiérů a jiných politiků, nikoli ta moje a celé české vlády,“ vysvětlil Nečas.

„Smlouvy o majetkovém vypořádání s církvemi a náboženskými společnostmi nepůjde vypovědět, odstoupit od nich ani měnit bez souhlasu obou smluvních stran. Hrozí tak, že vláda poškodí zájmy České republiky a v případě vadně uzavřených smluv bude odpovídat za případnou škodu, která může dosáhnout velkého rozsahu,“ připomněl ale Sobotka.

Podle sociálních demokratů církevní restituce zásadně mění sekulární a republikánský charakter České republiky. Proto původně chtěli, aby se k nim v celostátním referendu vyjádřila také veřejnost. Předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka také už dříve avizoval, že pokud Nečasova vláda v tomto volebním období restituce prosadí, zahájí ČSSD v případě volebního vítězství jednání s církvemi ve smyslu redukce plateb.

„Pokud uspějeme v příštích parlamentních volbách a získáme vládní odpovědnost, budeme usilovat o snížení přemrštěné finanční kompenzace církvím, kterou zákon realizuje ve výši 59 miliard korun,“ vysvětlil před časem předseda nejsilnější opoziční strany.

Vláda se s církvemi dohodla na tom, že částka, kterou jim vyplatí, bude 59 miliard korun, přičemž v úvahu má být brána inflace. Celkově by se tak mohla vyšplhat na 78,9 miliardy až 96,24 miliardy korun. Církve také dostanou zpět 56 procent majetku, o který přišly za minulého režimu. Vyplácení peněz by mělo být rozloženo do třiceti let. Přechodné období odstřihnutí financování církví od státního rozpočtu by mělo začít v roce 2013 a trvat sedmnáct let.