Dvaačtyřicet senátorů z klubů KDU-ČSL a nezávislí, ODS, Senátor 21 a ČSSD se podepsalo pod návrh ústavní stížnosti k nedávno schválené novele zákona poslanců Vladimíra Koníčka a Stanislava Grospiče (oba KSČM) o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Zdanění náhrad církvím, které ve Sněmovně nadvakrát prosadila druhá vláda Andreje Babiše (ANO) spolu s KSČM a politickým hnutím SPD, senátoři pokládají za rozporné s Ústavou, neboť vykazuje znaky pravé retroaktivity a zasahuje do legitimního očekávání církví a náboženských společností.

„Schválená novela je za hranou ústavnosti. Jejím prostřednictvím je zdaňován nikoliv příjem, ale odškodnění za to, co komunisté církvím ukradli nebo zničili,“ řekl lidovecký předseda Marek Výborný. „V Poslanecké sněmovně bohužel znovu zvítězila politika,“ dodal s poukazem na skutečnost, že revize takzvaných církevních restitucí byla jedním z klíčových požadavků, kterým KSČM podmiňovala podporu Babišova menšinového kabinetu.

Předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil doplnil, že přijatou novelu zákona považuje za podvod na voličích. „Jsem přesvědčen, že zákon je protiústavní. Že ti, co pro něj hlasovali, vědí, že bude Ústavním soudem zrušen. To se jim ovšem nemůže dlouhodobě vyplatit, občané totiž jistě pochopí, že byli podvedeni,“ vysvětlil. „Rozhodnutí Sněmovny je velká hanebnost. Jsem hrdá, že to byla právě ODS a její vláda, která zákon o majetkovém vyrovnání před lety prosadila,“ doplnila místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija.

Kromě stížnosti, za kterou stojí senátní klub KDU-ČSL a nezávislých, vzniká v horní komoře Parlamentu i další podání k Ústavnímu soudu, na němž pracují zákonodárci z řad STAN. Třetí stížnost pak připravují i poslanci pod vedením předsedy sněmovního Ústavně-právního výboru Marka Bendy (ODS). „Synergie, totiž skutečnost, že se na Ústavní soud obrátí Senát i Sněmovna, může pomoci, aby ten seznal, že schválená novela je jedna velká nemravnost,“ podotkl Výborný. Poznamenal však, že nerozumí iniciativě Starostů, kteří se rozhodli pro vlastní postup, ač jim bylo nabídnuto, aby i oni pod senátní návrh připojili své podpisy.

Zpátky k Ústavnímu soudu

Sněmovna novelu komunistických poslanců schválila na sklonku dubna, kdy sto čtrnácti hlasy politického hnutí ANO, ČSSD, KSČM a SPD přehlasovala zamítavé stanovisko Senátu, ve kterém návrh zákona podpořili pouze tři jeho členové — Jaroslav Doubrava (Severočeši), Ladislav Václavec a Jiří Dušek (oba nestr. za ANO). Zdanění finančních náhrad za nevydané nemovitosti by mělo státnímu rozpočtu — při započtení inflace — přinést zhruba jedenáct miliard korun.

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, který za podivných okolností na konci listopadu roku 2012 prosadila vláda Petra Nečase (ODS), upravuje finanční vypořádání kombinací dvou nástrojů — finančními náhradami a příspěvky na podporu činnosti jednotlivých církví. Ani jeden z těchto institutů však není předmětem daně. Zákon počítá s tím, že církve a náboženské společnosti dostanou majetek v hodnotě pětasedmdesáti a náhrady za nevydané nemovitosti ve výši devětapadesáti miliard korun.

Ústavní soud, který se takzvanými církevními restitucemi již v minulosti zabýval, navzdory čtveřici disentních stanovisek — včetně jeho předsedy Pavla Rychetského —, jež pokládaly právní normu za rozpornou s Ústavou, zákon v roce 2013 po přezkumu ponechal v platnosti, čímž de facto potvrdil ústavnost dnes upravované konstrukce finanční náhrady. Ústavní právníci, které Deník Referendum dříve oslovil, proto vyjadřovali předpoklad, že prostor pro ústavně konformní revizi majetkového vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi prakticky neexistuje.