Zeman, Šmarda a tři možnosti ČSSD

Filip Outrata

Sociální demokracie má po Zemanově očekávaném odmítnutí jmenovat Michala Šmardu ministrem kultury jen tři možnosti. Každá z nich má své výhody i svá rizika.

Co všichni tak nějak čekali, se skutečně stalo, prezident Zeman odmítl jmenovat místopředsedu ČSSD Michala Šmardu ministrem kultury. Sociální demokracie se k tomu bude muset nějak postavit. Možnosti má v podstatě pouze tři.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Možnost první — trvat na nominaci svého místopředsedy a dále tlačit na to, aby ho prezident v souladu s ústavou jmenoval ministrem. I kdyby mělo ministerstvo kultury zůstat řadu měsíců bez své hlavy. Tato varianta postupu by umožnila ČSSD zůstat ve vládě, což si stále přeje většina vedení strany a zřejmě i členů, a zároveň v konfliktu s prezidentem Zemanem neustoupit, a tak si zachovat tvář.

Nevýhodou tohoto postupu je, že se může hodně dlouho vléct — prezident není vázán žádnou časovou lhůtou — a postupem doby může lpění na jednom kandidátovi vypadat jako umanutost a neschopnost najít někoho jiného. Zvláště u té části voličů, která příliš neprožívá zacházení prezidenta s ústavou a podobné jemnosti a jde jí hlavně o efektivitu vlády, zkrátka „aby to fungovalo“.

Druhou možností je dát poslední lhůtu pro jmenování vlastního kandidáta, a pokud prezident v tomto termínu svou ústavní povinnost nenaplní, z vlády odejít. Případně, aby bylo vnitrostranické demokracii učiněno zadost, vypsat nové referendum mezi členy sociální demokracie, a pak se zachovat podle něj. V dnešní situaci by zřejmě již většina členů ČSSD byla pro odchod z vlády, jisté to ale zdaleka není.

ČSSD a její předseda Jan Hamáček mají teď před sebou nelehkou volbu. Foto FB J. Hamáčka

V případě odchodu z vlády by zřejmě následoval odchod některých členů poslaneckého klubu sociální demokracie. Otázka je, jak se zachová dnes už bývalý ministr kultury Antonín Staněk. Jaroslav Foldyna už je víc než jednou nohou z ČSSD venku, jeho odchod je pravděpodobně jen otázkou času. Vylučování ze strany není nic, co by mohlo sociální demokracii pomoci, ale v případě, že dotyčný takto jednoznačně napadá vedení vlastní strany a předem ohlašuje, že na ně nebude brát ohled, by asi vyloučení bylo na místě.

Nabízí se ale i možnost třetí. Navrhnout místo Michala Šmardy jiného kandidáta, pokud možno respektovanou osobnost přímo z kulturní sféry, která by pomohla vylepšit dnes značně pošramocený obraz sociální demokracie v kulturní oblasti. Výhodou takového postupu by bylo, že by ČSSD ukázala schopnost velkoryse, a přitom efektivně zareagovat na vzniklou situaci, nelpět na jedné osobě, konflikt s prezidentem elegantním a pro sebe nakonec i výhodným způsobem obejít.

I tato varianta má své nevýhody, zejména tu, že takový postup by mohl být vykládán jako zase další projev slabosti a nekonečné ústupnosti. V dnešní situaci sociální demokracie potřebuje spíš jednoznačný postoj, potřebuje projevit aspoň nějakou zásadovost. Respektovanou kulturní osobnost v čele resortu kultury by určitě přivítali lidé z kulturní sféry, ale pro většinu obyvatel a voličů by to zřejmě zase tak důležité nebylo.

Situace sociální demokracie je kritická především proto, že z vlastní vůle vstoupila do vlády, ve které hraje druhé housle, nedokáže čelit premiéru Babišovi, spoluvládnutím s mediálně mocným oligarchou se kompromituje, a přitom si stále namlouvá, že se může prosadit tím, že v takové vládě bude „vidět“ a bude získávat popularitu působením svých ministrů. To se zatím příliš neděje, k přehodnocení přístupu k vládě ve špičkách ČSSD to ale dosud nestačilo.

Vyhlídka na to, že sociální demokracie vládu opustí a tím se rozhodování o dalším osudu vlády dostane do rukou SPD, Trikolóry Václava Klause mladšího, solitérů typu Jaroslava Foldyny a především prezidenta Zemana, ale není nijak vábná. V každém případě, ČSSD a její předseda Jan Hamáček mají teď před sebou nelehkou volbu.

    Diskuse
    MC
    August 15, 2019 v 10.5
    Sofiina volba
    Osobně si myslím, že zásadní chybu udělala ČSSD vstupem do vlády. V současné době se ale děsím toho, že z vlády odejde. Nastalo by v článku popisované na neomezeně dlouhou dobu. Neustále žasnu jak je možno klesat stále a stále hlouběji (Zeman). Je to smutné.
    MP
    August 15, 2019 v 11.29
    Na adresu ČSSD
    lze říct jediné: Nechme mrtvé, ať pochovávají své mrtvé...
    PK
    August 15, 2019 v 12.28
    No tak s těmi mrtvými, co pochovávají své mrtvé, je to hřebík na hlavičku - a do rakve. U nás se to bude nazývat státní pohřeb.

    Takže nerozumím tomu "na neomezeně dlouhou dobu", co píše pan Chmelař.
    PK
    August 15, 2019 v 12.31
    Ale co se dá dělat
    Když Drahoš má falešné brýle, Fischer je bigotní katolík, Horáček si poctivě vydělal dost peněz, a Hilšer je moc mladý.

    Jo a Schwarzenberg je moc starý, a pořád jenom spí.
    FO
    August 15, 2019 v 12.35
    Panu Plevovi
    To samozřejmě říct můžete. Ale nic to nemění na skutečnosti, že ČSSD má v současnosti odpovědnost za důležité vládní funkce a není jedno, jak s nimi naloží. Nikdy to není jedno.
    Moje moudrá babička komentovala podobné situace takto:
    Ať se hne kam se hne, kalhotky roztrhne.
    IH
    August 15, 2019 v 14.9
    Trocha optimismu na jeho další zadělání
    ČSSD může za tři až deset let nabrat sil (hlasů, členů atd.), či dobrý kurs, příp. obojí. Symbolicky bych nepohřbíval ani osoby fyzické, byť třeba již zklamaly definitivně, natož pak fyzické, které mohou převzít iniciativu a dokonce realizovat něco ne nepodstatného z našich očekávání. Totéž jako pro ČSSD platí i pro Zelené. Pravdou ovšem je, že nyní jsou to především Piráti, kteří v čase, kdy byli jinde již za zenitem, přinesli nečekaně aspoň světýlko do naší neradostné současnosti. Někdy člověk kouká, jak rychle letí temná mračna (nad nás i pryč).

    Na splnění našich subtilnějších a idealističtějších přání ovšem stávající politický provoz zařízen není.
    ČSSD by si měla uvědomit tři věci:

    1) Miloš Zeman ztratil jakékoliv zábrany, nedávno dokonce Ústa Zemanova vyhrožovala, že kdo se mu odváží postavit, toho zničí.
    Prostě tak.

    2) Pohrdání je jako kyselina a rozežírá lidské duše. Soupis těch, kterými Zeman pohrdá, je téměř nekonečný. Už dávno dávno ztratil schopnost nezaujatě soudit a rozvažovat.

    3) Andrej Babiš se neodváží Zemanovi postavit.

    Když to sečtu, jako nejlepší mi vychází první panem Outratou navrhovaná možnost.
    Zmiňované nevýhody tohoto postupu pak kompenzovat aktivitou pana Šmardy, který by reagoval na kulturní výzvy, které by se s časem objevovaly, a který by navrhoval a obhajoval manažerské kroky, které by jako ministr v daných případech učinil.
    Vlastně by fungoval jako stínový ministr kultury.
    Ano, je to trochu na hlavu, aby vládní strana měla stínového ministra v resortu, který ji dle koaliční smlouvy podléhá, ale je tady ještě něco normální?

    (((nicméně že se do celé téhle situace navezla ČSSD vlastně sama, to už je dané a těžko s tím něco udělat)))

    Čas by hrál ČSSD do karet, bych řekl.
    MP
    August 16, 2019 v 10.11
    F. Outratovi
    Tak pokud jde o vládu, měla by z ní ČSSD odejít.
    Jen si myslím, že ji to nezachrání. Že ji nic nezachrání.
    MC
    August 16, 2019 v 10.36
    Pane Kolaříku
    Smrtelnosti Zemana jsem si vědom, takže "neomezeně dlouhá doba" byla lehká nadsázka. Nicméně ještě ho nepohřbívám a doba může skutečně být velice dlouhá - třeba až do následujících voleb do poslanecké sněmovny. A co se do té doby může stát se neodvažuji předvídat.
    A ČSSD? V současné situaci si paradoxně myslím, že teď už by jí pozice vládní strany mohla pomoci (hřebíky už jsou z poloviny zatlučené). To by se ovšem musela držet zásadové a čitelné politiky. Nevím jestli na to personálně má.
    + Další komentáře