Kdekdo už stihl pochválit Realisty, že to po třech letech od vzniku „realisticky“ zabalili a přestali zaplevelovat českou politiku. Já se s dovolením nepřidám. Šlo o stranu, kterou bych nevolil ani v pomatení mysli. No, stranu, spíš politický projekt několika vychytralých politologů, ekonomů a zbrojařů. Řekli si: Lidi se rádi bojí, tak jim předestřeme apokalyptickou vizi, kam se řítí Evropa, a načrtneme řešení. Nepochodili s tím: nacionalistická a xenofobní část populace má radši ostřejší řízky než akademiky s tituly před jménem i za jménem.

Ať už to bylo cokoliv, strana, hnutí nebo byznysový záměr, bylo to pohřbeno podezřele brzy. Skoro bych navrhoval, aby strana, která skončí dřív než po čtyřech letech, platila nějaké penále. Možná by potom nerostly jako houby po dešti.

Copak takto se chová drsňácká partaj, která slibovala nadělit taťkům kvéry? Není zbabělé utíkat z boje po jedné dvou prohrách? A nic na tom nemění, že řadu tváří Realistů beztak brzy uvidíme v Trikolóře. Mimochodem, Václav Klaus ml. je též intelektuál, ale také obratný politik a schopný rétor, který působí — podobně jako Andrej Babiš — dojmem, že je zrozen k úspěchu a připraven se o něj s námi „prostými“ podělit.