Staněk skončil na ministerstvu kultury. Vládní krize pokračuje

Jan Gruber

Antonín Staněk dva měsíce poté, co jej premiér Andrej Babiš navrhl odvolat z postu ministra kultury, opouští Nostický palác. Vládní krize ovšem nekončí. Prezident totiž v rozporu s Ústavou stále otálí se jmenováním Staňkova nástupce.

Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) ve středu opustil Nostický palác. Bývalý olomoucký primátor skončil ve funkci dva měsíce poté, co jej předseda vlády Andrej Babiš (ANO) na základě požadavku vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) navrhl odvolat z kabinetu. Úřad nyní — v rozporu s Ústavou i kompetenčním zákonem — povede někdejší voják z povolání, náměstek pro řízení sekce ekonomické a provozní René Schreier. O Staňkově nástupci, kterým by měl být starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda (ČSSD), chce prezident Miloš Zeman rozhodnout v polovině srpna.

„Ministerstvo je ve výborné kondici a není pravda, že by bylo destabilizované. Nemám se vůbec za co stydět. Během mého ročního působení se nic nezametalo pod koberec. Naopak. Věřím, že i budoucí vedení bude pokračovat v odhalování černých děr a různých penězovodů. Poukázal jsem na nedotknutelné. Poukázal jsem, jak tito lidé zneužívají peníze v kultuře ve svůj prospěch. A jsem na to hrdý,“ řekl Staněk v narážce na odvolání ředitelů Muzea umění Olomouc a Národní galerie v Praze, s tím, že na tyto pozice již vypsal výběrová řízení.

Odcházející ministr si na své poslední tiskové konferenci neodpustil rýpnutí do svých spolustraníků. „Kdyby byli mí kolegové z řad sociální demokracie trošičku vstřícnější, tak by rezort mohl mít právoplatného ministra. Bohužel tomu tak není. Doufám proto, že se celou situaci podaří brzo vyřešit,“ prohlásil. Podobně se ostatně vyjádřil i před úterním jednáním vlády, kdy za viníka současné vládní krize označil sociální demokracii. „Jde o chybu těch, kteří navrhují někoho, koho prezident nechce jmenovat. Bylo by dobré hledat cestu, jak s prezidentem vyjít,“ uvedl.

S podobnými hodnocením situace v minulých dnech vystoupil i premiér Babiš. „Celou kauzu vyrobilo Sokotkovo a Chovancovo křídlo v sociální demokracii, které nikdy nepřijalo výsledek vnitrostranického referenda a celou dobu od vstupu do vlády hází Hamáčkovi klacky pod nohy. Právě představitelé tohoto křídla jej donutili, aby v rozporu s dohodami s prezidentem odvolal Staňka. Problém zkrátka vyrobila sociální demokracie a teď ho hodila na mě,“ řekl v rozhovoru pro deník Právo.

Staňkovo odvolání, o němž se diskutovalo dlouhé měsíce, nicméně neřeší napjaté vztahy v rámci menšinového vládního kabinetu. Zeman totiž nadále odmítá vyhovět premiérovu návrhu, aby na post ministra kultury jmenoval místopředsedu sociální demokracie Šmardu. Ústavní právníci přitom opakovaně poukazují, že Ústava hlavě státu v dané oblasti nedává vůbec žádný prostor pro zvažování, respektive odmítnutí nominace, neboť absence lhůt při výkonu ústavních pravomocí znamená, že prezident má jednat bez zbytečného odkladu.

Spor o ministerstvo kultury započal v druhé polovině dubna, kdy Staněk odvolal zmíněné ředitele významných kulturních institucí. Přestože se jej sociální demokracie zprvu zastávala, Hamáček ho po několika týdnech přiměl k podání demise. Tu ovšem Zeman nepřijal a vicepremiér proto na konci května požádal předsedu vlády, aby někdejšího olomouckého primátora odvolal z funkce a na jeho místo jmenoval Šmardu. Po dalším měsíci ale Zeman prohlásil, že starostu Nového Města na Moravě do pozice ministra nejmenuje. Změnu jeho postoje následně nepřinesly ani opakované schůzky v Lánech. Sociální demokracie nyní požaduje, aby definitivní rozhodnutí padlo v polovině srpna.

    Diskuse
    Popravdě řečeno, jediné zajímavé na celé kauze je - aspoň pro mě, který do toho z dálky tak nevidí -, proč Hamáček teatrálně otočil a svou podporu změnil na požadavek demise.
    (???)

    Zbytek je typické politikaření a honění si pindíků na nejvyšších místech, jedna z hlavních činností českých politiků napříč politickým spektrem...
    PK
    July 31, 2019 v 15.26
    Cokoliv jiného by mě od vás dost překvapilo, pane Morbicere.
    Vskutku pane Kolaříku?
    Jste třída, to se musí nechat...

    (nebo je snad ta poznámka nějaká hlubší, než jen pyšná?)
    PK
    July 31, 2019 v 17.21
    Čemu zas nerozumíte, pane Morbicere?

    Přece snad ale jenom malou poznámku. Jste ve veřejném prostoru, takže některá slova se nehodí používat.
    Seznam toho, čemu nerozumím, je téměř nekonečně dlouhý, pane Kolaříku.
    Nicméně dnešní článek pana Jelínka zde na DR mi přece jen do věci vnesl víc světla.
    ---------------------

    Myslíte "pindíka"?
    "Ego" by asi bylo lepší volba, uznávám, ale aspoň vím, že když nic není, i pindík je pro Kolaříka dobrá záminka...
    PK
    August 1, 2019 v 15.09
    Ale jděte, vy truhlíku. Když jsem napsal, že by mě cokoliv jiného od vás překvapilo, znamená to pouze to, že to, co jste napsal ve svém prvním hlubokomyslném příspěvku, mě nepřekvapilo, a kdybyste napsal něco jiného, překvapilo by mě to. Nic víc, a nic míň. To je konstatování, na kterém se těžko dá něco oddiskutovat. Nehledě na to, že tentokrát zase já nerozumím tomu, co by vám na tom mělo vadit. Byl byste raději, kdyby lidé byli vašimi příspěvky překvapováni?

    To s tím slovem, které jste zmínil, bylo už navíc. Ne že "nic není".
    To je milé, že by Vás překvapilo, kdyby má poznámka nebyla hlubokomyslná,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,

    ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,, ale přece jen bych dal přednost tomu, kdybyste mě pořád neřešil.

    JN
    August 2, 2019 v 10.43
    "Byl byste raději, kdyby lidé byli vašimi příspěvky překvapováni?"
    Aniž bych se vůbec chtěl nějak míchat do této diskuse, tak pokud by šlo třeba o mě, já bych asi raději byl. Na druhou stranu je ovšem nutno vzít v potaz i hlubokomyslnost těchto diskusí zcela obecně. Hlubokomyslnost je zde už rozšířena natolik, že jakékoliv překvapení hlubokomyslnou myšlenkou můžeme už dopředu s jistotou téměř vyloučit. Můžeme zde být překvapováni tedy už pouze myšlenkami, které hlubokomyslné nebudou, o což se právě snažím.

    Abychom si však zachovali tu vzácnou schopnost být stále překvapováni něčím novým a neotřelým, upřednostnil bych stejně jako i moji předřečníci tu možnost vůbec to neřešit.