Už třetí týden se nejen na severu Čech rozčíleně špitá o záměru ministra životního prostředí Richarda Brabce odvolat ředitele národního parku České Švýcarsko Pavla Bendu. Jaké by mohly být oficiální důvody odvolání, to nikdo neví, vždyť do současnosti nebyla žádnou kontrolou správy národního parku zjištěna jakákoli závažná pochybení, ať už ve výkonu státní správy, odborných agend, ale ani v hospodaření se státními prostředky.

Park České Švýcarsko nemá a nikdy neměl problém začlenit ochranu přírody do běžného života a fungování obcí na jeho území. S naprostou většinou z nich má vynikající vztahy.

Všichni, kdo se dlouhodobě v oboru ochrany přírody pohybujeme, ale víme, že informace o záměru ministra odvolat dlouholetého úspěšného ředitele parku může mít dvojí význam. Buď jde o výstražně zdvižený prst sdělující, že má být Benda poslušný a loajální k současnému vedení ministerstva, jinak…. Nebo rozhodnutí už opravdu padlo a informace jen unikla dříve, než měla.

Proč by ale měl být Benda poslušný, oč jde? Správa Národního parku České Švýcarsko, přesně řečeno právě její ředitel, stojí před rozhodnutím, jestli se bude podílet na povolení stavby jezu na Labi.

Konkrétně se jedná o to, zda se přikloní k několika posudkům a studiím postupně zpracovaným kapacitami v oboru a odmítne kompenzační opatření navrhovaná investorem záměru výstavby plavebního stupně na Labi jako nedostatečná. Anebo zde je pod politickým a lobbistickým nátlakem přijme, a významně tak otevře cestu k realizaci nesmyslného záměru.