Ministr dopravy Vít Bárta (VV) se nedávno nechal slyšet, že i v době ekonomické krize a vládních škrtů hodlá podpořit výstavbu jezu na Labi v blízkosti Děčína. Investice za pět a půl miliardy by měla zajistit lodní dopravě zvýšení hladiny zhruba o čtyřicet centimetrů.

Rejdařské společnosti požadují nákladné jezy proto, aby mohly dopravovat zboží i v době sucha. Jenže plánované zvýšení hladiny toku bude i tak na hranici využitelnosti a němečtí sousedé navíc žádnou výstavbu nechystají.

Podle studie německé organizace BUND totiž ani stavba jezů nezajistí takovou hloubku plavební dráhy, aby byla nákladní doprava na Labi zisková. Rentabilní hloubka by se totiž podle předsedy BUNDu Huberta Weigera pohybovala kolem dvou až dvou a půl metru. „Stavbou jezů by se příroda podél Labe v Německu poškodila tak, že už dnes nejsou jezy politicky prosaditelné," zdůraznil Weiger.

Také na základě této studie dospěli v Německu k rozhodnutí žádné jezy nestavět. „Spolkový dopravní plán neobsahuje žádná opatření pro výstavbu na Labi mezi německo-českou hranicí," potvrdil Hans Bärthel, ředitel odboru plánování Ředitelství vodní a lodní dopravy Magdeburg.

Německo bude provádět pouze údržbu dna, která by měla zajistit minimální ponor 140 centimetrů, a to ještě nikoli pro všechny dny v roce. Sám Milan Raba z rejdařské společnosti ČSPL přitom přiznává, že taková hloubka je na hraně výnosnosti.

Pěti a půl miliardová výstavba jezu u Děčína, ke které se přiklání Ředitelství vodních cest, by přitom zajistila stejných sto čtyřicet centimetrů. Podle bývalého náměstka ministra životního prostředí Aleše Kutáka taková stavba ovšem ztrácí smysl.

Ekologická sdružení přitom dlouhodobě upozorňují na vážný ekologický dopad, který by výstavba jezů měla. „Labe od Střekova až po ústí do moře volně proudí, a tím poskytuje skvělé životní podmínky pro mnoho druhů živočichů a rostlin. Díky tomu je Labe jedním z nejbohatších ekosystémů Evropy,“ upozorňuje například sdružení Arnika.

Zdá se, že vzhledem k rozhodnutí německé strany ztrácí jezy smysl i po ekonomické stránce. Turistické využití by navíc podle Arniky přineslo regionu větší ekonomický prospěch. „Česká vláda počítá s tím, že když zlepší plavební podmínky na své straně, tak za hranicemi už lodě nebudou mít problémy. Ale může se stát, že se zde zbytečně proinvestuje velká spousta prostředků, protože na německé části Labe se již investovat nebude," uvedla již před časem Jana Vitnerová z Arniky.

Podél Labe navíc vede nedávno rekonstruovaný železniční koridor, který má dostatek volné kapacity. V roce 2007 to bylo ještě dvacet milionů tun zboží ročně, zatímco lodní doprava plánuje přepravit pouze tři až čtyři miliony tun.

Další informace:

Ihned.cz Bárta plánuje jez na Labi za 5 miliard. Na německé straně řeky se ale stavět nebude

Voda.arnika.org Kampaň živé Labe