Děčínští zastupitelé schválili jez, na který nemají peníze

Dušan Radovanovič

Mimo oficiální program schválilo čtvrteční děčínské zastupitelstvo narychlo stavbu sporného jezu na Labi. A to přesto, že stavba nemá posudek EIA, chybí jí návaznost v Německu, kde již jezy odmítli, a nejsou na ni finance.

Děčínské zastupitelstvo ve čtvrtek podpořilo stavbu jezu na Labi ve variantě, kterou navrhuje Ředitelství vodních cest (ŘVC). Pro souhlasné stanovisko hlasovalo osmnáct zastupitelů, čtyři se zdrželi. Ekologické sdružení Arnika ale rozhodnutí zastupitelů kritizovalo. Mluvčí Arniky Zora Kasíková ČTK řekla, že rozhodnutí vydalo zastupitelstvo, kterému končí volební období, a to v době, kdy není zcela hotové posouzení vlivu stavby na životní prostředí a neví se, z jakých peněz se jez bude stavět.

Představitelé Děčína dlouhodobě stavbu jezu podporují. Primátor Vladislav Raška tvrdí, že to pomůže rozvoji podnikání na Děčínsku. Podle něho je důležité, že současná varianta obsahuje řadu opatření, která chrání životní prostředí.

Projekt jezu, který má vyrůst na pokraji Děčína, ŘVC představilo ve středu. Vlastní jez by stál kolem 4,2 miliardy korun a jeho stavba by se podle propočtů ŘVC vrátila do deseti let. Vodní elektrárna, s jejímž vybudováním se také počítá, by stála zhruba jednu miliardu korun a měla by návratnost osm let. Jan Bukovský z ŘVC ve středu řekl, že ještě nejsou k dispozici peníze, ze kterých by bylo možné vodní dílo postavit.

Zastupitelstvo jez schválilo navíc i přesto, že teprve 15. září byl projekt předložen k posouzení vlivu na životní prostředí v rámci procesu EIA. Měl by posoudit, jaký bude mít stavba vliv na životní prostředí. Před dokončením procesu přitom ani není možné udělit stavební povolení. „Je zarážející, že děčínská radnice chce rozhodovat již nyní, aniž by

počkala na názory odborníků a občanů,“ říká Kamil Repeš z místní pobočky Arniky v Děčíně.

Od jezů se navíc rozhodli upustit i němečtí sousedé. Ani jezy by totiž podle studie německé organizace BUND nezajistily dostatečně rentabilní hloubku řeky. Podle předsedy BUNDu Huberta Weigera by navíc stavba nebyla politicky průchodná kvůli ekologickým dopadům.

Kasíková tvrdí, že i přes navrhovaná opatření bude mít případná stavba jezu negativní dopady na životní prostředí, protože zde přestane proudit voda a zvedne se výška hladiny. Uvedla, že diskutabilní jsou i údaje o ekonomické návratnosti jezu a tvrzení ŘVC, že Labe bude plně splavné na celé délce německého toku. Jez u Děčína má zajistit, aby lodě s ponorem 1,4 metru mohly děčínský přístav používat 345 dní v roce.

„Labe od Střekova až po ústí do moře volně proudí, a tím poskytuje skvělé životní podmínky pro mnoho druhů živočichů a rostlin. Díky tomu je Labe jedním z nejbohatších ekosystémů Evropy,“ upozorňuje sdružení Arnika.

Podle ŘVC současný návrh počítá s řadou opatření, která mají chránit vzácné živočichy a rostliny žijící v Labi a na jeho březích. Mimo stavby jezu se nad ním počítá s odbagrováním části zeminy a vytvořením umělých tůní a slepých ramen a založením lužního lesa. Toto území má prý být vhodné třeba pro život bobra evropského.

Na vlastním jezu budou dva rybí přechody a na pravém břehu kolem tělesa jezu speciální kanál, který by mohli využívat vodní živočichové k migraci. Jez bude umožňovat i kolísání hladiny nad ním až o půl metru, aby se dalo simulovat přirozené kolísání hladiny řeky, které vyžadují především některé chráněné rostliny.

Podle ekologů by se ale město mělo orientovat spíše na citlivou ochranu řeky a jejího toku, a to jak s ohledem na možné povodně, tak i na turistický ruch.

Další informace:

Arnika.org Proč nestavět jezy