Je popeleční středa, významný křesťanský svátek, začátek půstu. Před kardinálským palácem na Hradčanském náměstí se scházejí postavy v maskách. Ty jsou označené nápisy jako důchodce, samoživitel, nesezdaná, uprchlice nebo gay. Tyto nápisy mají připomínat skupiny lidí, na které kardinál Dominik Duka během svého působení zapomínal. Svými výroky proti sociálnímu státu, zlehčováním genderové problematiky nebo šířením strachu z migrantů ztěžoval právě těmto lidem život.

Konkrétní Dukovy výroky zazní z amplionu. Dominik Duka v nich kritizuje sociální stát, odsuzuje genderové teorie, vyjadřuje sympatie k „ohledu na bezpečnost“ Tomia Okamury nebo podezírá všechny muslimy z toho, že začnou prosazovat právo šaría.

Postavy v maskách padají na zem okolo trůnu obsazeného postavou, která má symbolizovat arcibiskupa. Tato osoba se zvedá a odchází a zástupci jednotlivých věřících si postupně navzájem pomáhají vstát. Na závěr si navzájem navlékají fialové štóly na znamení všeobecného kněžství všech věřících, tedy na znamení rovnosti mezi všemi křesťany.

Postavy si konečně sundají masky. Jedná se o skupinu iniciátorů dopisu a dalších křesťanů, kterým se nezamlouvá Dukova vylučující rétorika. Čtou dopis adresovaný papeži Františkovi, ve kterém křesťané a křesťanky prosí, aby Duku dále nedržel ve funkci, na kterou musí Duka kvůli vysokému věku rezignovat.

Dopis připomíná arcibiskupovu antisociální rétoriku, jeho zásluhu o církevní restituce, které sice přinesly církvi majetek, ale vedly ke ztrátě důvěry lidí v tuto organizaci. Happening je počátkem zuřící mediální bouře. Kardinála Duky se postupně zastávají minulý i současný prezident, pravicoví a konzervativní politici a političky. Signatáři jsou označováni za neomarxisty, děti z Kliniky nebo kavárenské povaleče.

Institut Václava Klause dopis odsoudil ještě předtím, než znal jeho obsah. V prohlášení pak připisuje stovce signatářů snahu „uměle, masově a organizovaně“ přesunout občany z Asie a Afriky. Představa o tomto „organizovaném“ přesunu je samozřejmě účelovou fantazií choré mysli, která zatím zůstávala jen nevyzdrojovaným blouzněním konspiračních webů.

Zeman a Klaus svým jednáním dávají za pravdu signatářům

Reakci prezidenta Zemana označil Ivan Štampach za „polibek smrti“. Zemanův pokus kompenzovat dopis laiků dopisem prezidenta papeži svědčí o hloubce jeho přesvědčení, že ve světě lze vše získat neurvalou mocí.

Papež František ještě přes svým jmenováním podepsal Pakt z Katakomb. V tomto dokumentu se kněží zavazují, že se nebudou opíjet vlastní mocí a nebudou v sekularizovaném světě plakat po dřívější otevřené moci. Zasahování představitelů „světské“ moci tak otevřeně do otázek církve nemá snad dobré jméno ani mezi dnešními duchovními. Zeman se snaží prolomit do středověkého obrazu. Jeho jednání dává snad smysl v kontextu písně, kterou pro něj složila Olivie Žižková, otázkou je, jestli bude mít pro tuto logiku pochopení kacířský papež.