Ať si najdou jiného chlapa

Filip Outrata

Výroky lidoveckých politiků na adresu samoživitelek jsou výrazem snahy profilovat se jako vyhraněně konzervativní a zároveň ekonomicky liberální strana. Není ovšem jisté, zda to sociálně zaměření voliči KDU-ČSL přijmou s pochopením.

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek vzbudil rozruch výrokem na adresu žen samoživitelek. Jeho slova o tom, že tyto ženy ohrožené chudobou si prostě musí najít jiného chlapa, zapadají do rétoriky předních lidoveckých politiků v poslední době. V podobném duchu mluví zejména jedna z nejvýraznějších postav strany, zlínský hejtman a bývalý předseda strany Jiří Čunek.

Bělobrádek svá slova pronesl v rozsáhlém rozhovoru a zaslouží si ocitovat v kontextu, protože jedině tak vynikne spojení silné, či spíše silácké rétoriky a asociální politiky, kterou se v tomto bodě předseda lidovců prezentoval.

Ten náš robustní sociální systém

Inkriminovanému výroku v rozhovoru pro server E15 předcházelo několik otázek věnovaných zálohovanému výživnému. Podle Bělobrádka se v zemích, kde se náhradní výživné zavedlo, „lidé začali daleko více rozcházet“. Toto tvrzení ovšem nebyl schopen nijak konkrétněji doložit.

U Jiřího Čunka se podobné výroky dají očekávat. Proč k nim ale sahá Pavel Bělobrádek, který se dlouhodobě snaží vystupovat jako uvážlivý, slušný politik, nelibující si v silných slovech? Foto FB P. Bělobrádka

Pohled do srovnávací studie o výživném v evropských zemích ukazuje, že náhradní či zálohové výživné je zavedeno v celé řadě evropských zemí, konkrétně v Maďarsku, Německu, Rakousku, Švýcarsku, Dánsku, Belgii, Francii, Slovensku a Švédsku. V kolika z těchto rozmanitých evropských zemích se lidé začali „daleko více rozcházet“? Nakolik jsou podobná obecná tvrzení opřená o realitu?

Předseda Bělobrádek je nicméně přesvědčen, že „rozpad rodin je z velké části dán i tím, že je tu poměrně robustní sociální systém“. To je opravdu vyhraněný názor, který Bělobrádka posunuje na radikálně pravicovou politickou pozici. Nakolik tento názor sdílejí voliči i členové KDU-ČSL? Velmi pravděpodobně by mnozí se svým předsedou nesouhlasili.

Bělobrádek ale zřejmě cítí potřebu profilovat se výrazně pravicově, zároveň jako konzervativec obhajující rodinu proti jejím (skutečným či pouze fiktivním) nepřátelům, a jako ekonomický liberál kritizující přebujelý sociální systém. To je ale pro lidoveckou politiku dost nebezpečná kombinace. KDU-ČSL by se tak stala jakousi konzervativnější variantou TOP 09. Ztratila by sociálně cítící voliče především na Moravě a odradila i mnoho liberálních voličů, kteří by jinak koalici lidovců se starosty fandili.

Nebezpečnost podobného přístupu se ukázala v samotném rozhovoru. Hned po Bělobrádkových rázných slovech o „robustním sociálním systému“ v ČR přišla logická otázka redaktorek: „Ženy samoživitelky jsou však jedna ze skupin, které jsou nejvíce ohroženy chudobou, což vyplývá i z výzkumů.“ Namísto citlivosti pro nesporně složitou situaci samoživitelek přišla ona chlapácká slova: „No tak si musí najít jiného chlapa.“

Když dva dělají nebo říkají totéž, není to vždy totéž. U Jiřího Čunka se podobné výroky vzhledem k jeho dlouhodobé profilaci jako „politicky nekorektního“ enfant terrible české politiky nebojícího se kontroverzních kroků i slov dají očekávat. Pavel Bělobrádek se ale dlouhodobě snaží vystupovat jako uvážlivý, slušný politik, nelibující si v silných slovech. Proč si tedy připravil horké chvilky s vysvětlováním svého výroku a s následnou omluvou, která ovšem sotva napraví výsledný dojem?

Přece jsme konzervativci

Vysvětlení je zřejmě v tom, že KDU-ČSL se v poslední době snaží vymezit jako konzervativní strana, jednak oproti sociální demokracii v rámci společného vládnutí, jednak díky dohodnuté koalici se starosty, která má ambici stát se silným hráčem na pravém středu politického spektra. Zřejmě k uklidnění členů, příznivců a voličů, zneklidněných spojením s liberálnějšími starosty, dlouholetými partnery topky, volí předseda lidovců silněji konzervativní tón.

Jiří Čunek považuje svobodné matky za nepřátele tradiční rodiny, která „vždycky bývala základ státu“. Ani on ale nedokáže nijak konkrétně odpovědět na otázku, jak vlastně svobodné matky rodinu narušují. „Takzvané samoživitelky“, jak je Čunek nazývá, „pobírají různé dávky, ale ve skutečnosti samoživitelkami nejsou“. Kolik jich je? „Mnoho, určitě desítky procent“, odpovídá Čunek ve stejném duchu jako Bělobrádek.

Oba jsou razantní, když jde o ideové vymezení vlastního konzervativního přístupu, ale velmi nekonkrétní a vyhýbaví, když jde o jeho vztažení na skutečnost. Ta ale možná není až tak důležitá, podstatné je, že jsme konzervativci a dáváme to patřičně, nahlas a nepřeslechnutelně, najevo.

Zejména Jiřímu Čunkovi se to daří velice dobře. Jeho pohled na svět je jednoduchý, má jasné kontury, a to se jistě mnohým libí. „Čím více dotací budeme dávat člověku jenom tak, protože se mu nechtělo pracovat, tím více vytváříme špatnou budoucnost.“ Řešením je, že „pomůžeme těm, kteří pomoc skutečně potřebují, avšak pomůžeme jim tak, že za to státu odvedou nějakou službu. A to jsou třeba veřejně prospěšné práce.“

To už je poměrně tvrdá verze asociální politiky. Koho tu vlastně Čunek myslí těmi, kdo „pomoc skutečně potřebují“? Kdo má odvádět nějakou službu, třeba veřejné práce? Podle zlínského hejtmana zřejmě úplně všichni, kdo dostávají od státu nějaké dávky. Komu ze slušných lidí, tvrdě vydělávajících na svůj denní chléb, by se taková představa nelíbila...

Na otázku, zda by i při svém konzervativním naladění a nesouhlasu se sociální politikou v podání ČSSD byl i po podzimních volbách pro koalici se sociálními demokraty, pokud by opět vyhráli, odpověděl Jiří Čunek takto: „Trval bych na tom, aby byl všude prvek participace, který omezuje zneužívání a zároveň zvyšuje odpovědnost každého jedince.“

Participace je bezesporu sympatický princip. Jeho skutečně důsledné uplatnění v sociální politice ale může vést k tomu, že se ve jménu dalších sympatických hodnot, jako je odpovědnost, sociální systém potichu zlikviduje. Těm, kdo považují dnešní sociální systém v ČR za robustní a přebujelý, ale možná právě o to jde.

    Diskuse
    MP
    April 26, 2017 v 11.16
    Vyhraněně pravicový názor?
    Robustní systém nejspíše opravdu přispívá k nárůstu rozvodovosti. Jedná se o logickou hypotézu, která není v rozporu s daty a s jejíž pomocí lze data přesvědčivě interpretovat. A český sociální systém je opravdu poměrně robustní (v porovnání s Kongem, USA či Slovenskem).

    Samotné tvrzení Bělobrádka do vyhraněně pravicové pozice neposouvá. Teprve závěr, který z tohoto tvrzení vyvodil: Žena s dítětem má žít v manželství, v jakémkoli manželství, a její pokus žít jinak je třeba nepodporovat, pokud možno trestat. A pokud už nezodpovědně připustila, aby se její manželství rozpadlo -- nebo dokonce, aby při pohybech obvyklých pro pořízení dítěte vůbec nevzniklo -- má to hledět napravit. Prostě praktikované hodnoty tradiční rodiny
    IH
    April 26, 2017 v 15.22
    Blíží se volby a ANO a KDU-ČSL ovšem bojují o potenciální voliče. Zdá se, že obě strany se chtějí poněkud distancovat od politiky (vlastní) vlády, jak je, nejen zde, již tradicí. Nebezpečí vidí obě strany především v chování pravicovějších voličů, kteří by se mohl začít "vracet z vandru" zpět k TOP09 či ODS. Proto tolik ubezpečování, že "sociální jsme velmi málo". V určité době se ODS vyplatilo mluvit hodně o pravicovosti, ale reálně nezacházet v tomto směru daleko. Nyní není třeba o pravicovosti mluvit vůbec, ta se už netěší zvláštní popularitě, ale je výhodné, žel, distancovat se od sociálně pojímané politiky.
    Ministr Pelikán včera obhajoval nový zákon o (velmi podmíněném) oddlužení dlužníků. Kritizoval pravicové vlády, jak poměry nastavily, a poněkud alibisticky konstatoval, že také my musíme nějaké řešení, podobné pravidlům ve skoro všech vyspělých zemích, přijmout. Tiskovka však posloužila především k ujišťování, že systém bude tvrdý, že dlužníci budou muset 7 let pracovat prakticky jen pro splácení věřitelům atd. Ani slovo nepadlo o tom, kdo tito věřitelé jsou, na základě čeho svou faktickou živnost provozovali, zda jsou vůbec poškozenými atp. A už vůbec nebyl připomenut případ bank, které coby věřitelé dostaly zpět své lehkovážně půjčené (nebo jejich specialisty komusi přihrané) stovky miliard zpět. Ne však od dlužníků! Těm se nedostalo ani nejmenších výtek, natož aby je potkaly nějaké komplikace. Třeba začali otočené peníze opět půjčovat. Samozřejmě těm, kteří také nesli cosi z nákladů na sanaci bank a na něž musí nyní být přísnost.
    Podobně jako p. Pelikán "vysílá" také p. Bělobrádek. Ten se však za svůj trapný výrok na naše poměry celkem nadstandardně omluvil.
    Správně. Jak říká pan Profant, je třeba vymýtit tradiční rodinu ohněm a mečem. Vždyť se podívejte, jak její hodnoty vedou k týrání lidí.

    Ne Bělobrádek je pitomec.
    Praktikované hodnoty tradiční rodiny, to je fašismus!
    JN
    April 26, 2017 v 16.12
    Firmy na uzeniny i na děti
    Tuším, že paní ministryně práce (i pan vrchní financmajstr, neboť má firmy na kdeco) jsou pro to, aby děti už nemusely vznikat při pohybech obvyklých - tedy takovouto pracovně náročnou a hodnotově zastaralou metodou.

    Pragmaticky uvažující budoucí matka si zadá poptávku do databáze, podmínkou finanční zajištěnost, na sexuální orientaci nezáleží - lze přece využít fyzicky méně náročnou a hodnotově moderní metodu. Pak se s biologickým otcem svého budoucího dítěte dohodne na procentech, která mu bude vracet z jeho alimentů, které budou vypočteny z jeho vysokého příjmu a které za něj bude platit stát, který to z něj nevysoudí, neboť bude mít jistě dobré advokáty.

    A až se dítě jednou zeptá: "Maminko, proč jsem se vlastně narodil?"

    "No, víš, byl jsi v akci, takže jsi byl finančně docela výhodný."



    JN
    April 26, 2017 v 16.36
    Je tedy naděje, že se "situace na bojišti obrátí"
    a že porazíme "invazní jednotky" jejich vlastní zbraní - totiž dělohami našich žen :-)
    JN
    April 26, 2017 v 17.22
    Některá opatření se mohou na první pohled jevit jednoznačně kladně, ale možná mohou mít nečekané důsledky.
    Napsal jsem to už pod vedlejším článkem.

    Z hlediska matky samoživitelky a snad i z hlediska dítěte (materiální zajištění není všechno, důležitá je i zkušenost dítěte s rodiči, která je pak v jeho dospělosti nějak zužitkována, proto píši "snad") je dobré, pokud za neplatícího otce zaplatí alimenty stát.
    Kritici tohoto řešení mají obavu, že to může vést ke změně rodičovského chování, ve smyslu nepřijímání odpovědnosti za své rodičovství.

    Mohlo by to možná mít vliv i na preference žen (jako budoucích matek) při výběru partnera.

    Zda jsou ty obavy oprávněné nevím.
    MP
    April 26, 2017 v 17.33
    Pane Nusharte,
    myslím, že jste se definitivně pomátl...

    A obávám se o p. Morbicera...
    DU
    April 26, 2017 v 17.45
    Bělobrádek i Čunek mají v mnohém pravdu a těžko jim z liberálních pozic vyčítat, že jsou konzervativní, když je to pravda
    Souhlasím s tím, co zde napsal pan Profant. Samo Bělobrádkovo tvrzení, že robustní sociální systém zvyšuje rozvodovost, neznamená přímo příklon k ekonomickému liberalismu nebo k pravici. Zvláště, když jeho výroku předcházelo uvození: " Musíme si však také nalít čistého vína..." To nutně neznamená, že chce sociální systém výrazně omezit, ale jen konstatování oné souvislosti.

    Stejně tak autor článku vůbec nepostřehl, že "takzvanými samoživitelkami" Jiří Čunek myslel ty ženy, které fakticky žijí v nesezdaném soužití s partnerem, ale onen partner (de facto manžel) má jinde trvalé bydliště a ony jsou samoživitelkami jen před Úřadem práce.

    Doporučuji všem kritikům Jiřího Čunka, od Jindřicha Šídla po Filipa Outratu, ať si zajedou na východní Moravu, na Valašsko a tam přímo hovoří s voliči KDU-ČSL všech generací.
    JN
    April 26, 2017 v 18.7
    Pane Plevo,
    ty mé první dva příspěvky byly myšleny s nadsázkou, jako vtip, ten třetí je myšlen vážně.

    Který z těch příspěvků máte na mysli, když vyjadřujete obavu o mé duševní zdraví?
    JN
    April 26, 2017 v 18.23
    Já souhlasím s panem Profantem,
    také si myslím, že mezi sociálním systémem a jevy v rodině (počet dětí, vztahy k prarodičům, dostupnost rozvodu...) je nějaká souvislost.

    Na konstatování té souvislosti přece není nic radikálně pravicového.
    + Další komentáře