Dýchej, kluku z Aleppa!
Jan ŠíchaOsobní poznámky k fotografii zaprášeného a zkrvaveného chlapce vytaženého zpod sutin v Aleppu, která se stala symbolem války v Sýrii.
Fotografií letošního léta nebude momentka z olympiády. Na fotografii léta je pětiletý kluk z Aleppa v Sýrii. Jmenuje se Omran, zachránili ho ze zničeného domu. Přežili i rodiče a tři sourozenci.
Omrana sedícího v sanitce už ve světě vidělo hodně milionů lidí. Je na chvilku hvězdou internetu. Slouží jako zkratka války v Sýrii, ve které už umřelo na čtyři sta tisíc lidí, jedno Brno. V Aleppu jich před válkou žilo 1,8 milionu, dnes se do některých čtvrtí, kde stále ještě žijí i statisíce lidí, prakticky nikdo nedostane. Padají tam leda bomby, jako na dům, kde žil Omran.
Oproti klukovi, kterého vyplavilo moře, ze známé fotografie před několika měsíci, Omrana můžete na dálku oslovit v přímé řeči. Žije.
Fotografie Omrana má řadu estetických a obsahových výhod. Zaprášený kluk kontrastuje s aseptickým vybavením sanitky. Kluk je dostatečně malý, aby ho někdo mohl podezírat z radikalismu. Kluk je zjevně v šoku. Navíc má účes jako trenér německé fotbalové reprezentace, což je chlap, který rozumí tomu, co se nosí.
Fotografie Omrana má schopnost oslovit všechny najednou a každého zvlášť. Kluk s účesem trenéra německé fotbalové reprezentace ve většině lidí světa vzbuzuje chuť opatrně ho umýt, zalepit mu rány, přikrejt ho a říci mu: „Už je to dobrý. Odpočiň si. Máma žije a přijde, ostatní taky.“ A pak pošeptat: „Dýchej, Omrane.“
„Dýchej“ říkáme živé bytosti, která s námi sdílí velmi vzácný a omezený čas. „Vítej, dýchej,“ říkal jsem svým dětem v porodnici. Fotografie Omrana nás oslovuje, protože byl pod sutinami mrtvý a zase žije.
S Omranem je možné mluvit v přímé řeči. Miliony lidí s ním teď mluví před obrazovkami svých počítačů: „Vítej zpátky a dýchej, kluku z Aleppa. Mluvím k tobě z moc krásné země, kde zrovna není válka a dost lidí, kromě Romů, se tu cítí docela bezpečně. Mluvím k tobě ze země, která se nepodívala do zrcadla. Neřekla si, že v našich schopnostech je přijmout vás, z míst, kde se válčí, pět tisíc, deset tisíc, dvacet nebo tři. Tři by po vaši rodinu bylo málo, ale do kvóty dvaceti byste se vešli. Čekáš na další bombu, Omrane? I já za to můžu, pošlu ti svou fotku, tvoji už mám.“
Je tu letní fotka člena rodiny, která neodjela na dovolenou. Fotka mi připomíná, že můj stát neudělal dost pro pomoc lidem v jednom válečném konfliktu, přestože si část politických stran tohoto státu dělá kampaň z tématu uprchlíků, nejzranitelnějších lidí bez volebního hlasu.
Ještě jedna věc: „Omrane, nebudu se divit, když jako ty dnes, budou jednou vypadat moje vnoučata.“ Izolace České republiky od Evropy, která je daleko solidárnější než my, je politická sebevražda. Zbytek jsou kecy. Dýchej, kluku z Aleppa.
díky! Napsal jste to přesně!
Myslím, že je už načase, aby slušní lidé řekli dost! Dost tohoto ohlupování, tohohle hraní na emoce, vymýšlení dojemných příběhů s naaranžovanými fotografiemi, dost téhle špinavé manipulace!
Chápu, že nejlepší byznys se dělá hraním na lidské city. A novinářští presstituti si také na emocích dělají body.
Pokud zde však nejsou uveřejněny fotografie mrtvých, či zraněnách dětí, obětí islámského teroru v Evropě, shledávám tento článek jen jako jednostrannou manipulační emoční vydíračku.
Což autor v podstatě ani neskrývá. Navíc jeho předpoklad, jak je zbytek Evropy solidárnější než my, zde může uspět leda u retardovaných altruistů. S touhle agitkou měl přijít dřív, ne v době, kdy Evropa po zkušenostech s migranty zavírá hranice, zakazuje burky a chce migranty vypakovat ven.
Shrnuto: emoční vydíračka vcelku nízké úrovně, již by měl vzhledem k jednostranné manipulativnosti každý slušný člověk říci dost!
L. Ševčík názorně ukazuje, že soumrak rozumu je doprovázen ruku v ruce soumrakem elementárního soucitu a morálky. To už není asi běžný rasismus, to už je tribalismus: Zabíjení dle Ševčíka není špatné samo o sobě, je špatné jen, když zabíjejí ty naše. A proto vzhůru, zabíjejme ty druhé!
Vždyť při jen elementárním kritickém myšlení i to dítě musí napadnout, proč rodiče onoho chlapce nevyužili humanitárního koridoru a riskovali jeho život v bombardování, o kterém nutně věděli že příjde? Pokud je tedy jeho příběh pravdivý, neboť během migrační krize skuteční investigativní novináři objevili stejné děti, které se zázrakem zjevovaly tu, či na téměř druhé straně světa, jen aby svou zmučenou dětskou tváří vzbuzovaly emoce. Utopeného Syřana také přenášeli velký kus cesty až se jej podařilo naaranžovat co nejpůsobivěji. Záběry "trenéra" byly také zveřejněny jen ty, kde to vypadalo, že je nakopnut a ne ty, jak to skutečně bylo. Nemluvě pak o dítěti, jež matka hodila do kolejiště.
Při kritickém myšlení člověka hned napadne, proč jsou zveřejňovány jen dojímavé fotografie, hodivšich se do krámu špíčkám EU, které rozjely migrační krizi, fotografie, které jejich rozhodnutí podporují? Jak to, že se neobjevila ani jedna, jediná fotka mrtvého, či raněného dítěte, která by poukázala na tragičnost jejich jednání? Jedna jediná! Proč se nikde nezveřejňují příběhy těchto mrtvých, či zraněnych dětí, proč není dovoleno, milionům lidí, aby s těmito přes obrazovky komunikovali?
I dítě s trochu jen kritickým myšlením pak napadne, že tady něco zatraceně zapáchá. Že tohle vypadá na mediální masáž, na manipulaci s veřejností. Něco, čemu opravdu každý slušný a samostaně myslíci člověk musí vystavit stopku.
Ne zde cosi blábolit o rasismech, soumracích rozumu a morálky. To se může podařit jen tomu, kdo opravdu vůbec neví, o co jde. Chraň Bůh naše školství!
I když jsem viděl už fotky evropských mrtvých dětí, konkretně v roce 89 probíhaly naší televizí záběry mrtvých novorozeňat z Rumunska, moderátor vzrušeně vykládal, že je pozabíjely Ceausescovi Securitate. Divné bylo, že mrtvolky na ulici měly na tělíčkách hrubě sešité jizvy. Později se zjistilo, že se jednalo o "omyl", neboť to byli novorozenci, či malé děti, které zemřely přirozenou cestou, byla na nich provedena pitva a protože bylo potřeba vybudit nejtemnější emoce, byly vyházeny na ulici a natáčeny jako zavražděné. V takovýchto případech asi ta větší "ochrana evropských dětí" až tak nutně vyžadována nebývá.
Nicméně je tedy třeba, aby aktivisté jako první /neboť vystupují jako předvoj humanismu/ velmi rázně odmítli publikovaní takovýchto fotek neevropských dětí! Vždyť přece vyznávají rovnost všech lidí na světe, tedy jistě i dětí. Vyzývám je tedy k naplnění tohoto. Doufám, že zde uveřejněná fotka i s článkem /zřejmě s hyenistickým obsahem dle vysvětlení pana Kubičky/ budou staženy a že aktivisté požadovat, aby fotky byly staženy alespoň z českého webového prostoru. Těším se napodaný důkaz jejich skutečné nestrannosti a boje za rovné podmínky ochrany všech dětí, ne jen těch evropských.
Dokládá se vší tragikomičností onen výrok připisovaný Hegelovi: Tím hůře pro skutečnost!
Na začátku Ševčíkova myšlení je vyfantazírovaná teze: migraci ušily na chudáky evropské občany elity EU (co by z toho proboha měly, vždyť si jenom přidělávají problémy!) a lidé v oněch zemích netrpí, a když trpí, tak si za to můžou sami. Zdůvodnění těchto na první pohled nesmyslů se DODATEČNĚ vždycky nějaké najde. Kdo hledá...
Je nicméně třeba opět a možná ještě více zdůrazňovat, že všechna tato krokolomná vysvětlení, která kdyby byla v nějaké detektivce, tak by ji p. Ševčík odhodil jako hloupý brak, že ona všechna slouží jen jedinému cíli: "racionálně" zdůvodnit a ospravedlnit si to bezmezné sobectví.
Vy zde prostě nikoho nechcete a místo toho, abyste to řekl aspoň tak otevřeně jako p.Morbicer: ano, já zde ty lidi nechci, nechci se dělit o žvanec, a že chcípají mi nevadí, naopak, mám z toho radost, o pár hladových krků na světě míň, tak místo toho hledáte různá "vysvětlení". A jste takový pitomec, že nevíte, že čím víc se budete tahat o kus žvance se snědými, tím on bude menší, takže nakonec pojdou snědí i bílí.
Vyholte si hlavu a běžte hajlovat. Na nic jiného intelektuálně nemáte.
Nebudu se zde ale dožadovat nějaké satisfakce za hrubé urážky ze strany pedagoga Plevy. Ani jeho vyloučení z diskuse. Vždyť jeho chování je reklamou jen jeho intelektu a potupou těch, jejichž myšlenek se zastává. Čím více takovýchto "fanoušků" budou mít, tím méně lidí získají na svou stranu. Ať si to s ním vyřídí oni.
L. Ševčík býval kdysi levičákem, teď je okamurovským populistou a u nácků dříve nebo později skončí. Bohužel.
Kde je článek, který by jim vyjadřoval podporu? Proč nám zde není umožněno, abychom s nimi přes obrazovky komunikovali?
Vypadá to, že zaprášené dítě, které jeho rodiče vystavili öbrovskému riziku, je hodno soucitu sluníčkářů daleko více, než 22 mrtvých a kdoví kolik zraněných dětí z Gaziantepu.
Jsou to prostě mrtví, kteří se nehodí do krámu. Tak jsou uloženi k těm dalším desítkám mrtvých dětských evropských obětí islámského teroru.
Vážit stejnými vahami, měřit stejným metrem, zjevně není nic pro sluníčkáře. To je moc nebezpečné pro každé dogma.
Nevím, jestli jste viděl výstavy World Press Photo, tam drastické obrázky často bodují. O nějakou jejich vyváženost ovšem autoři neusilují, není ostatně možná, ale není ani nutná.
Když Picasso vytvořil Guernicu, tak nalehavě uměleckými prostředky apeloval na lidskost, nešlo o prorepublikánskou nebo probaskickou agitku. Nelze samozřejmě umělci (v lecčems jistě problematickému) vyčítat, že nenamaloval obrazy ke všem bombardovaným vesnicím a městům, ani mu zazlívat, že byl jednostranný, když neoslavil třeba také extrémisty zavražděné kněze.
Fotka Omrana je celkem reprezentativní, neboť v Sýrii trpí nyní mnoho dětí, ale o jeho národnost nejde. Stala se prostě pro svůj emocionální náboj nositelem humanistického poselství. Proti němu na Rosinantě nevyrazí ani Don Quijote, ani Sancho Panza, nýbrž, myslím, nejspíš tak politruk.
Ale fotka tu taková není, jedna jediná.
Neboť v tomto případě ŠLO právě o to, dítě které národnosti bude prezentováno jako oběť a kdo ho chudáka bombardoval. Však se taky autor článku z tohoto důvodu řádně fotky uchopil, aby jí mohl mlátit po hlavách odpírače bezhlavé migrace, neboť podle jeho divné logiky za jeho stav mohou. Fotka samozřejmě hraje do not Mutti a všem těm tragicky neschopným babralům, kteří přivedli Evropu do krize.
Apel na lidskost je agitkou, s tím nic nenaděláte. Jenže někdy může mít i špatné pohnutky.
Když byly vybombardovány Drážďany, existovaly fotografie mrtvých německých dětí. Nikdy nebyly zveřejněny, neboť nebylo v zájmu protihitlerovské koalice vzbudit s Němci soucit.
Metoda, která se dnes opakuje. Žádný soucit s obětmi islámského terorismu, ale soucit se syrskými dětmi, potencionálními migranty. Vždyť tahle manipulativnost je vidět na kilometry v mlze. Než tohle obhajovat, je důstojnější mlčet.
Jak to v plurálním ringu bývá jde o srdnatý boj o pravého držitele zástavy evropského humanismu, o správnou realizaci idee ideálního státu.
A při tom jde jen a jen o osobní poznámky pana Šíchy k fotografii zaprášeného a zkrvaveného chlapce vytaženého zpod sutin v Aleppu................bych od z mé hospody dodal.
To jsou dvě natolik závažná nesnadná zadání, která nemohou být souběžně vážně řešeny.
Všudepřítomný whataboutismus je zrádným přítelem rozkolu a nepřítelem rozvážné rozpravy..............bych se vztyčeným prstem dodal.
Oběti kriminálních činů vrahů a oběti válek, je zde nemalý rozdíl. Válka je přece jen větší zlo, ale hlavně: jde o shora organizovaný podnik.
Proto také tolik odsudků německého nacismu, koncentráky nebyly nečekaným pogromem, nýbrž strašlivou institucí. Proto také jsou obrázky v nich zavražděných lidí mementem, které se musí aspoň občas připomínat. Tyto a další vraždy měly zůstat skryty, a byly odhaleny! Vraždy teroristů měly být hlavní zprávou, a proto by jí vlastně být neměly. Dříve toto lidé věděli, dnes to musí znovuobjevovat.
Jsou prostě věci, které se do krámu nehodí, tak se nezveřejní nebo jen tak, aby nevyvolaly emoce.
Alepo bombardovali Rusáci, tak presstituti okamžitě přiběhli s emotivní fotkou dítěte. Amíci bombardovali nemocnici Lékařů bez hranic, kde zabili tři děti, ale fotografie těch dětí se nikde neobjevily.
U nás se fotky zase uchopili byznysmeni s migrací a následně retardovaní altruisté a využívají ji jako nátlak na ty, kteří nesouhlasí s bezbřehou migrací. Toť všechno. Nic jiného za tím není.
Kdybych neměl pravdu, musely by se v tisku objevovat i jiné fotografie, jak jsem o tom výše psal.
Co týče těch vražd v Norsku - fotky mrtvých samozřejmě zveřejněny byly. Drastické, otřesné. A byly zveřejněny i příběhy, dosti emotivní.
Tahle manipulace se prostě okecat nedá. A pokud hledám pravdu, nechci sebou nechat manipulovat, musím článek rozhodně odmítnout. Takže opakuji: "emoční vydíračka vcelku nízké úrovně, již by měl vzhledem k jednostranné manipulativnosti každý slušný člověk říci dost! "
Jak se vymotat z té mé neslušnosti?
Nekladete nadlidské nároky pane Ševčíku?
Jsou jen dvě možnosti. Tu, že bych zde diskutoval s lidmi, kteří nejsou schopni pochopit o čem zde píšu, vylučuji. Bohužel pak zbývá ta, že mí oponenti hájí dogma.
Rozumnými argumenty to nejde, tak se sníží i k velmi chabým přirovnáním. Měli by si ale uvědomit, co tím na sebe ve veřejném prostoru prozrazují. Přinejmenším to, jak lehce jsou médii manipulovatelní. Horší je však jejich ideová zaťatost.
Pane Petrásku, Vás tam samzřejmě nezahrnuji. K Vám mám také otázku : Pomůžeme rozbít krizi globálního kapitalismu tím, že budeme bez odporu přijímat jeho propagandu? Neboť co jiného tahle manipulace je?
Dáte si čas a práci přeložit si následující odkaz? A přijnout jako fakt, že přesně t o t o je naše dílo, naší aliance NATO? Nevěřím. Dál budeme setrvávat v matení pojmů, v intelektuálním relativizování všeho. Vinu, naši vinu si nepřiznáme. A změna nebude.
http://edition.cnn.com/2016/08/04/africa/libya-chaos-in-graphics/index.html
Proti médiím, zvláště v souvislosti s rolí reklamy a s jejich bulvarizací, mám víc než dost výhrad, vaše zemanovské pojetí ataků na "presstituty" však sdílet ani pochopit neumím. Západní média (nikoliv vaše všecenzurní médium jedno) mají jednu výraznou vlastnost: jsou hodně orientovaná dovnitř vlastní společnosti. Proto také psaly tolik třeba o Abú Ghrajbu, že je dnes známější než Alcatraz, zatímco o asi daleko horších vězeních (AI uvádí min. 17 tisíc mrtvých ve věznicích syrského režimu) toho sdělují mnohem méně (a s menším gustem).
Výsledkem naznačené disproporce mezi médii západními a v totalitních zemích byla skutečnost, že západní veřejnost měla dlouho spoustu iluzí o Stalinovi, méně o Hitlerovi a skoro žádné třeba o Trumanovi či Churchillovi. V Rusku jsou lidé v důsledku letité propagandy dodnes podezíraví především vůči Západu. Nevím, proč se snažíte ze všech sil o to, aby něco podobného začalo platit pokud možno i u nás?
Samozřejmě se i začínají objevovat i jiné informace: "Čínská státní televize tvrdí, že obrázek zachráněného tříletého syrského chlapce Omrana Daqneeshe, který přežil letecký úder a jehož fotka obletěla celý svět, je propagandou Západu.Fotografii tříletého syrského chlapce Omrana Daqneeshe v posledních dnech skutečně publikovala celá řada světových médií a Omran se tak stal po utopeném pětiletém Aylanu Kurdim dalším symbolem syrské občanské války. Malý Syřan přežil nálet ruských či syrských letadel na Aleppo, při kterém zemřel jeho bratr. Na fotografii i videu je vyobrazen celý zaprášený a zakrvavený, jak sedí na oranžovém sedadle. Podle Číňanů je však fotka zfalšována a je součástí propagandistické války Západu.Kritici se domnívají, že video je součástí propagandistické války, jejímž cílem je vytvořit důvod, aby se mohly západní země ještě více zapojit do syrského konfliktu. Záchranáři nevyvíjeli žádnou velkou snahu pro jeho záchranu, ale místo toho rychle zapnuli kameru,“ je konstatováno v reportáži čínské televize k celé kauze s tím, že nezávislost a objektivita organizace Syria Civil Defense coby autora fotografie a videa je značně diskutabilní.
„Syria Civil Defense je zdánlivě uskupení složené ze syrských dobrovolníků, ale ve skutečnosti je řízena organizací Crisis Rescue, kterou založil vojenský představitel Velké Británie,“ konstatovala čínská státní televize, která však není jediná, kdo pravost fotografie zpochybňuje. Podobné dohady se vedly i po zveřejnění fotografie utopeného syrského chlapce Aylana Kurdiho. S jeho tělem mělo být údajně po vyvržení na pláži manipulováno fotografy tak, aby bylo docíleno co nejlepšího záběru."
Pane Horáku, je válka, ať to již nazýváte jakkoliv. A ve válce je pravda až na posledním místě. Média šlapou řadu pro pány nahoře a tak lžou, až se hory zelenají - http://e-republika.cz/article3492-Manipulace-BBC-ohledn%C4%9B-hladomoru-v-syrske-Madaji.
Já nejsem podezíravý vůči Západu, to je dost slabounké, já jsem podezíravý vůči pánům nahoře, kteří z lidí dělají idt. Mají k tomu své důvody.
Vždycky se pokouším hledat odpověď na otázku qui bono se věci dějí. Jestliže se objeví reportáž a hned k ní dojemný příběh, nepustili jej páni jen tak náhodou do médii. Obzvláště pak, když mohli podobných dojáků hodit do placu dávno mnohem více. Jenže ty nebyly takové, aby jim hrály do noty. Ba, dokonce naopak.
Hájí si svou politiku. Neziskovky nedělají nic jiného. Dojímají, čarují s čísly, hrají na emoce. Je to jejich byznys.
Hrát ale jejich hru a ještě za ně kopat, je pro nezainteresovaného člověka ostudou. Přiznáním, že je jejich hejlem.
Ovšem nejprve musíte okliknout, že podporujete svou vlast a pak se vám teprve video nabíden, takže to asi mnoho sluníčkářů neuvidí.