Další ze série svých výroků, „o kterých se mluví“, si připsal papež František. Pronesl je v neděli při návratu ze Světových dnů mládeže, pořádaných jednou za tři roky katolickou církví. Letos se akce konala v polském Krakově a měla více než milion účastníků. Papež řekl novinářům na palubě letadla cestou do Říma, že odmítá automatické spojování islámu s terorismem. „Prakticky všechna náboženství mají své malé skupiny fundamentalistů,“ prohlásil Svatý otec.

Reagoval tak na nedávnou vraždu pětaosmdesátiletého katolického kněze v kostele ve francouzském Saint-Étienne de Rouvray, k níž se přihlásil Islámský stát. Dále Svatý otec prohlásil, že denně čte v italských novinách o trestných činech, páchaných katolíky. „Jestliže mluvíme o islámském násilí, pak bychom museli mluvit i o násilí katolickém,“ dodal.

Papež František měl hovořit také o tom, že terorismus vyrůstá tam, „kde se peníze stávají bohem“. Za příčinu toho, proč se dávají mladí lidé v Evropě do služeb Dáeš jmenoval nedostatek příležitostí uplatnit se. „Když nemají práci a ztratili ideály, pak se obrátí k drogám, alkoholu nebo se přidají k Islámskému státu,“ uvedl.

Na nedělní mši ještě v Krakově pak papež nabádal, aby jeho posluchači odmítli materialismus a mámení úspěchu za každou cenu. „Nepřijmout sama sebe, žít zasmušile a být negativní znamená, že jsme neobjevili svou nejniternější identitu,“ pronesl. Bohu podle něj záleží na tom, jací jsme, nikoli na tom, co vlastníme. Není vůbec důležité, jaké máme oblečení nebo telefon. „Tajemství radosti ze života spočívá v tom, že nepotlačíme zdravou zvědavost, naopak se pustíme do rizika,“ řekl ještě.

Papež také opakovaně vyzýval k soucitu s uprchlíky a velkorysému zacházení s nimi. Na sobotní vigilii v rámci Světových dnů mládeže vystoupila se svým svědectví také šestadvacetiletá Rand Mittriová ze syrského Aleppa, která shromáždění mimo jiné poprosila, aby se modlilo za Sýrii.

Papežovy přímluvy za válečné uprchlíky z Blízkého a Středního východu doprovázelo napětí, vyplývající z radikálně odlišné pozice polské vlády. Premiérka Beata Szydlová musela v reakci na papeže tento postoj hájit veřejně. Mezi argumenty jmenovala například bezpečnost polských občanů.