Je suis Eman
Filip OutrataPřípad teplické studentky jemenského původu ukazuje, jak blízko k sobě ve svých důsledcích má islamistický fundamentalismus a islamofobní nesnášenlivost. Nejlepší zbraní proti oběma je solidarita, jakou projevili spolužáci Eman Ghaleb.
Malála Júsufzajová, pákistánská dívka postřelená v roce 2012 tálibánskými ozbrojenci v severozápadní provincii země za to, že zastávala právo dívek na školní vzdělání, se stala nejmladší nositelkou Nobelovy ceny v dějinách a po právu ji dnes zná celý svět. Nespočetné další dívky a ženy, které v islámských zemí platí za svou vůli vzdělávat se bezpečím, zdravím a často i životem, zůstávají neznámé.
Zápas žen ve společnostech s muslimskou většinou za vlastní práva, především právo na vzdělání, na svobodný pohyb, na pracovní uplatnění, patří bezesporu k největším tématům lidských práv v dnešním světě. To neznamená, že by to byl výlučně jen problém muslimských společností, ani to, že by byl ve všech většinově muslimských společnostech stejně akutní. Ale vážnost a zásadní důležitost tohoto zápasu, stejně jako jeho oběti, prostě nelze ignorovat.
Jak dnes upozorňují mnozí kritikové islamistického fundamentalismu, vytvořilo se zvláštní spojenectví mezi krajní pravicí muslimského světa — islamistickými fundamentalisty, a krajní pravicí světa západního — pravicovými radikály a populisty, využívajícími islamofobie i nepokrytého rasismu. Ve výsledku jsou oběma skupinami často ohroženi titíž lidé, totiž nefundamentalističtí muslimové, a v první řadě většinou ženy.
Šátek na cestě svobody
Případ Eman Ghaleb, který právě hýbe veřejným míněním v Česku, jako by byl ilustrací této teze. Dívka původem z Jemenu, která ale od pěti let žije s rodiči v ČR a studuje ve druhém ročníku na gymnáziu v Teplicích, čelí vlně dopisů adresovaných vedení školy a požadujících její vyloučení za to, že dává najevo svou muslimskou víru a nosí hidžáb. Příběh má prozatím šťastný konec, za dívku se postavil ředitel školy, který považuje podobné výzvy za nesmyslné a neakceptovatelné, a zastala se jí i většina spolužáků.
Podle svého vlastního vyjádření na Facebooku Eman považuje hidžáb, tedy „předpisový“ šátek muslimské ženy, za součást své identity, ne za náboženský symbol. Pokud by byl zákonem nebo i rozhodnutím školy zakázán, podřídila by se a zákaz by respektovala. K tomu dodala: „Do té doby budu na cestě svobody, které si vážím a myslím si, že svoboda je nejdůležitější věc pro člověka.“
×
Diskuse
Francouzština je takový zvláštní jazyk, že se v ní čte úplně stejně „Je suis Eman,‟ jako „Je suis Zeman.‟
FO
To jste mě dostal. Bavil jsem se nad překladem názvu do češtiny "Jsem Eman", ale tohle mě nenapadlo...
LV
April 27, 2016 v 23.13
O zákazu nikábu uvažují prý i v Egyptě,
MP
Slečna Eman Ghaleb nemá ani na jedné z fotografií niqab. Vždy je to hidžáb.
Z hlediska školy dost podstatný rozdíl, ono není lehké učit lidi, kterým nevidíte do obličeje (ním, jde o zvyk, ale přece jen...), z hlediska oné podivné sofistiky, se kterou Filip Outrata rozlišuje šátek jako náboženský symbol a šátek jako identitní symbol pak rozdíl je to rozdíl hodně významný.
V Egyptě jsem viděl dost často hidžáb anebo jeho trochu komickou alternativu vytvořenou kombinací dámského kloboučku se závojíčkem a šátkem kolem krku. Niqáb ani jednou.
Striktní zákaz hidžábu (o niqabu, burce atd nemluvě) býval v Tunisku pro učitelky a ženy zaměstnávané státem. A samozřejmě, bylo tu kemalovské Turecko. Ani v zemích s převážně muslimskou populací to nepovažuji za nejšťastnější postup, ale protože jde o riziko, které podstupuje tamější vláda v boji o vytvoření sekulárního státu, je to mnohem méně odpudivé než neriskantní útlak menšiny z demagogických důvodů.
Apropo: Nejsem Eman Ghaleb. Prostě proto, že jsem Čech a bohužel musím s touto identitou přijímat i stud za ta hovádka, která na ni pořádala štvanici.
Z hlediska školy dost podstatný rozdíl, ono není lehké učit lidi, kterým nevidíte do obličeje (ním, jde o zvyk, ale přece jen...), z hlediska oné podivné sofistiky, se kterou Filip Outrata rozlišuje šátek jako náboženský symbol a šátek jako identitní symbol pak rozdíl je to rozdíl hodně významný.
V Egyptě jsem viděl dost často hidžáb anebo jeho trochu komickou alternativu vytvořenou kombinací dámského kloboučku se závojíčkem a šátkem kolem krku. Niqáb ani jednou.
Striktní zákaz hidžábu (o niqabu, burce atd nemluvě) býval v Tunisku pro učitelky a ženy zaměstnávané státem. A samozřejmě, bylo tu kemalovské Turecko. Ani v zemích s převážně muslimskou populací to nepovažuji za nejšťastnější postup, ale protože jde o riziko, které podstupuje tamější vláda v boji o vytvoření sekulárního státu, je to mnohem méně odpudivé než neriskantní útlak menšiny z demagogických důvodů.
Apropo: Nejsem Eman Ghaleb. Prostě proto, že jsem Čech a bohužel musím s touto identitou přijímat i stud za ta hovádka, která na ni pořádala štvanici.
MP
April 28, 2016 v 12.22
Slečna Eman Ghaleb nemá ani na jedné z fotografií niqab. Vždy je to hidžáb.
Z hlediska školy dost podstatný rozdíl, ono není lehké učit lidi, kterým nevidíte do obličeje (vím, jde o zvyk, ale přece jen...), z hlediska oné podivné sofistiky, se kterou Filip Outrata rozlišuje šátek jako náboženský symbol a šátek jako identitní symbol je pak to rozdíl hodně významný.
V Egyptě jsem viděl dost často hidžáb anebo jeho trochu komickou alternativu vytvořenou kombinací dámského kloboučku se závojíčkem a šátkem kolem krku. Niqáb ani jednou.
Striktní zákaz hidžábu (o niqabu, burce atd. nemluvě) býval v Tunisku pro učitelky a ženy zaměstnávané státem. A samozřejmě, bylo tu kemalovské Turecko. Ani v zemích s převážně muslimskou populací to nepovažuji za nejšťastnější postup, ale protože jde o riziko, které podstupuje tamější vláda v boji o rozumný cíl, vytvoření sekulárního státu, je to mnohem méně odpudivé než zákaz jako neriskantní útlak menšiny z demagogických důvodů.
Apropo: Nejsem Eman Ghaleb. Prostě proto, že jsem Čech a bohužel musím s touto identitou přijímat i stud za ta hovádka, která na ni pořádala štvanici. A EG přeji, aby ji ta aféra nepoznamenala, aby nepřinesla příliš brzká necitlivá místa v duši.
Z hlediska školy dost podstatný rozdíl, ono není lehké učit lidi, kterým nevidíte do obličeje (vím, jde o zvyk, ale přece jen...), z hlediska oné podivné sofistiky, se kterou Filip Outrata rozlišuje šátek jako náboženský symbol a šátek jako identitní symbol je pak to rozdíl hodně významný.
V Egyptě jsem viděl dost často hidžáb anebo jeho trochu komickou alternativu vytvořenou kombinací dámského kloboučku se závojíčkem a šátkem kolem krku. Niqáb ani jednou.
Striktní zákaz hidžábu (o niqabu, burce atd. nemluvě) býval v Tunisku pro učitelky a ženy zaměstnávané státem. A samozřejmě, bylo tu kemalovské Turecko. Ani v zemích s převážně muslimskou populací to nepovažuji za nejšťastnější postup, ale protože jde o riziko, které podstupuje tamější vláda v boji o rozumný cíl, vytvoření sekulárního státu, je to mnohem méně odpudivé než zákaz jako neriskantní útlak menšiny z demagogických důvodů.
Apropo: Nejsem Eman Ghaleb. Prostě proto, že jsem Čech a bohužel musím s touto identitou přijímat i stud za ta hovádka, která na ni pořádala štvanici. A EG přeji, aby ji ta aféra nepoznamenala, aby nepřinesla příliš brzká necitlivá místa v duši.
TT
Je to marginální, ale pořád nechápu, jaký je problém s šátkem v nemocnicích. Na planetě Zemi nosí šátek nejspíš většina zdravotních sester a nenosí se jen na Severu v sekulárních zařízeních. V katolických či protestantských nemocnicích zdravotní sestra šátek samozřejmě nosí (většinou členky té čí oné církve, ostatní si mohou vybrat). To platí pro katolické zdravotní sestry v ČR a například pro sestry Jednoty bratrské v Německu a v celém světě...
FO
S tím šátkem jako symbolem identity je to citát z vyjádření samotné dívky, mohl jsem to nějak víc okomentovat. Jde o to, že ona sama šátek primárně nechápe jako náboženský symbol, ale jako součást své osobní identity a jejího hledání. Takto jsem to pochopil, ale zřejmě se mi to nepodařilo jasně vyjádřit.
FO
Islámský šátek sám o sobě v nemocnicích asi skutečně problém není. Islám ovšem někdy ano. Palestinský básník žijící v Egyptě Muríd Bargúthí píše o tom, jak jeho manželka byla v káhirské nemocnici, ve vážném stavu, a v době pravidelné modlitby se provoz tam doslova zastavil, že se ani nedalo projet s lůžkem po chodbě... tak trochu mi to připomnělo kauzu českého lékaře v Anglii, kterého udal pan Čulík.
MP
Pokud tomu dobře rozumím, s Facebookem se nestýkám, tak Eman Ghaleb napsala, že je pro ní šátek identitní, nikoli náboženský symbol. Ten protiklad se somálskou studentkou (a její afgánskou spolužačkou, dodejme) jste dodal Vy, nebo se mýlím?
Rozumím studentce gymnázia, která hledá slova pro popis své situace a právě jen situačně volí protiklad "identitní" a "náboženský". Tak, jak ta slova používá, se nemusím ptát, o jakou identitu vlastně jde, nemusím uvažovat o tom, zda -- a doufám, že ano -- nejde spíše o osobní integritu, která zahrnuje poctivý odkaz k rodinným kořenům, které přijala jako svoji součást.
Nerozumím graduovanému teologovi, který ten situační protiklad zabsolutizuje a použije jako měřidlo, jímž poměřuje ty dvě ženy z pražské zdrávky, aby je shledál malými (galismus v této větě je záměrný).
Rozumím studentce gymnázia, která hledá slova pro popis své situace a právě jen situačně volí protiklad "identitní" a "náboženský". Tak, jak ta slova používá, se nemusím ptát, o jakou identitu vlastně jde, nemusím uvažovat o tom, zda -- a doufám, že ano -- nejde spíše o osobní integritu, která zahrnuje poctivý odkaz k rodinným kořenům, které přijala jako svoji součást.
Nerozumím graduovanému teologovi, který ten situační protiklad zabsolutizuje a použije jako měřidlo, jímž poměřuje ty dvě ženy z pražské zdrávky, aby je shledál malými (galismus v této větě je záměrný).
JP
Takže, ona dívenka studující v Teplicích se nechce vzdát šátku na hlavě, protože ho považuje za část své identity - a mnoho pravověrných Čechů ji proto považuje snad bezmála za muslimskou teroristku.
To mi připomíná časy už dosti vzdálené: v tom samém regionu, v jedné vesnici na půli cesty mezi Teplicemi a Ústím nad Labem žila ve svém vesnickém domku moje babička. Politicky asi svého času dosti pokroková, komunistka (po osmašedesátém ovšem stranickou legitimaci vrátila); nicméně, jako řádná postarší žena dbalá své cti by nikdy nevyšla na ulici, aniž by si předtím přes hlavu uvázala šátek. Byl pro ni prostě naprosto samozřejmou součástí její identity.
A tak teď nevím: nebyla má babička už tehdy tajnou islamistickou teroristkou?
To mi připomíná časy už dosti vzdálené: v tom samém regionu, v jedné vesnici na půli cesty mezi Teplicemi a Ústím nad Labem žila ve svém vesnickém domku moje babička. Politicky asi svého času dosti pokroková, komunistka (po osmašedesátém ovšem stranickou legitimaci vrátila); nicméně, jako řádná postarší žena dbalá své cti by nikdy nevyšla na ulici, aniž by si předtím přes hlavu uvázala šátek. Byl pro ni prostě naprosto samozřejmou součástí její identity.
A tak teď nevím: nebyla má babička už tehdy tajnou islamistickou teroristkou?
FO
To vyjádření z Facebooku otiskly i Britské listy, odkazuji na to v článku, najděte si to a podívejte se na to prosím, ať je naše debata o této věci konkrétnější.
Protiklad mezi teplickou studentkou a dvěma studentkami školy zdravotní jsem použil v jediném smyslu, a to v tom, že zatímco E. Ghaleb by se podle svých slov šátku vzdala, ony dvě studentky se ho nevzdaly a jedna z nch dokonce požadovala odškodnění. Je to sice protiklad částečně hypotetický - nevíme, co by teplická studentka skutečně udělala, kdyby jí byl šátek zakázán, ale přesto je to jistý konkrétní rozdíl.
Jako graduovaný teolog jen dodávám, že z rozdílnosti v jednom konkrétním postoji nevyplývá celkové hodnocení člověka, jeho malost či obecně kvalita. Nikoho jsem malým neshledal. Jen je mi skutečně postoj oněch dvou dívek méně sympatický, asi proto, že nejsem nijak vyhraněně vázaný na jakýkoli náboženský symbol. To je ovšem můj osobní pohled na věc, nikoli nějaké hodnocení těch dívek.
Protiklad mezi teplickou studentkou a dvěma studentkami školy zdravotní jsem použil v jediném smyslu, a to v tom, že zatímco E. Ghaleb by se podle svých slov šátku vzdala, ony dvě studentky se ho nevzdaly a jedna z nch dokonce požadovala odškodnění. Je to sice protiklad částečně hypotetický - nevíme, co by teplická studentka skutečně udělala, kdyby jí byl šátek zakázán, ale přesto je to jistý konkrétní rozdíl.
Jako graduovaný teolog jen dodávám, že z rozdílnosti v jednom konkrétním postoji nevyplývá celkové hodnocení člověka, jeho malost či obecně kvalita. Nikoho jsem malým neshledal. Jen je mi skutečně postoj oněch dvou dívek méně sympatický, asi proto, že nejsem nijak vyhraněně vázaný na jakýkoli náboženský symbol. To je ovšem můj osobní pohled na věc, nikoli nějaké hodnocení těch dívek.
Tak jsem si Eman a jeji rodinu trochu prolustroval (Fb). Ten dojem neni spatny. A uprimne receno mam pocit, ze ji radi blbci nebo provokateri. Sama prohlasuje , ze sundani satku ji nedela problem. Proc pro Kristovy drahy rany to video o podpore spoluzaku nenatocila bez satku. Byl by to dostatecny dukaz pro vsechny rozumne lidi, ze satek sunda kdy se ji zachce, ci kdykoliv kdyz ji to prikaze zakon, ci dulezity predpis.
Ono je totiz problematicke uverit jejimu tvrzeni ve state, kde se jeji muslimska souverkyne soudi s prazskou skolou o stotisicove odskodneni prave kvuli satku.
Samozrejme jeste to muze udelat i na svych Fb strankach. Pak bude opravdu duveryhodna.
p.s. Jak je to s jeji dochazkou do telocviku ?
Ono je totiz problematicke uverit jejimu tvrzeni ve state, kde se jeji muslimska souverkyne soudi s prazskou skolou o stotisicove odskodneni prave kvuli satku.
Samozrejme jeste to muze udelat i na svych Fb strankach. Pak bude opravdu duveryhodna.
p.s. Jak je to s jeji dochazkou do telocviku ?
MP
To jsem rád, že to víte. A omlouvám se, že jsem Vám podsouval něco jiného. Pokud jde ve článku opravdu jen o to, co je Vám sympatičtější, pak byla má reakce zmatená a nevhodná. Mějte se mnou trpelivost, jsem starý ročník a trpím představou, že autor publikací svého postoje vznáši nárok na jeho obecnější platnost.
FO
Víte, já bych samozřejmě rád, aby tento můj postoj měl obecnější platnost, ale zároveň si uvědomuji, že je to můj pohled na věc, omezený a nedostatečný... jinak díky za Vaše "šťouravé" komentáře, přiměje mě to většinou se nad věcí zamyslet z jiného úhlu.
LV
Kamarádka měla babičku, chudou prostou venkovskou ženu. V padesátých letech si koupila první klobouk. Byl z toho problém s místními komunisty. Slušná pracující žena nosí šátek.
LV
Cituji
Není proto zcela od věci považovat hidžáb (a o to spíše kompletnější formy zakrytí jako nikáb či burku) ne pouze za přihlášení se k islámu jako náboženství, ale za propagaci takového pojetí islámu, které hledí na ženy jako na podřazené mužům.
Proto jsem si dovolila upozornit, že se uvažuje o jeho zákazu v Egyptě, s odůvodněním, že není muslimský, ale židovský- což může být pravda. Během poutě do Mekky je zakázaný, což je paradox, protože většina Saudů ho pokládá v běžném životě za nutný. Také je zakázaný na universitách v jinak konservativním zálivu a byl také zakázán na Al Azharu (pedagogický sbor)
http://www.egyptindependent.com/news/niqab-jewish-habit-al-azhar-professor
Mám pocit, že hidžáb je v Egyptě také na školách regulovaný (minimální věk) a mám pocit, že je určitá regulace ve Střední Asii, kde nevadí tradiční pestrý šátek, ale islamistický import ano. Kadyrov sice zavedl povinný hidžáb (Naše ženy to budou milovat !), ale typ černá vrána se nedoporučuje.
Zmínila jsme to proto, že Jack Staw se dostal roku 2006 do problémů, když se vyjádřil, že žádá ženy, které za ním přicházejí do kanceláře, aby si ho sundaly (on má navíc problémy se sluchem, takže potřebuje odečítat ze rtů) a v Británii se jedna žena (Aišah Azmi) domáhala práva vyučovat v nikábu (na pohovor v něm nepřišla)
V Nizozemí se jedna žena snažila domoci práva vyučovat v burce - bylo to moc i na muslimskou školu
Co se zákazu hidžábu jako takového týče, mám pocit, že ho chtěla také na státních školách zakázat Albánie a že ho na státních školách zakázalo Kosovo.
Ten klobouk-hidžáb zřejmě přišel z Evropy
Inzerováno jako zahalující oblečení, které je módní a elegantní.
http://girlshijab.com/hijjab/beanie-beret-and-floppy-hat-ideas-with-hijab.php
http://trendland.com/emre-guven-for-marie-claire-turkey-sep-2011/
http://howtolivelikeanomaniprincess.blogspot.cz/2010/10/hats-with-hijab-opno-and-her-girls-love.html
Není proto zcela od věci považovat hidžáb (a o to spíše kompletnější formy zakrytí jako nikáb či burku) ne pouze za přihlášení se k islámu jako náboženství, ale za propagaci takového pojetí islámu, které hledí na ženy jako na podřazené mužům.
Proto jsem si dovolila upozornit, že se uvažuje o jeho zákazu v Egyptě, s odůvodněním, že není muslimský, ale židovský- což může být pravda. Během poutě do Mekky je zakázaný, což je paradox, protože většina Saudů ho pokládá v běžném životě za nutný. Také je zakázaný na universitách v jinak konservativním zálivu a byl také zakázán na Al Azharu (pedagogický sbor)
http://www.egyptindependent.com/news/niqab-jewish-habit-al-azhar-professor
Mám pocit, že hidžáb je v Egyptě také na školách regulovaný (minimální věk) a mám pocit, že je určitá regulace ve Střední Asii, kde nevadí tradiční pestrý šátek, ale islamistický import ano. Kadyrov sice zavedl povinný hidžáb (Naše ženy to budou milovat !), ale typ černá vrána se nedoporučuje.
Zmínila jsme to proto, že Jack Staw se dostal roku 2006 do problémů, když se vyjádřil, že žádá ženy, které za ním přicházejí do kanceláře, aby si ho sundaly (on má navíc problémy se sluchem, takže potřebuje odečítat ze rtů) a v Británii se jedna žena (Aišah Azmi) domáhala práva vyučovat v nikábu (na pohovor v něm nepřišla)
V Nizozemí se jedna žena snažila domoci práva vyučovat v burce - bylo to moc i na muslimskou školu
Co se zákazu hidžábu jako takového týče, mám pocit, že ho chtěla také na státních školách zakázat Albánie a že ho na státních školách zakázalo Kosovo.
Ten klobouk-hidžáb zřejmě přišel z Evropy
Inzerováno jako zahalující oblečení, které je módní a elegantní.
http://girlshijab.com/hijjab/beanie-beret-and-floppy-hat-ideas-with-hijab.php
http://trendland.com/emre-guven-for-marie-claire-turkey-sep-2011/
http://howtolivelikeanomaniprincess.blogspot.cz/2010/10/hats-with-hijab-opno-and-her-girls-love.html
LV
moje babička nosila jako první děva na vesnici klobouk a byla na to celý život pyšná.
PM
Někteří potomci babiček se šátkem se opět stávají předvojem civilizačního vývoje. Někteří z nich se již neakcentují pomocí pokrývky hlavy a působí coby předmyslitelé.
Má prababička byla hospodská bez pokrývky hlavy v Třeboňské pánvi....bych smutně poznamenal.
Má prababička byla hospodská bez pokrývky hlavy v Třeboňské pánvi....bych smutně poznamenal.
FO
za zajímavé odkazy. Tyhle zajímavé rozdíly v postojích k jednotlivým typům závoje jsou takovou názornou ilustrací škály postojů mezi muslimy liberální - konzervativní - fundamentalistický - extremistický... je to opravdu velmi zajímavé.
JN
Případ teplické studentky Eman Ghaleb je krásný příklad opravdové solidarity i sociální integrace. Tohle je žádoucí, tohle se u nás smí, vážený Deníku Referendum.
A tohle, vážený Deníku Referendum, tohle už by se u nás nemělo, to už není solidarita ani integrace, ani když to napíše mediální analytik Hate Free Culture. To už je trošku hanobení a nas.....ní lidí:
„Že nás ostatní vidí jako opilé idioty s pneumatikami kolem břich, kteří bijí duralovou tyčí zvířata a děti, zatímco se po kolena rochní ve Fridexu? (...)
Když se Pepík zlije několikrát do týdne jak doga, vyhrožuje ostatním, že je pověsí, chce „poslat cigoše do plynu“ a má pocit, že mu „buzeranti chtějí lízt do trenek“, (...) má jen trošku strach z něčeho, co nezná. Že Pepík nezná vůbec nic, že má těžký problém, a že je prostě hovado, to vidět nechceme. (…) Blbost nás prostupuje absolutně, ve všech rovinách. Je hlavní příčinou našich problémů.“
-----------------------------------
Tak si říkám, že snad my Češi nejsme tak špatní, jak nás neustále líčí Deník Referendum?
A tohle, vážený Deníku Referendum, tohle už by se u nás nemělo, to už není solidarita ani integrace, ani když to napíše mediální analytik Hate Free Culture. To už je trošku hanobení a nas.....ní lidí:
„Že nás ostatní vidí jako opilé idioty s pneumatikami kolem břich, kteří bijí duralovou tyčí zvířata a děti, zatímco se po kolena rochní ve Fridexu? (...)
Když se Pepík zlije několikrát do týdne jak doga, vyhrožuje ostatním, že je pověsí, chce „poslat cigoše do plynu“ a má pocit, že mu „buzeranti chtějí lízt do trenek“, (...) má jen trošku strach z něčeho, co nezná. Že Pepík nezná vůbec nic, že má těžký problém, a že je prostě hovado, to vidět nechceme. (…) Blbost nás prostupuje absolutně, ve všech rovinách. Je hlavní příčinou našich problémů.“
-----------------------------------
Tak si říkám, že snad my Češi nejsme tak špatní, jak nás neustále líčí Deník Referendum?
JN
April 30, 2016 v 19.28
Nedá mi to, abych v této souvislosti nepřipomněl slova z článku Adama Votruby „Xenofobii lze překonat posilováním lásky k vlasti“:
„Možná bych mohl říci, že se s Vámi shodnu v cíli, ale nikoliv v postupu. Domnívám se, že strategie Britských listů v potírání nesnášenlivosti je chybná a dokonce kontraproduktivní. (…) Spílání publiku, které předvádějí Britské listy, podle mého soudu empatii neprobouzí, ale naopak spouští obranné mechanismy, kdy se adresát má potřebu hájit a nikoliv vciťovat. (…) Ač to zní možná paradoxně, osobně se domnívám, že xenofobii lze daleko spíše překonat posilováním lásky k vlasti než haněním vlastního národa. (…)
Mohl bych si také vypomoci paralelou z díla Ericha Fromma, který zdůrazňuje, že sebeláska je nutnou podmínkou lásky k jiným lidem a naopak: nedokážeš-li milovat jiné, nedokážeš milovat ani sám sebe. Sobectví a (sebenenávistný) altruismus jsou podle Fromma jen odvrácené strany téže mince – neschopnosti milovat. Domnívám se, že s nacionalistickým šovinismem a národním flagelanstvím je to podobně. (…) Kdo má rád své češství, tomu přece nic nebrání mít rád i Němce, Francouze, Maďary, židy atd. Pozitivní citový vztah ke své kultuře posiluje podle mého soudu i pozitivní vztah ke kulturám jiným.
Národní flagelanství poněkud připomíná výše zmíněný Frommův altruismus. Ač se altruista i flagelant cítí morálně na výši oproti všem ostatním, psychologicky se v lecčems podobá sobci a rasistovi. (Pochopitelně nechci srovnávat rasismus a flagelanství z hlediska jejich společenské škodlivosti.) To neznamená, že neuznávám nutnost kritického pohledu na vlastní národ. Kritický pohled by však měl měřit oběma stranám stejně a nikoliv vysílat na adresu vlastní národa takové výroky, které by zněly velice xenofobně, pokud by byly řečeny na adresu někoho jiného.“
Tolik Adam Votruba v Britských listech.
Britské listy právě proto už téměř nečtu, takže nevím jak jsou na tom s tím flagelantsvím v současné době. Domnívám se však, že velmi podobně ta slova platí i pro některé autory a lidi okolo Deníku Referendum.
Mohl bych si také vypomoci paralelou z díla Ericha Fromma, který zdůrazňuje, že sebeláska je nutnou podmínkou lásky k jiným lidem a naopak: nedokážeš-li milovat jiné, nedokážeš milovat ani sám sebe. Sobectví a (sebenenávistný) altruismus jsou podle Fromma jen odvrácené strany téže mince – neschopnosti milovat. Domnívám se, že s nacionalistickým šovinismem a národním flagelanstvím je to podobně. (…) Kdo má rád své češství, tomu přece nic nebrání mít rád i Němce, Francouze, Maďary, židy atd. Pozitivní citový vztah ke své kultuře posiluje podle mého soudu i pozitivní vztah ke kulturám jiným.
Národní flagelanství poněkud připomíná výše zmíněný Frommův altruismus. Ač se altruista i flagelant cítí morálně na výši oproti všem ostatním, psychologicky se v lecčems podobá sobci a rasistovi. (Pochopitelně nechci srovnávat rasismus a flagelanství z hlediska jejich společenské škodlivosti.) To neznamená, že neuznávám nutnost kritického pohledu na vlastní národ. Kritický pohled by však měl měřit oběma stranám stejně a nikoliv vysílat na adresu vlastní národa takové výroky, které by zněly velice xenofobně, pokud by byly řečeny na adresu někoho jiného.“
Tolik Adam Votruba v Britských listech.
Britské listy právě proto už téměř nečtu, takže nevím jak jsou na tom s tím flagelantsvím v současné době. Domnívám se však, že velmi podobně ta slova platí i pro některé autory a lidi okolo Deníku Referendum.
+ Další komentáře