Musíme žít spolu

Ivana Recmanová

Člověk se považuje za pána tvorstva. Takový titul je však v praxi spojený s ignorací zbytku živočišné říše. Přitom zvířata jsou možní tím nejlepším sousedem — je mezi nimi minimum blbců.

Stojím u okna a dívám se ven. Vidím dva rozestavěné domy — jeden z nich je v tomto stavu snad dva nebo tři roky, už to ani raději nepočítám. Občas se tam svítí, a možná tam někdo občas přespí. Kolem našeho domu se nacházela i hustá a vysoká tráva, která se však v poslední době pravidelně seče.

Bývaly doby, kdy tam ani ten dům nebyl. Přes silnici přebíhali bažanti a v šest ráno je střídali zajíci. V husté trávě se schovávali poté, co napršelo. Dnes není po bažantech ani památky, zajíci vystrkují uši sporadicky, a jejich teritorium si přivlastnily kočky, které tam chodí lovit myši. A lidé.

S rostoucím zájmem o koupi pozemků a výstavbu nových domů přicházejí ostatní živočichové o svůj původní prostor. Musejí se buď skrytě zdržovat v těch místech, kde člověk ještě nebydlí, případně se s lidmi snažit sžít. Ne vždy to ale funguje.

Případy, kdy lišky, divoká prasata nebo jezevci pořádají výlety do obcí, kde převrhnou odpadkové koše a vyberou z nich zbytky jídla, jsou příkladem toho, v jakém zoufalství se zvířata nacházejí, když už ani ve svém teritoriu nemají dostatek potravy. Místní se bouří a chtějí regulovat zvěř, sami však nedokáží regulovat svůj odpad ani developerské aktivity. Na některých místech v republice už vznikají potravinové banky, ty jsou ale určeny výlučně pro lidi.

Zvířat v okolí našeho bydliště se často štítíme, přestože se často jedná vlastně o ideální sousedy: je mezi nimi minimum blbců. Foto archiv redakce

Pán tvorstva?

Spor ale nemusí nastat jen u otázky potravinových zdrojů. Jak ukazuje nedávný případ z Českých Budějovic a Tábora, problémem může být i samotná přítomnost havranů nebo jejich hluk. Vtipné na celém problému je, že i pro havrany je městské centrum hlučné. Tím, že někteří odvážlivci z řad lidí vzali do rukou petardy a začali ptáky plašit, moc bezpečnosti ani klidu v okolí centra nepřispěli.

Proč se tolik lidí izoluje od ostatních živočichů, případně je vyhání ze svého okolí? Co tak strašného by se stalo, kdyby se nám na zahradě zabydlel ježek? Perfekcionistická touha po uměle vytvořeném řádu, kterému zvířata nerozumějí, vede k tomu, že jsou vytlačována ze světa lidí. Stojí mraveniště uprostřed plánované dálnice? Prostě ho zničíme.

Jenomže člověk není pán tvorstva, i když to hlásají některé náboženské proudy. Jsme jen malá populace rozprostřená po planetě, kterou s námi obývá hromada dalších živočišných druhů, tu s vyšší mírou empatie (sloni), tu s vyšší fyzickou kondicí (gepard), tu s lepším čichem (pes) nebo s jinými schopnostmi. Jsme součástí ekosystému, který, pokud ho zboříme, se zhroutí i na nás. Ačkoliv si to možná někteří lidé nepřipouštějí, jedeme v tom se zvířaty. A vlastně nejen s nimi.

A tak, když potkáte po cestě domů, do práce, do školy nebo kamkoliv jinam po cestě zvíře, které patří jen samo sobě, nechte ho jít jako jiného souseda. Na rozdíl od sousedů s číslem popisným sice nenosí oblečení ani se nikdy nesprchovalo, ale je to tvor, který dýchá, jí a spí — a z ulice vás nejspíš vyhánět nebude.

    Diskuse (25 příspěvků)
    VP
    Václav Pospíšil, důchodce atd.
    June 3, 2015 v 10.18
    Pán tvorstva nemá znamenat Terorista zvířat, ale Hospodář. Nejsme "jen malá populace", máme větší moc než všechna zvířata dohromady. Náš vztah musí být ochranitelským vztahem silnějšího ke slabšímu. Jinak plně souhlasím.
    Vladimír Boleslav, advokát
    June 3, 2015 v 16.52
    Co k tomu dodat? Biskup Basileios, zvaný Veliký, před mnoha sty let složil malou modlitbičku: " Ó Bože, posilni v nás smysl pro bratrství se všemi živými tvory, s našimi malými bratry,kterým jsi dal tuto zemi, aby ji obývali společně s námi. Kéž pochopíme, že nejsou živi jen pro nás, ale také pro sebe a pro tebe; nechť i jim je život sladký a nechť se cítí lépe ve svém údělu, než my v našem."
    IR
    Ivana Recmanová, studentka a lingvistka
    June 3, 2015 v 18.25
    @Václav Pospíšil
    Mně to hospodaření stejně přijde takové paternalistické. Proč lidé, proč ne jiní živočichové?
    MK
    Michael Kolařík, Student
    June 3, 2015 v 22.11
    Paní Recmanová
    Možná proto, že jsou to lidé, a ne jiní živočichové, kteří mohou. Mají tu moc. Buďto s ní budou nakládat dobře, nebo špatně. Já taky nejsem zastáncem naprostého antropocentrismu. Ale na druhou stranu, tvářit se, že lidé nejsou co do možností jiní, než ostatní živočichové, je taky slušný nesmysl. Obvzlášť v době, kdy bychom klidně mohli vrátit Zemi před kambrickou explozi.
    ??
    June 4, 2015 v 7.57
    Strucne a presne p. Kolarik.
    A ohreju si trochu sve polivcicky. Kdyz se slecna Recmanova na ty stranky podiva, najde tam na videu i toho jezevce. Je to vysledek prace rukou a hlav a zrejme i paternalistickeho vztahu k prirode ve smyslu uvazovani p. Kolarika. Neni to plane zvaneni o paternalismu.

    http://www.agrinostra.cz/

    https://www.facebook.com/agrinostra?fref=ts
    IR
    Ivana Recmanová, studentka a lingvistka
    June 4, 2015 v 10.34
    @Michael Kolařík, @Pavel Kuchejda
    Ano, člověk má moc. Ale je správné, aby ji využíval v plné šíři? Podle mě ne. Pokud bude člověk neomezeně ve svých aktivitách pokračovat, možná zůstane na planetě sám.

    BTW Nejsem slečna :P
    JN
    Jiří Nushart, maloměšťácký usmiřovač
    June 4, 2015 v 11.54
    Souhlasím
    s Vaším článkem, paní Recmanová. Kdysi jsem na výletech přespával v přírodě jen tak "pod širákem". Dnes už to možné není, musel bych nad sebe umístit výstražné blikající světlo, které by bylo v provozu po celou noc. Myslivci jsou už tak přemnožení, že se střílejí i navzájem. Ty stavy se však přesto nedaří nijak zregulovat. Všiml jsem si, že samotní myslivci chodí do lesa pro jistotu v reflexních vestách.
    IR
    Ivana Recmanová, studentka a lingvistka
    June 4, 2015 v 12.19
    Opravdu to bylo kvůli střílení? Mně přijde ta reflexní vesta praktická z jiných důvodů, například pokud prochází lesem silnice nebo v případě nesnází, aby bylo jednodušší myslivce najít.
    JN
    Jiří Nushart, maloměšťácký usmiřovač
    June 5, 2015 v 1.31
    Ivaně Recmanové, objektivní význam slov
    Nejsem si zcela jistý, jakým způsobem si mám vykládat Vaši informaci, že nejste slečna. Mám v paměti, že před časem zde okolo používání tohoto slova proběhla zajímavá diskuse s Petrem Uhlem. Nepamatuji si už přesně obsah té diskuse, domnívám se však, že vznikla shoda na tom, že oslovení "slečna" je sexistické a tudíž nevhodné. Muži jsou totiž oslovováni "pan", bez ohledu na svůj rodinný stav. Správným oslovením neženatých mužů by tedy, dle zmíněné diskuse, prý mělo být "panic".
    Pokud slovo "slečna" nezměnilo svůj původní význam, informaci, že žena není slečnou bych si vykládal obvyklým způsobem, že dotyčná je vdaná. Zmíněná diskuse, jejímž jste byla účastníkem, však vnáší do tohoto dříve obvyklého a pravděpodobného výkladu značnou nejistotu. Nabízí se totiž i jiný význam takové informace, totiž ten, že dotyčná sice slečnou je, ale nepřeje si být takto oslovována. Abychom zamezili zmatkům ve výkladu, doporučoval bych v tomto druhém případě explicitně tuto skutečnost vyjádřit. Vaše přání ohledně způsobu oslovení si samozřejmě zaslouží být respektováno.
    Dovolte mi, abych i já vyjádřil své přání, jak bych chtěl být oslovován. Nejsem žádný zavináč (jak se teď často používá), jsem pan ..., vlastně spíš pan-nic (prach jsem a v prach se obrátím), ale klidně mi říkejte kapitán Nemo.
    IR
    Ivana Recmanová, studentka a lingvistka
    June 5, 2015 v 8.16
    A je to tu zas :D

    A vůbec, proč si tolik čtenářů DR myslí, že jsem svobodná/bezdětná atp.?
    + Další komentáře