Olomoucká zooložka studiem zvuků nosorožců pomáhá k jejich záchraně
Jakub PatočkaOlomoucká univerzita se pochlubila prací své zooložky Ivany Cinkové, jejíž výzkumy přispívají k záchraně kriticky ohrožených nosorožců Cottonových a tuponosých.
„O komunikaci nosorožců se donedávna skoro nic nevědělo. Nosorožci tuponosí a Cottonovi mají ze všech šesti druhů nosorožců nejvyvinutější sociální systém. Mají poměrně rozsáhlý hlasový repertoár a je pro ně důležitá čichová komunikace — samci si značí teritorium močí a trusem. Proto jsem se problematikou sociálního chování a komunikace nosorožců začala již před deseti lety zabývat,“ cituje tisková zpráva olomoucké univerzity Ivanu Cinkovou.
Olomoucká zooložka věří, že hlubší porozumění hlasové i čichové komunikaci nosorožců tuponosých a Cottonových bude možno využít pro záchranu kriticky ohrožených druhů. Cinková při své práci tráví měsíce ve volné přírodě v Africe či v zoo, stopuje nosorožce, přenáší jejich trus, nahrává jejich hlasy a sleduje reakce vzácných lichokopytníků na pořízené playbacky. S výsledky seznamuje veřejnost, publikuje v prestižních odborných časopisech.
Nosorožci Cottonovi (někdy též nazývaní jako severní nosorožci bílí) a tuponosí byli teprve nedávno odlišeni jako dva samostatné druhy. Oba druhy jsou rozdílné morfologicky, vzhledem, geneticky i přirozeným rozšířením. Nosorožec tuponosý se vyskytuje v jižní Africe, kdežto nosorožec Cottonův obývá Afriku střední. „Zjistili jsme, že jde oba druhy rozpoznat s vysokou pravděpodobností i pouze na základě jejich kontaktních hlasů,“ uvedla Cinková pro Deník Referendum.
Foto Ivana Cinková
Jak si nosorožci povídají
Při bádání vycházela z toho, že oba zkoumané druhy nosorožců jako jediné používají kontaktní hlasy. Zvířata je užívají nejčastěji k pozdravu při setkání jedinců z různých skupin nebo se jimi navzájem volají, když se ztratí.