Jedna z největších současných ekologických pohrom způsobených člověkem se aktuálně nachází v brazilském státě Paraná na řece Xingu. Již od 70. let minulého století se brazilská vláda snaží prosadit konstrukční megaplán: monstrózní přehradu Belo Monte. Tento projekt je v tuto chvíli již na úrovni brazilské vlády schválen a už mu chybí jen dílčí povolení a dojednání některých podmínek.

V minulých týdnech se delegace tří poslankyň ze skupiny Zelených/Evropské svobodné aliance v Evropském parlamentu vypravily do Brazílie, aby se s touto katastrofou v přímém přenosu seznámily na vlastní oči. O své cestě pečlivě pojednaly na svém blogu, ze kterého tento text čerpá.

Projekt v kostce

Konstrukční plány přehrady Belo Monte sahají do roku 1975, kdy v zemi vládla tvrdá ruka vojenské diktatury. Do období ještě mnoho let před summitem OSN v Riu de Janeiru v roce 1992, na kterém se schválila tzv. Agenda 21, jejíž velmi důležitou součástí je i ochrana a správa přírodních zdrojů. Svolání tehdejšího summitu OSN právě do Brazílie mělo mít i symbolický efekt — poukázání na devastaci křehké Amazonie. Avšak ani po jednadvaceti letech se toho v tomto směru příliš nezměnilo.

Projekt přehrady je od svého počátku velmi kontroverzní stavbou a trvalo celá desetiletí, než došlo k jeho definitivnímu schválení. Odpor odborné i občanské společnosti prohrál v souboji s ekonomickým boomem vykoupeným před ničím se nezastavujícím neudržitelným rozvojem v současnosti šesté největší ekonomiky světa.

Přehrada s instalovanou kapacitou přes 11 GW se řadí vedle přehrad čínských Tří soutěsek a brazilsko-paraguayské Itaipú mezi vůbec největší na světě. Oněch 11 GW nicméně nejspíš nikdy nedosáhne. Musela by se totiž jinak vybudovat další série vodních elektráren, se kterými původní konstrukční plán počítal. Sama Belo Monte se tak průměrně dostane jen k 39 % výkonnosti, k 4,428 GW. Katastrofální důsledky stavby se ale projevují už nyní.

Stavba Belo Monte si vyžádala už stamiliardové investice. Jde o klasickou betonářskou pohádku, kdy oficiální první odhady hovoří vždy o extrémně nereálných číslech. Původní odhad byl překročen už téměř čtyřikrát. Aktuální investiční odhad společností, které se na projektu podílí, hovoří o 32 miliardách dolarů. Oproti původně plánovaným devíti. Navíc 20 % vyprodukované energie musí dle brazilských zákonů vykoupit veřejné společnosti, a to na základě předem stanovené fixní ceny.

Ekologická a sociální pohroma

Spuštěním přehrady bude zaplaveno 333 km² (odpovídá přibližně katastrální rozloze Bratislavy) v samém srdci Amazonie. Dojde ke zcela dramatickému narušení tamější biodiverzity, kdy bude navždy zlikvidováno několik specifických druhů rostlin a živočichů. Dojde ke zničujícímu omezení migrace říčních ryb (pouze přibližně 2 % rybí populace se dokáže dostat skrz speciálně upravené toky) či nenávratné devastace oblastí, ve kterých se vyskytují vzácné druhy sladkovodních želv.

Rybolov, na kterém závisí v regionu obživa desetitisíců lidí, klesne v zasažené oblasti až o 70 %. Dojde k nárůstu emisí skleníkových plynů kvůli tlení organického materiálu zaplaveného vodou přehrady. Vodní nádrž bude mít navíc vliv i na tamější mikroklima a složení půdy.