Je to zase týden plný mimořádných zážitků. Zvláště na planetě Václava Klause.

V úterý vyšla v Právu páně prezidentova reakce na štiplavý sloupek Jana Kellera z předchozího dne. V.K. se v reakci ohrazuje například proti Kellerově otázce, „proč přemýšliví lidé nemají rádi Václava Klause“, tvrzením, že on sám si myslí, že právě přemýšliví lidé Klause rádi mají a že se tedy Keller mýlí.

Souboj tedy zatím vypadá nerozhodně a nejspíš nezbude než provést psychologické a inteligenční testy na vybraných skupinách odpůrců a příznivců velkého českého myslitele. Aby bylo pro jednou jasno, koho dnes myšlenky V.K. oslovují.

To ale nebylo to hlavní, co pana prezidenta, nebo některého z jeho tiskových pověřenců, přimělo zareagovat. Tím bylo prý až Kellerovo tvrzení, že Klaus považuje hlas ratingových agentur za hlas boží.

Není tomu tak. V tom musím s panem prezidentem souhlasit. Za hlas boží považuje vyjádření ratingových agentur jeho přičinlivý epigon Petr Nečas, toho času, pánbůh nás ochraňuj, ministerský předseda. Asi proto, že mu jako příliš náročnému katolíkovi jeden bůh prostě nestačí.