Ministři zemědělství a životního prostředí předkládají pro schůzi vlády ve středu 16. února společný materiál o finančním zabezpečení stavby vodního díla Nové Heřminovy a dalších souvisejících opatření.
Dokument shrnuje informace o zájmovém území, o současném stavu přípravy projektu a o použitých a dále potřebných finančních prostředcích. Cílem těchto opatření je snížit povodňová rizika, respektive zvýšit ochranu několika obcí včetně města Krnova z úrovně pěti až dvacetileté vody na stoletou vodu. Přesto se v různých dokumentech argumentuje i zcela mimořádnou povodní z roku 1997 a škodami jí způsobenými.
Vládní plán představuje kompromis mezi stavbou velké přehrady a důsledným využíváním přírodě blízkých opatření a mnohem menších staveb v nivě i povodí řeky Opavy. „Povodí Odry ve svých projektech konečně uznalo nutnost úprav koryta řeky Opavy v obcích pod plánovanou přehradou a zvláště v samotném městě Krnově,“ napsal v listopadu 2010 po svém zvolení nový starosta obce Radek Sijka premiéru Nečasovi.
„Jen těmito opatřeními má být Krnov chráněn proti průtokům až 150 m3/s, což považujeme za dostatečné a vzhledem k uvažovaným nákladům přiměřené. V případě vyškrtnutí přehrady z celého projektu by se i tato ochrana dala jistě navýšit. Z plánovaných osmi miliard korun by náklady na projekt klesly o téměř pět miliard, protože zrušením výstavby hráze by odpadla i nutnost budovat přeložku silnice první třídy I/45. Přehrada jen posouvá standardní ochranu Krnova na vysoce nadstandardní za vynaložení ekonomicky neobhajitelných nákladů,“ dodal starosta.
V samotných Nových Heřminovech bude nutné zlikvidovat několik rodinných domů a dalších budov, ale život obce bude ovlivněn — komplikován mnohem víc. Příkladem je čištění odpadních vod, které se bude muset za velkých nákladů nově zajistit mimo území obce.
„Zastáváme názor, že se jedná o potřebu vynucenou případnou výstavbou přehrady, a proto by měl veškeré náklady na výstavbu investor zahrnout do svého investičního záměru,“ uvedla obec ve svém vyjádření k dokumentaci vlivů přehrady na životní prostředí. „K tomu ještě podotýkáme, že tato pro obec vynucená potřeba by měla být i v budoucnosti financována státem, popř. investorem a obci by neměly vznikat zvýšené náklady na provoz a údržbu. Rovněž pro občany bude požadavek znamenat zvýšení životních nákladů. Což by měl investor odškodnit či nahradit.“
Dokumentace „z našeho pohledu velmi kvalitně a přijatelným způsobem řeší ochranu lidských sídel před povodněmi, bohužel jen od hráze směrem na Krnov a Opavu,“ uvádí se v závěru vyjádření. „Jako nejvíce ohrožující pro životní prostředí je samotná výstavba přehrady a souvisejících staveb. Tuto skutečnost ovšem studie neuvádí,“ připomínají Heřminovští.
V současné době postupně probíhá potřebné majetkoprávní vypořádání k výstavbě přehradní hráze a zátopě území. Zatím bylo vydáno asi 150 miliónů korun z již schválených dvou set. Vládní materiál vyčísluje náklady dalšího vypořádání v letech 2012-2016 na dodatečných asi čtyři sta miliónů korun. Navrhuje přitom změnit sazbu výkupních cen, kdy mimo samotnou obec Nové Heřminovy by měla být cena za čtverečný metr až o sto korun nižší. To může vyvolat závist v ostatních obcích a zhoršit vztahy v regionu.
Vládní materiál má ale i podstatnější vady. „Žádný takový dokument s námi nikdo neprojednával, slyším o tom poprvé od vás,“ řekla Deníku Referendum Milena Hebnarová, místostarostka Nových Heřminov. K navrženým sazbám za výkup pozemků jen suše poznamenala, že je podivné, když cenu jednostranně určuje kupující.
V dopise několika členům vlády, který už několik měsíců marně čeká na odpověď, je i jasná formulace uvědomělého postoje: „Postoj obce, a tím i obecního zastupitelstva k výstavbě přehrady je stále stejný. To znamená, že nesouhlasíme s výstavbou přehrady, ale jsme ochotni spolupracovat na jiných přírodě blízkých protipovodňových opatřeních na řece Opavě.“