Ekologická sdružení nepřestávají sbírat podpisy proti výstavbě Belo Monte - obřího přehradního díla s hydroelektárnou v brazilské Amazonii. Podle posledních zpráv jich shromáždily už přes 600 tisíc. Na místě samotném se ale již od konce prosince intenzivně staví. Děje se tak i navzdory osmnácti indiánským etnikům, jejichž příslušníci budou nuceni oblast opustit.

„Práce na Belo Monte pokračují podle původních plánů,“ řekl dopisovateli televize Al Džazíra Joao Pimentel, zástupce konsorcia Norte Energia (NESA), které stavbu provádí.

„Ani právní, ani žádné jiné důvody zatím nezpůsobily nějaká zpoždění,“ doplnil.

Občanským aktivistům a zástupcům brazilských indiánů se v minulých letech podařilo stavbu několikrát zastavit, a to s poukazem na porušení ekologických norem, pravidel zadávání veřejných zakázek či práv původních obyvatel. V dubnu 2010 je přijel podpořit i režisér slavného filmu Avatar James Cameron s herečkou Sigourney Weaverovou.

Brazilský úřad pro záležitosti životního prostředí stavbu v červenci 2011 definitivně odsouhlasil; o dva měsíce později však soudce Carlos Castro Martins zakázal veškeré práce, které by ovlivnily přirozený tok řeky Xingú, na níž má vodní dílo stát. Stavět se tak znovu přestalo.

Stejný Castro Martins ovšem v prosinci svoje zářijové usnesení zrušil. Oficiálně tak učinil proto, že se NESA podařilo původní námitky vyvrátit.

Soudce v odůvodnění dále uvedl, že má doposud k dispozici „pouze předpovědi toho, co by se mohlo teoreticky stát“, a že skutečný environmentální dopad díla „může být posouzen až po jeho dokončení“. V přibližně stejné době prohlásila vláda současné prezidentky Dilmy Rousseffové stavbu za záležitost veřejného zájmu.

Současná situace

Podle agenturních zpráv dělníci z Norte Energia v minulém týdnu pokročili v hloubení kanálů, do kterých má být odkloněn tok Xingú. Dále se stavějí provizorní hráze a hloubí budoucí vodní rezervoáry.

Dle výpovědí očitých svědku pracují na obřím staveništi desítky buldozerů, bagrů a rypadel. Kolony těžkých nákladních aut odváží vytěženou zeminu. Řeka mezitím změnila barvu a její voda se už nedá pít.

Angažovaným Brazilců z iniciativy Xingú Vivo se 18. ledna podařilo proniknout na staveniště a svolat dělníky k debatě o důsledcích stavby. Práce však byly přerušeny jen na jednu až dvě hodiny. Stejný účinek měl i lednový protest místních indiánů.

Odpůrci díla se ovšem vzdát nechtějí.

„Budeme i nadále vzdorovat této obludnosti a dál se pokoušet podnítit zájem brazilské i světové veřejnosti o bezohledné ničení Amazonie, které ublíží všem,“ cituje server Mongabay.com slova Antônie Melové, která aktivity Xingú Vivo koordinuje.

Přípravné práce na Belo Monte mají být dokončeny do listopadu 2013. V únoru 2015 by se měla rozjet první turbína. Celé dílo má být pak hotové do ledna 2019.

Detaily projektu

Plánované přehradní dílo se má skládat ze dvou rezervoárů o ploše 440 kilometrů čtverečních, tří velkých hrází a přívodních kanálů. Hydroelektrárna v největší hrázi Belo Monte, která dala jméno celému projektu, by měla mít instalovaný výkon 11 tisíc megawattů (jedenáct temelínských reaktorů). To představuje energii pro 23 milionů domácností.

Bude-li dokončen, stane se komplex třetí největší stavbou svého druhu na světě — po čínských Třech soutěskách a vodním díle Itaipu na brazilsko-paraguayské hranici. Náklady jsou nyní odhadovány na 14 miliard dolarů (266 miliard korun).

Ekologové a angažovaní indiáni jsou ale přesvědčeni, že stavba, resp. přehrada, zničí zároveň lokální ekosystémy, tradiční indiánská sídliště i značnou část tropického pralesa. Odhady se pohybují mezi 800 až 5300 km2. O domov by mělo přijít okolo 25 tisíc (dle některých i 40 tisíc) lidí, zmizet má 11 velkých sídlišť a alespoň přechodně zaniknout obvyklé zdroje místní obživy, zejména rybaření.

„Podobu Belo Monte jsme v minulém roce změnili, abychom omezili sociální dopady,“ oponuje kritice Joao Pimental z NESA.

„Odejít budou muset jen lidé, kteří bydlí přímo na místě budoucího rezervoáru (...) a těch moc není,“ dokládá.

Brazilská vláda ve svých odhadech počítá s přesídlením 16 tisíc lidí. Podle NESA jich musí odejít jenom 2200.

Ekologové a kmenový mluvčí však těmto číslům nevěří.

„Sociální a ekologické dopady projektu jsou daleko závažnější, než se nás snaží propagandisté z NESA přesvědčit,“ říká Christian Poirier, brazilský programový koordinátor z iniciativy Amazon Watch.

Podle Poiriera si Norte Energia otevřela v největším místním městě Altamiře (asi sto tisíc obyvatel) vlastní televizní studio. Takzvaná TV Belo Monte vysílá příslušně zabarvené zprávy z regionu a také firemní propagační videa. Pro jejich tvorbu získalo konsorcium Luize Carlose Barreta, slavného brazilského producenta a filmaře.

Kritikové projektu přitom odsuzují i způsob, jakým se ke věcí staví federální vláda. Prezidentka i ministři prý líčí záležitost jako výsledek volby mezi čistou energií z vody a špinavou z uhlí či jádra. Často zároveň připomínají výpadky proudu, které brazilská města sužovaly v roce 2008.

„Vláda se snaží celou věc líčit jako nezbytný a v důsledku ekologický projekt. Možnostmi pokrytí národních energetických potřeb z větrných či solárních elektráren se přitom zabývá jenom okrajově,“ míní Poirier.

Další kritika

Podle zdrojů Al Džazíry začala NESA poté, co vláda prohlásila projekt za věc veřejného zájmu, vyplácet vystěhovávaným pouze několika set dolarovou kompenzaci. Přímo dotčení usedlíci si také stěžují, že s nimi konsorcium téměř nejedná a staví je před hotovou věc. Není jim údajně ani oznamováno, kdy se začne u jejich sídlišť kopat či kde dělníci příště umístí nálože s dynamitem.

„Stavaři nedodrželi žádný ze slibů, jež dali naší vesnici ohledně kompenzací. Současně přitom zabíjí řeku,“ cituje server Internationalrivers.org Josineia Araru, indiánského usedlíka z oblasti.

Kritici projektu dále poukazují na problematické energetické propočty vlády, které prý nezohledňují, že elektrárna bude po tři až čtyři měsíce v roce fungovat jenom na 10 až 30 procent kvůli nedostatku vody.

V oblasti stavby se rovněž v poslední době zvedla kriminalita.

„Spolu s námezdními dělníky přichází do oblasti Xingú i mnoho kriminálních živlů. Enormně narostl projed drog a také bankovní loupeže,“ stěžuje si Paulo Kisner, náčelník policejního sboru v Altamiře.

„Investicí do regionu ubývá. Životní náklady původního, převážně chudého obyvatelstva přitom rostou,“ dodává.

Podle zjištění brazilského týdeníku Istoe vzrostl v oblasti též počet zabavených zbraní. Ve srovnání roků 2010 a 2011 se tak stalo o 379 procent.

Zmíněné negativní jevy by přitom měly v budoucnu ještě zesílit. Doposud pracuje na stavbě pět tisíc dělníků. V roce 2013 jich má být až čtyřikrát tolik.

Další informace:

Mongabay.com Brazil begins preliminary damming of Xingu River as protests continue

Al Džazíra Dam it: Brazil's Belo Monte stirs controversy

Internationalrivers.org Belo Monte Construction Shut Down by Protestors

BBC News Brazil dam company wins Belo Monte appeal

BBC News Brazil judge halts work on Belo Monte Amazon dam

Amigosdoativismo.wordpress.com Belo Monte starts the Xingu dam first steps