Profil čtenáře:
Vladimír Boleslav

Profese: advokát
E-mail: valselob@volny.cz
Tak tomuhle opravdu nerozumím. Chtělo by to poněkud tuto "myšlenku" rozvést. Ale raději snad ani ne ...
zásadně souhlasím a jeho obavy sdílím. Jako právník ovšem zásadní malér vidím v tom, že do trestního zákoníku by se takto dostalo typicky "gumové" ustanovení, do kterého se "vejde" v podstatě všechno. "Hanobit" se zásadně zajisté nemá nikdo - ani jednotlivec, ani společenská skupina. Ale cpát do trestního zákoníku a tím pod hrozbou trestu chránit čistě sociologický pojem "třída", je nesmysl. A to proto, že existuje množství navzájem značně odlišných sociologických definic - podívejte se pro jednoduchost třeba jen do "wikipedie" (Marx, Weber, Dahrendorf, Goldthrop, Veblen, Moscy. A definice "National Readership Survey" ? Tak kdo/co má být novelou trestního zákoníku chráněn/o ?
Takto "gumová" hypotéza právní normy znamená úplnou nejistotu o tom, jaké jednání je/není trestním zákoníkem sankcionováno a z povahy věci také možnost libovůle při rozhodování (policie, státního zastupitelství a soudů). Znamená to, že se nesmějí hanobit "kapitalisté" ani "dělníci" (Marx). nebo se nesmí hanobit "vyšší střední třída" nebo "spodní" třída ? O tom by byla nejistota a taková "norma" by mohla být kýmkoli a proti komukoli - podle okolností a něčího momentálního zájmu - zneužitelná. Důvodová zpráva sice něco napovídá, ale bohužel není jediným "výkladovým pravidlem". V konkrétním případě si nikdo nebude jist, jestli svým počínáním porušuje trestní zákoník nebo nikoli. To je v právním státě naprosto nemyslitelné a nepřijatelné.
Chtělo by to nějaké "nařízení vlády", které by definovalo pojem "třída" podobně, jako jsou definovány "omamné a psychotropní látky". To je ale sranda, ne ?
P.S. Tohle píšu jako někdo, kdo má z minulosti dlouholeté zkušenosti s "uplatňováním třídních hledisek", navíc "sluníčkář". A teď vážně nevím: jako příslušník "vyšší střední třídy" (právník), nebo "spodní třídy" (penzista odkázaný na státní důchod) ? :-) Tak mám tedy (po novu ...) podat trestní oznámení na každého, kdo si na netu rýpne do nenažraných advokátů, na toho, kdo považuje důchodce za vyžírky, vysávající mandatorní výdaje státního rozpočtu, nebo pro jistotu na oba ?
o "pozitivní demokracii" zhruba v tom smyslu, jak tomu rozuměla Hannah Arendtová ? Na první pohled to vypadá jako šílený nápad, ale -na druhou stranu - nějak se začít musí, protože v rámci stávajících "struktur" skončíme nejspíš (všichni) špatně. Takže pokus jistě sympatický. Ovšem odpor bude tvrdý a spojenců málo. Nepřítelem nebudou jen majitelé "prebend", které existující "negativně demokratický" systém rozdává, ale i přirozená lenost většiny, která sice brblá, ale na druhou stranu je spokojená, že se po ní nic nechce - leda jednou za čas hodit do papírové krabice lístek, nadepsaný "pravice" nebo "levice", nebo dokonce "pravolevý střed" se jmény, která ani nezná.
přiznejme si, že tyto dílčí „vzpoury“ formou „občanské neposlušnosti“ – jakkoli sympatické – ve stávajícím politickém systému nemohou k ničemu podstatnému vést. Snad v dílčích záležitostech, s trochou štěstí, dočasně a na nejnižší („obecní“?) úrovni. Nicméně „establishmentem“, postaveným na politickém systému založeném na „svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran“ (čl. 5 Ústavy) budou nakonec vždycky převálcovány.
Tato „negativní demokracie“ (= procedura řízení mocenských vztahů, umožňující jednotlivcům (!) sledovat a prosazovat jejich vlastní zájmy), je a do budoucna pořád více bude k ničemu. Máme „politické“ strany, které nereprezentují (a neprosazují) zájmy žádné z objektivně existujících sociálních skupin. A máme dokonce i „politická hnutí“ (řekl bych spíše „hnití“) typu ANO, „Úsvitu“ (který ovšem netušil, co to je přímá demokracie), kdysi (zaplaťpánbůh) VV. Vesměs buď výtahy k „moci“ nebo lešení, o které se opírá už získaná moc ekonomická.
Jistě, i tato „negativní“ demokracie je podstatně lepší než vláda jedné strany a to, čemu se kdysi – zase zaplaťpánbůh - nesmyslně říkalo „demokratický centralismus“. Ale pořád to není ono. Věčná škoda Občanského fóra.
Systém „politických stran“ je nejlepším prostředím pro běžnými prostředky neodhalitelnou korupci, jím produkovaní „profesionální politici“ (některým se ovšem dopředu omlouvám) se řídí známou hláškou feldkuráta Katze, že totiž „v dobách míru je politika (pardon: v originále polní kurátství …) slušně honorovaným zaměstnáním, při kterém se člověk nepředře …
Obávám se, že je naléhavě potřeba změnit systém. Volební, ale i Ústavu. Aspoň začít diskutovat, jak na to. „Vyrobit“ demokracii „pozitivní“, založenou na aktivitě občanů, ochotných se angažovat ve veřejném zájmu, a to bez ohledu na jejich případnou „stranickou“ příslušnost/nepříslušnost. „Zdola“ (kde toho nejde moc „ukecat“, kde se všichni znají). A takto zvolení zástupci nechť mezi sebou vyberou ty, kteří půjdou „výš“. A zase „výš“.
Vlastně „sovětský“ systém. (Ale velepozor !: ten systém, který v Rusku vznikl spontánně za I. války a který posléze smetl Lenin svou „Velkou říjnovou socialistickou revolucí“. Zničit tento „politicko/nepolitický“ systém, celkem prostý ideologie a stranických - včetně bolševických - vlivů, byl totiž hlavní smysl té „jeho revoluce“ - to se málo ví …).
A ostatně i systém, který stál už o víc než 140 let dříve u zrodu revoluce americké …
Bude to těžké.
Ale „revoluce“ v tomto smyslu je nezbytná, pokud nemáme (a hlavně naše děti a vnoučata) žít v „systému“, kde několik tisíc bude rozhodovat o všem (včetně prachů) a zbytek bude u televize, pivka a nějakých křupek zírat na reklamy, přerušované čas od času krváky, pornem, horory a „fantasy“ nesmysly. Ostatně revolucionář Jorge Mario Bergoglio to taky nemá snadné …
Omlouvám se, trochu jsem se nechal unést …
po stránce detailů scénáře, hereckých výkonů atd. atd. tuto věc hodnotit. A je mi to nakonec jedno. Ale: ta hlavní věc „hlas lidu, hlas boží“ je tam vystižena, myslím dobře a v rámci jisté „umělecké licence“ i v zásadě pravdivě. „Hlas lidu“ prostě nebývá bez dalšího „hlas Boží“. Ani „u nás“. Masaryk, Čapek, Horáková, Havel v krátkých kalhotách … A nejnověji „muslimové“, „uprchlíci“, „čmoudi“. A že ta televizní premiéra přišla zrovna v této době, která – jak se zdá – začíná „vykloubena … šílet“, myslím, docela „sedla“. Prostě bych rozhodně dal víc plusů než mínusů.