souvislostí a toho, kde ta většina slušných lidí dělá chybu. Darebáci nám pak v klidu mohou řídit život. Jaký kontrast snahy vysvětlovat, proti vyjádřením institucí, úřadú a politiků. Viz například článek DR Klinika se musí vystěhovat...: "Trvá na tom (pozn.: ÚZSM), že objekt byl kolaudován pro jiný účel, než k jakému je nyní využíván. Úřad přitom nemůže provést změnu účelu užívání stavby, ani k tomu zmocnit zástupce Kliniky, protože objekt je pro ÚZSM v současnosti nepotřebný (Pozn.: !!!?)." Člověk se zdravým rozumem se zeptá, zda si z nás úřady mohou dělat srandu? Pokud má ÚZSM v popisu práce starost o státní nemovitosti, asi stačilo prostě chtít a vše by bylo dávno vyřešeno.

Mne osobně se kauza Klinika dotkla poměrně kuriózním způsobem.
Nijak jsem se v celé věci neangažoval, až se předvčerem na blogu iDnes objevil text V. Kroupy "Doufám, že vás vynesou v zubech...", kde autor vyjadřoval naději, že nejen bude Klinika vyklizena, ale že bude osazenstvo při vyklízení navíc policií řádně zvalchováno.
A to za své politické postoje.
Což není nic jiného než fašismus, který přece na rozdíl od demokracie nepopírá násilí jako možnost politického boje.

Inu, kapku jsem se v diskusi pod blogem rozohnil.

Celé to dopadlo tak, že blog zůstal, kde je (a mimochodem má "karmu" 41, tj. je velmi souhlasně přijímaný),,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,, a mně byl na iDnes zrušen účet.
((( přiznávám, že nějaké to ostřejší, v diskusích nevhodné slovo z mé strany padlo )))

K popukání...

přiznejme si, že tyto dílčí „vzpoury“ formou „občanské neposlušnosti“ – jakkoli sympatické – ve stávajícím politickém systému nemohou k ničemu podstatnému vést. Snad v dílčích záležitostech, s trochou štěstí, dočasně a na nejnižší („obecní“?) úrovni. Nicméně „establishmentem“, postaveným na politickém systému založeném na „svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran“ (čl. 5 Ústavy) budou nakonec vždycky převálcovány.
Tato „negativní demokracie“ (= procedura řízení mocenských vztahů, umožňující jednotlivcům (!) sledovat a prosazovat jejich vlastní zájmy), je a do budoucna pořád více bude k ničemu. Máme „politické“ strany, které nereprezentují (a neprosazují) zájmy žádné z objektivně existujících sociálních skupin. A máme dokonce i „politická hnutí“ (řekl bych spíše „hnití“) typu ANO, „Úsvitu“ (který ovšem netušil, co to je přímá demokracie), kdysi (zaplaťpánbůh) VV. Vesměs buď výtahy k „moci“ nebo lešení, o které se opírá už získaná moc ekonomická.
Jistě, i tato „negativní“ demokracie je podstatně lepší než vláda jedné strany a to, čemu se kdysi – zase zaplaťpánbůh - nesmyslně říkalo „demokratický centralismus“. Ale pořád to není ono. Věčná škoda Občanského fóra.
Systém „politických stran“ je nejlepším prostředím pro běžnými prostředky neodhalitelnou korupci, jím produkovaní „profesionální politici“ (některým se ovšem dopředu omlouvám) se řídí známou hláškou feldkuráta Katze, že totiž „v dobách míru je politika (pardon: v originále polní kurátství …) slušně honorovaným zaměstnáním, při kterém se člověk nepředře …
Obávám se, že je naléhavě potřeba změnit systém. Volební, ale i Ústavu. Aspoň začít diskutovat, jak na to. „Vyrobit“ demokracii „pozitivní“, založenou na aktivitě občanů, ochotných se angažovat ve veřejném zájmu, a to bez ohledu na jejich případnou „stranickou“ příslušnost/nepříslušnost. „Zdola“ (kde toho nejde moc „ukecat“, kde se všichni znají). A takto zvolení zástupci nechť mezi sebou vyberou ty, kteří půjdou „výš“. A zase „výš“.
Vlastně „sovětský“ systém. (Ale velepozor !: ten systém, který v Rusku vznikl spontánně za I. války a který posléze smetl Lenin svou „Velkou říjnovou socialistickou revolucí“. Zničit tento „politicko/nepolitický“ systém, celkem prostý ideologie a stranických - včetně bolševických - vlivů, byl totiž hlavní smysl té „jeho revoluce“ - to se málo ví …).
A ostatně i systém, který stál už o víc než 140 let dříve u zrodu revoluce americké …
Bude to těžké.
Ale „revoluce“ v tomto smyslu je nezbytná, pokud nemáme (a hlavně naše děti a vnoučata) žít v „systému“, kde několik tisíc bude rozhodovat o všem (včetně prachů) a zbytek bude u televize, pivka a nějakých křupek zírat na reklamy, přerušované čas od času krváky, pornem, horory a „fantasy“ nesmysly. Ostatně revolucionář Jorge Mario Bergoglio to taky nemá snadné …
Omlouvám se, trochu jsem se nechal unést …

Uchovejme si schopnost nenechat se ovlivnit těmi, kteří prosazují své zájmy zraňováním spoluobčanů jiného smýšlení.
Nenechejme se antidemokraty traumatizovat a nepřipusťme jejich záměr - ochromit demokratický dialog a funkční právní režim.
Pluralitní systém je doposud k mání, a tím i možnost přesvědčit většinu občanské společnosti, že politická moc má čerpat legitimitu z konsensu.
Pokusil bych se proto pane Čápe trochu pozměnit vaše provolání, váš model kýženého politického režimu..............Někdo takový, kdo bude rozhodovat, tak jak chceme my. Ideálně tedy my sami.........následujícně:
...Někdo takový, kdo bude rozhodovat na základě konsensu - tedy s naší spoluúčastí.....

Stát nemůže lidem ad hoc pomáhat; může dělat jen to, co mu zákon ukládá. Pokud někdo úspěšně stát podvede, nemůže se tento ad hoc bránit nebo to nějak nezištně odčinit.

Myslím, že jde o fundamentální spor mezi republikánstvím a demokracií.

Republikánství požaduje vládu práva. Konzistentní výsledek je důležitější než to, co daná společnost považuje v konkrétní situaci za morálně správné (podle hesla "spravedlnost je slepá").

Naproti tomu demokracie znamená nepředvídatelné rozhodování komunity (ačkoli v praxi to není tak horké). Morálka, která platila včera, nemusí platit dnes. To může mít pozitivní i negativní důsledky. Znamená to výjimky z práva, a není náhoda, že mnoho republikánů demokracií pohrdá.

Je to podobný spor jako katedrála a bazar - spor mezi elegantní a předem danou, ale rigidní strukturou, v kontrastu s ošklivou a nahodilou strukturou, která se dokáže velmi dobře přizpůsobit situaci.

Autor, zdá se, argumentuje spíš pro (přímější) demokracii, větší angažovanost občanů ve věcech veřejných - což je mi sympatické, nicméně je třeba uvědomit si výše uvedený rozpor, a že existuje mnoho lidí, kteří požadují opak.

Pane Samohýle, to vaše srovnání je sice zajímavé, ale rozdíl mezi katedrálou a bazarem netkví ani tak ve struktuře, jako ve smyslu / účelu. Katedrála má jiný smysl než bazar a tentýž smysl může mít i něco méně elegantního a rigidního. Zatímco smyslu bazaru lze dostát i něčím elegantnějším a méně nahodilým .

"Pane Samohýle, to vaše srovnání je sice zajímavé, ale rozdíl mezi katedrálou a bazarem netkví ani tak ve struktuře, jako ve smyslu / účelu."

Jde o narážku na tuto slavnou knihu:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Katedr%C3%A1la_a_tr%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B
Ta mluví právě o struktuře projektu.

Ach tak, nevěděla jsem, že jde o programování. Takže tam je smysl obou pojmů asi vedlejší.
Mimochodem, ten váš odkaz není funkční. Ale našla jsem si to na
https://cs.wikipedia.org/wiki/Katedr%C3%A1la_a_tr%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B

A teď vidím, že ani můj odkaz není funkční, protože je stejný jako ten váš.
???
Prostě jsem zadala do vyhledávače "katedrála a bazar".

V té metafoře vůbec nejde o programování - v tom oboru jen vznikla, ale mohla by úplně stejně dobře vzniknout v třeba v literatuře nebo architektuře.

Co se týče odkazu, to jsou jen citované české znaky, odkaz by měl normálně fungovat.

Pohrdání demokracií v liberálních parlamentárně demokratických republikách - ať praktikují parlamentární či prezidiální systém -
doopravdy existuje.
Stupeň takového pohrdání je daný zájmem občanů o takovou republiku a jejich znalostí nároků, který na ně demokratický režim klade.....bych doplnil pane Samohýle.