Jak se vůbec mohla zvěř v oboře takto přemnožit? Bývalý oborník Josef Hrbáček v Rychlíkově reportáži dokládá, jak byl nucen vést dvojí záznamy o lovu — zvlášť pro Hamé a zvlášť pro lesní správu: „Pro státní správu se vykazovalo, že zvěř byla ulovena, ve skutečnosti ale nebyla. Tímto docházelo k nepovolenému a neevidovanému navyšování stavu zvěře v oboře.“

„Zajímavé“ jsou rovněž okolnosti, za nichž Leoš Novotný v roce 2010 oboru získal. Radějov patří se svými 1600 hektary k největším oborám v České republice. Tři čtvrtiny vlastnil prostřednictvím Lesů ČR stát, jedna čtvrtina patří dodnes obcím Radějov a Strážnice.

A právě část patřící státu Novotný získal výměnou za množství menších pozemků v různých koutech republiky v rámci arondačního programu Lesů ČR, jinými slovy programu scelování lesního majetku. Jednalo se například o pozemky v Malém a Velkém Uhřínově, Hřímově, Paštíně, Pičíně, Kardavci, Řece nebo Mikulášově.

Že se zdá, jako by tento krok šel přímo proti logice arondace? A že to v případě státního majetku poněkud zavání? Zdeněk Valný, bývalý specialista na hospodářské úpravy lesů v Lesích ČR k tomu tehdy Lidovým novinám řekl: „Celá transakce nemá s arondací lesů co do činění. Pokud ji vedení lesů zrealizuje, vytvoří precedens pro skrytou privatizaci státních obor v celé republice.“

K celé epizodě ovládnutí radějovské obory už zbývá jen dodat, že podle Jitky Seitlové by měl pozemky v CHKO vykupovat stát. A měl by se o ně také starat.

O peníze tady není nouze

S kamerami měl Pavel pravdu. Docházíme k pěknému modernímu domku, který do prostředí obory svou architekturou docela hezky zapadá. Nevím, k čemu slouží, ale vzhledem k tomu, že stojí u jezírka, které bylo zbudováno v rámci programu na podporu mokřadů (ano, rozvoj mokřadů by měl vypadat jinak) a u nějž nechybí dřevěné molo à la romantické americké filmy a kde v létě parkoval vodní skůtr...

Interiér prý „zdobí“ vycpaná exotická zvířata. To nemůžu potvrdit, ale s jistotou vím, že na fasádě u vstupních dveří byla kamera, hojně maskovaná daňčími parohy. Kamera monitorující verbež, která si dovoluje prudit svou přítomností v oboře? Nebyla jediná, kterou jsme nakonec potkali.

Ale to jsme ještě pořád na začátku naší dnešní pouti. O notnou chvíli později přicházíme k hájovně Na Pustých. To prosím vás není taková ta romantická stará hájovna s parožím ve štítě pod sedlovou střechou. To je normální hrad. 

Novodobé velkopanské sídlo, velkolepá stavba s výhledem na bělokarpatské louky. Nechybí tu hřiště s basketbalovým košem či golfové hřiště. Uvnitř je samozřejmě i luxusní bazén a okny lze vidět přepychový lovecký sál. Ostatně pusťte si propagační video na stránkách obory.

Tady zkrátka o peníze není nouze. Tady bydlívají hosté, kteří jezdí do Radějova střílet zvěř za úplatu.

Podle bývalého oborníka Hrbáčka, který je celou kauzou a nespravedlností na ni nabalenou zlomený a otrávený, mezi takovými hosty nechyběli ani bývalí ministři zemědělství Jakub Šebesta a Jaroslav Palas. Při čemž právě Šebesta podepsal onu pro stát nevýhodnou arondaci.

„Kdybych byl na počátku svého produktivního věku, musel bych z tohoto zkorumpovaného mafiánského státu emigrovat. To, co se tady stalo, je, že státní úředníci až po ministry zašmelili státní majetek za bezplatný lov a kus zvěřiny v kufru,“ říká v Rychlíkově filmu pan Hrbáček.

Co tady děláte?

Počasí je takové, že by psa nevyhnal. Mrzneme a jsme promoklí tak, že se tomu musíme s Pavlem smát. Pod přístřeškem u hájovny Na Pustých se dělíme o horký čaj z termosky a čokoládovou tyčinku. A najednou si koutkem oka všimnu, že se k nám blíží jakýsi mladý muž v zeleném. V rukách drží desky s papírem a tužku. „Dobrý den, můžu se zeptat, kdo jste a co tady děláte?“ ptá se nás.

Nemá k tomu žádné zákonné oprávnění, je to jen další způsob, jak šikanovat návštěvníky. Moji kamarádi, kteří zde byli v létě, zažili právě v těchto místech mnohem bizarnější situaci. Kráčeli loukou směrem k hájovně, načež se k nim přiřítilo terénní auto s velectěným panem Novotným za volantem. Vyjel po nich, co že tam dělají a ještě měl při ruce flintu. Ne tedy, že by s ní na někoho mířil, ale příjemné to prý vskutku nebylo.

Mám štěstí, stejně jako moji kamarádi, že jsem zde s Pavlem, který hned jakýkoliv nátlak rozptýlí svým odznakem strážce přírody. Ale co když podobnou situaci zažije někdo jiný? Třeba rodina s dětmi? Párek starších lidí?

Na správě CHKO, kam o několik dní později volám, abych se ujistila, že turisté mohou do radějovské obory vstupovat mimo oficiální zákaz kdykoliv a pohybovat se kdekoliv i mimo zelenou turistickou značku, se dovídám, že ano. Navzdory tomu někteří návštěvníci zažili, že je někdo z obory dokonce vyvezl autem.

Od Františka Příkazkého ze Strážnice se zase dovídám o ženě, jež má v oboře menší pozemek, ale když na něm chtěla sbírat houby, dočkala se od lidí pana Novotného šikany a nechtěli ji tam pustit.

A tak je to u nás se vším

Pan Novotný je novodobý knížepán. Říkejme mu třebas populárním označením „oligarcha“. To se totiž hodí.

Někdejší majitel Hamé a. s. pořídil svému synovi dopravní firmu Leo Express, sám si vedle toho vybudoval exkluzivní lesní panství. Bez velkých okolků získal od státu exkluzivní pozemky v nádherné přírodě. Vybudoval si nad nimi sídlo, kde zaměstnává své poddané. A co o něm a jeho věci víme, naznačuje, že si k tomu dopomohl známostmi v nejvyšších kruzích politiky.

Moc svých peněz využívá k tomu, aby šikanoval turisty po listopadu 89 naprosto bezprecedentním způsobem. Aktéři, jako CHKO Bílé Karpaty, hrstka majitelů drobných pozemků v oboře, přilehlé obce, bývalý revírník a další, jsou po letech, kdy jejich věci bez výsledku pomáhala média, obhájci zákona včetně České inspekce životního prostředí a podobě, rezignovaní a unavení.

A tak je to u nás se vším… Co vlastně ještě v takové situaci zbývá?

Okupovat? Vyvlastnit? Žalovat? Nebo všechno dohromady?

Demokracie se liší od totality tím, že v ní lze vymáhat spravedlnost bez násilí, tak ať to kouká čtvrt století po revoluci prokázat.