Tři velké francouzské banky, BNP Paribas, Société Générale a Crédit Agricole přestaly podporovat kontroverzní australský projekt Carmichael, který se má stát největší soustavou černouhelných dolů v této zemi. Podlehly tak tlaku ekologických organizací, které proti projektu dlouhodobě bojují.

Francouzské ekologické organizace vytvářejí už téměř rok systematický tlak na finanční instituce, které těžbu uhlí podporují. Celou kampaň zahájil happening, během kterého aktivisté navezli hromadu uhlí před jednu z poboček banky Société Général. V prosinci aktivisté z organizací Bizi!, Attac a Přátelé Země okupovali několik budov banky.

Poté ekologičtí aktivisté začali vést konfrontační kampaň zacílenou na všechny banky podporující rozvoj těžby uhlí v australském Queenslandu. Využily v ní například techniky subverzivního greenwashingu: v reklamním klipu natočeném aktivisty, který ovšem předstírá, že jej natočila sama banka, herec vystupující jako bankéř říká: „Jasně, že nám jde o naše zisky, ale na prvním místě jsou lidé jako vy, obyvatelé planety Země, takže ji nehodláme kvůli ziskům zpustošit.“

Ve středu francouzské banky tlaku veřejnosti podlehly a ukončily podporu australskému projektu. „Je to pro nás velké vítězství, které ukazuje možnosti takového způsobu vytváření tlaku. Nesmíme se však tímto vítězstvím nechat uchlácholit, protože náš boj pokračuje,“ řekla Deníku Referendum koordinátorka akcí Clémence Hutinová z mladých Přátel Země.

Lucie Pinsonová z Přátel Země uvedla, že francouzské banky zvýšily od roku 2005 podporu těžbě uhlí o 218 procent. „Po Číně, Spojených státech a Velké Británii byla Francie v tomto období čtvrtým největším podporovatelem fosilního průmyslu,“ řekla Pinsonová pro Le Monde. V současnosti se od podpory projektu Carmichael distancovalo jedenáct finančních institucí, mezi nimi například britské HSBC či Barclays nebo americké Morgan Stanley a Citigroup.

Dalším cílem ekologických aktivistů je vytvořit tlak na australské banky, jež bez podpory evropských a amerických bank nebudou schopny projekt Carmichael ufinancovat. „Australské banky by měly následovat příkladu svých zámořských kolegů a definitivně odmítnout podporu projektu,“ řekla Guardianu ředitelka kampaně organizace 350.org Charlie Woodová.

Podle mluvčí indické korporace Adani Mining, která je jedním z hlavních investorů projektu Carmichael, queenslandské projekty podléhají přísným ekologickým pravidlům. Vyzdvihuje pak množství pracovních míst, které projekt vytváří.

„Naše společnost podporou růstu, inovací a vytvářením pracovních příležitostí hraje důležitou úlohu pro ekonomiku Austrálie. Mimoto chápeme naši zodpovědnost za otázky globálního klimatu. Proto podporujeme přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku a investujeme do obnovitelných zdrojů,“ citoval Guardian mluvčí korporace Adani Mining.

Plán na otevření soustavy povrchových a hlubinných uhelných dolů Carmichael představila australská vláda v loňském roce. Po svém vzniku se měl stát největším černouhelným důlním komplexem v Austrálii s plánovanou produkcí šedesát milionů tun uhlí ročně.

Většina produkce by se měla exportovat do Indie. Doly by vyžadovaly novou infrastrukturu, takřka dvousetkilometrovou železniční trať na pobřeží a podstatné rozšíření přístavů. Spotřeba vody při těžbě se odhaduje na dvanáct miliard litrů vody ročně.

↗

Netřeba mluvit o tom, že projekt by zničil spoustu překrásných míst. Foto Tom Jefferson, Greenpeace

Projekt je od počátku podrobován ostré kritice z ekologických důvodů, nejen kvůli klimatickým změnám, ale také kvůli ohrožení spodních vod a možnému poškození Velkého korálového útesu zvýšeným objemem nákladní dopravy. Banky odmítají projekt financovat z obavy o svou reputaci.

Další informace:

Guardian Australian banks under pressure after French lenders rule out funding Galilee Basin coalmines

Le Monde Les banques françaises se retirent du plus grand projet charbonnier au monde

Amis de la Terre Victoire pour le climat : les banques françaises ne financeront pas les projets charbon dans le bassin de Galilée