Černá smrt

Jiří Silný

Kolem epidemie krvácivé horečky ebola zůstává stále mnoho nejasností. Shoda nepanuje ani na způsobu šíření této nemoci. Jedna z mála jistých věcí je, že reakce mezinárodního společenství byla dosud pomalá a nedostatečná.

Člověk, odkázaný na běžná média, si jen velmi obtížně tvoří názor na epidemii krvácivé horečky ebola, která řádí v několika zemích západní Afriky a postihla už i jedince z Evropy a Ameriky. Zpráv je hodně, ale jsou obvykle kusé, informace si často odporují a jistota nepanuje ani o tak základních věcech, jako je způsob šíření této nemoci.

Převážně se tvrdí, že ebola se šíří jen přímým tělesným stykem prostřednictvím tělních tekutin a často se upozorňuje na nebezpečí nákazy, které číhá při tradičních afrických pohřbech obětí. Některé údaje ale naznačují, že se ebola může šířit i kapénkovou infekcí, tedy vzduchem a doporučené ochranné oblečení pro zdravotníky s tím také počítá.

Rychlost šíření je v každém případě enormní a současné modely dalšího vývoje epidemie už mluví o statisících a milionech pravděpodobných nakažení, pokud se velmi brzy nepodaří šíření zastavit.

Zdravý rozum napovídá, že vedle osvěty zaměřené na důslednou hygienu a opatrnost, jsou důležitá zejména karanténní opatření a omezení pohybu potenciálních šiřitelů infekce. Nezdá se však, že by taková opatření byla uplatňována důsledně. I na území USA je předmětem zvláštních sporů, jak dalece izolovat nakažené jednotlivce nebo lidi v inkubační době.

Rovněž úmrtnost u těch, kteří byli nakaženi, je udávána ve velkém rozpětí. Našel jsem údaje mezi 25 % — 90 %. Roli hrají asi různé kmeny viru, ale zřejmě je obtížné získat relevantní údaje. Nevíme ani, jak velkou roli může hrát způsob léčby, resp. její nedostatek.

Nejasný je i zdroj současné epidemie. Je známo, že nemoc byla poprvé identifikována v Kongu a v Kongu a sousedních zemích se dosud také vyskytovaly lokální epidemie. Nyní se nemoc objevila o několik tisíc kilometrů dál. Předpokládá se, že se virus přenáší na lidi z opic nebo netopýrů, údajně při jejich požívání. Zase člověka napadá, že by bylo třeba jíst netopýry nebo opice syrové, což asi do běžného jídelníčku ani v Africe nepatří.

Pozoruhodné je, jak málo informací o situace v jednotlivých zemích, včetně snah místního zdravotnictví a jeho možnostech se dozvídáme. Jakoby to nebylo podstatné.

Přitom nepochybně devastující účinky úsporných opatření vnucovaných Mezinárodním měnovým fondem v rámci Washingtonského konsenzu rozvojovým zemím, které se dostaly do dluhové pasti, vedly k destrukci zdravotních systémů, které nejsou schopné adekvátně reagovat ani na mnohem menší výzvy, než je současná epidemie. Ostatně podobnou destrukci zdravotnictví ze stejných důvodů můžeme sledovat i v blízkém Řecku.

Některé údaje naznačují, že se ebola může šířit i kapénkovou infekcí, tedy vzduchem a doporučené ochranné oblečení pro zdravotníky s tím také počítá. Foto en.wikipedia.org

Když se nakazili první Američané a Evropané, objevily se zprávy o experimentálních léčivech, dosud nepřipravených pro klinické použití. Na výzkum léčby nemocí chudých lidí v rozvojových zemích se prostě penězi nemrhá. Některá z těchto léčiv zřejmě zafungovala, ale úspěchy byly hlášeny i s léky proti AIDS. V současné době se mluví o přípravě vakcín, na kterých pracuje obří farmaceutická firma GlaxoSmithKline. To, co je pro některé hrozbou, může být pro akcionáře pravým požehnáním.

Takové globální pandemie při kterých lze vlády motivovat k tomu, aby nakupovaly léčiva ve velkém, jsou k nezaplacení. Ani do reklamy není třeba investovat, to obstarají novináři, šířící paniku. Prasečí chřipka navíc lidi nevyděsí tolik jako ebola. 

Není moc jasné, jaké léky se užívají v současnosti. Objevují se ale i informace, že v některých případech je účinné snad i pouhé zabránění dehydrataci a běžná zdravotní péče, v místech epidemie ovšem dostupná jen velmi omezeně. I Světová zdravotnická organizace na svých stránkách doporučuje dostatečný přísun tekutin a opatření snižující horečku. 

Jedna z mála jistých věcí je, že reakce mezinárodního společenství byla dosud pomalá a nedostatečná. Světová zdravotnická organizace s rozpočtem, zdevastovaným snižováním národních příspěvků, byla schopná včas varovat, ale podle některých zpráv by v době vypuknutí epidemie potřebovala asi dvacetkrát víc peněz, než má k dispozici, aby mohla účinně zasahovat. Bohaté státy nešetří prohlášeními, ale peněz se zatím moc nesešlo, jako obvykle, když jde o pomoc nějakým vzdáleným chudákům.

Rychlá a efektivní byla reakce Kuby a konečně tak i do našich hlavních mediálních kanálů pronikla informace, že tato chudá karibská země dlouhodobě masivně pomáhá s lékařskou péčí v mnoho rozvojových zemích. Rychlá byla rovněž reakce Spojených států. Prezident Obama ebolu zařadil mezi hlavní světové hrozby spolu s Islámským státem a Ruskem. USA ebole vyhlásily válku a v souladu s tímto rozhodnutím poslaly do oblasti několik tisíc vojáků. O humanitárním bombardování zatím rozhodnuto nebylo.

Všechny nejistoty s tímto ohrožením spojené i evidentně nedostatečná reakce ze strany bohatých zemí jsou živnou půdou pro různé spekulace. Většina z nich se už objevila i na českých alternativních webech.

V několika případech zřejmě došlo k útokům na zdravotníky snažící se o osvětu a objevily se hlasy, tvrdící, že nemoc je záměrně šířena očkováním, resp. že jde o pokusy na lidech. V Africe jsou skutečně doložené tajné pokusy s léčivy na lidech maskované jako vakcinace. Afričané od bílých zažili už tolik krutosti, že se dají takové obavy docela dobře pochopit.

Když se uchytí spiklenecké teorie

Další podezření zmiňuje údajnou existenci amerických laboratoří pro zkoumání biologických zbraní, provozovaných v Sierra Leone, protože USA jako signatář příslušných dohod, zakazujících vývoj a použití biologických zbraní, je na svém území mít nemůže. Jedna verze pak počítá s náhodným únikem nákazy, druhá mluví o záměrném rozšíření.

Podobně je někdy interpretováno i vyslání vojáků místo zdravotníků — mají to také být pokusní králíci. Ani takové chování by nebylo bez precedentu. Je známo několik případů, kdy americká vláda využívala své občany, vojáky i civilisty nebo občany jiných zemí k tajným testům i se smrtelnými následky. Dokonce se vyskytl i názor, že se počítá se zavlečením epidemie do samotných Spojených států.

Asi nejbizarnější je tvrzení, že mezi cestujícími malajského letadla sestřeleného nad Ukrajinou byl ve skupině těch, kdo cestovali na mezinárodní konferenci o AIDS i významný odborník na ebolu, který věděl příliš mnoho….

To, co bývá označováno za spiklenecké teorie, se obvykle uchytí tehdy, pokud to alespoň částečně odpovídá známým faktům nebo to vystihuje určité rysy systému, který je pociťován jako ohrožující. Globální kapitalismus umí daleko lépe vydělávat na smrti, ničení a ponižování, než na tom, co slouží ochraně života a jeho rozvoji.

Největších zisků se přece dosahuje při prodeji zbraní, drog, žen nucených k prostituci nebo při prodeji ropy, o kterou se vedou války a která mění Zemi v přehřátý skleník. Anebo při kšeftu s léky na choroby, z kterých mají všichni strach.

Do strachu z nemoci se tak promítá i všeobecná úzkost, kterou cítíme právě z toho systému, který nás vede do zkázy.

Na prahu novověku Evropu zasáhla děsivá epidemie moru, které podlehla až polovina obyvatel kontinentu. Černá smrt byla chápána jako Boží trest a jedním z důsledků nákazy byly snahy o nápravu církve, instituce, která měla garantovat řád a lidskost tehdejší společnosti, ale nečinila tak.

Epidemie eboly přichází v době, kdy se lidstvo ocitá na dalším rozcestí, které je charakterizováno rostoucím chaosem a mnohovrstevnými krizemi. I tato epidemie má apokalyptickou kvalitu — přidává krizi další rozměr a zároveň dál vyjevuje neschopnost těch, kdo se dosud považovali za pány světa, účinně zasahovat při ochraně života. I epidemie eboly je výzvou ke změně poměrů.

    Diskuse
    November 7, 2014 v 9.24
    Pane Silný,
    pokud se "člověk" chce dozvědět něco o zdravotních systémech v rozvojových zemích a co je potřeba k tomu, aby byly efektivnější, a také, co jejich zefektivňování brání, dále kdo komu a jak pomáhá nejenom v krizových epidemiologických situacích, a neposledně také o základních principech krizových intervencí, není jaksi pasivně a výhradně "odkázán" jen na "běžná média".
    Hledat obdobné informace v "běžných médiích" je přinejmenším bláhové.
    Ale zase se na základě "běžných médií" a nepadnoucích přirovnání dobře píší obdobně zavádějící články, jako je ten Váš.
    Apokalyptická rána morová? Od toho jsou jiné nemoci a situace.
    Že Afričané zažili od bílých mnoho krutostí? Jistě. Ovšem s přihlédnutím k demografické situaci drtivá většina obyvatel (95% a více!) v zemích zasažených ebolou bělocha nikdy neviděla už ve třetí generaci. Ukazovat „na bělochy“ je však jistě pohodlnější než na aktuální žáby na prameni.
    Atd., atp.
    November 7, 2014 v 14.52
    Chci Jiřímu Silnému poděkovat za výborný článek. Souhlasím, že běžná média v kauze eboly selhávají a jsem ráda, že autor článku přehledně shrnul míru tohoto selhání a zároveň poukázal na širší souvislosti celé kauzy, jako je oslabení zdravotnictví v Africe v důsledku strukturálních úprav, vnucených Mezinárodním měnovým fondem, či zájmy velkých farmaceutických koncernů. Reakci paní Mičkalové moc nerozumím. Jistě existují i specializovaná media k dané problematice, ale například já o nich nevím a nemám kapacitu se po nich shánět. Běžná media by určitě měla informovat precizněji a obšírněji o této katastrofě. Co se týče dopadu kolonialismu na současné Afričany: koloniální opatření minulosti vrhají dlouhé stíny do současnosti. Viz třeba koloniální narýsování afrických hranic nerespektuijící etnické hranice a
    koloniální privatizace komunitní půdy, které mají zjevný dopad na řadu dalších generací. Nemluvím zde o neokoloniálních praktikách, jako jsou daňové eskalace evropských zemí vůči Africe apod. Bliže ke kritice neokolonialismu viz chystaná knížka Ondřeje Horkého-Hlucháně a Tomáše Profanta: Mimo Sever a Jih: Rozumět globálním nerovnostem a rozmanitosti, která by měla vyjít do konce tohoto roku.
    November 7, 2014 v 16.11
    Paní Johanisová, ebola je mediálně sexy, ale není to ani nejrozsáhlejší ani nejpalčivější problém, se kterým se potýká zdravotnictví v Africe.
    Ovšem o tom média obšírněji neinformují - co je komu do Afriky, že - tedy dokud nějaký virus neohrožuje přímo nás. Např. malárie a průjmová onemocnění a naprostý nedostatek (nejenom) zdravotnické infrastruktury, materiálu a personálu, katastrofální státní správa, nevzdělanost a pověrčivost obyvatelstva - to jsou ty pravé metly. Kde je jaký MMF a zájmy farmaceutických firem! Ani dolarový déšť a léky zadarmo nepomohou tam, kde naprosto selhává státní správa a rozpadají se tradiční formy společenské soudržnosti (a že takové formy pomoci rozvojovým zemím už byly a selhaly). Mluvím z vlastní praxe.
    Naříkat stále nad koloniální minulostí je stejné jako naříkat nad tím, že u nás byli komunisté.
    Nechci tu vyjmenovávat knihy a články k tématu, ale např. D. J. Keen: Complex Emergencies, Acemoglu a Robinson: Why Nations Fail, také jakákoliv příručka krizového managemetu při epidemiích naznačí více.
    November 8, 2014 v 23.56
    Vážená paní, vůbec nepochybuji o tom, co říkáte o současné situaci v Africe, a respektuji Vaši zkušenost. Ale nerozumím tomu, proč cítíte potřebu kritizovat článek, který říká v podstatě totéž, co Vy: že media Africe nevěnují dostatečnou pozornost a povrchně o ní informují. Dovolte mi ještě jednu poznámku: Pokud se snažíme chápat věci v historickém a mezinárodním kontextu, neznamená to nutně že "naříkáme" nad minulostí. Může nám to i pomoci pochopit hlubší přičiny situace, což se vždycky hodí, když hledáme řešení.
    November 9, 2014 v 9.12
    Souhlas s paní Mičkalovou
    Pan Silný má pravdu, že media o ebole informují bez znalosti věci. Ovšem jeho článek je stejně neinformovaný a senzacechtivý. Ebolu líčí jako apokalyptickou katastrofu podobnou černé smrti, tak jako černá smrt byla trestem za bezbožnost, ebola je trestem za globální kapitalismus.

    O tom, jak se ebola šíří není známo dost, ale autor nerozumí ani tomu, co známo je. Například jeho laická úvaha, že se nemůže přenést ze zvířete na člověka, protože se v Africe nejí syrové maso opic či netopýrů: z infikovaných kuřat můžete dostat salmonelozu, protože kuře sice nejíte syrové, ale nepřipravujete ho v rukavicích a s chrurgickou rouškou, nesterilizujte kuchyňské náčiní v autoklávu.

    Virus eboly nevznikl z ničeho a to, že po staletí přežíval v tělech zvířat, pro která není tak smrtelný jako pro člověka, je jedna z možností, kde se vzal.

    Na celém světě dosud zahynulo na ebolu o dost méně lidí než na mor ve Florencii v jediném roce 1348. Tehdy ještě nebyl globální kapitalismus. Ebola by se ale takto lavinovitě nemohla šířit ani ve středověkých hygienických podmínkách, tomu neodpovídá mechanismus přenosu. Pro Evropu je větším nebezpečím obyčejná chřipka, pro Afriku malárie a úplavice, o kterých píše paní Mičkalová.




    November 9, 2014 v 10.36
    Jistě, není správné ukazovat na bělochy jako na původce a nositele globálního kapitalismu, už proto, že jimi jako celek nejsou. Ale zároveň nelze ani říct, že epidemie s globálním kapitalismem nesouvisejí vůbec, a ještě se přitom odvolávat na to, že ve středověku globální kapitalismus nebyl a přesto se epidemie šířily. Prosím vás, na globálním kapitalismu není nejhorší to, že je globální, ale to, že je to kapitalismus období rozkládajících se společností, jakéhosi nového (doufejme že už konečně posledního) jeho stádia.
    Virus eboly je zcela jistě na kapitalismu naprosto nezávislý, ale způsoby léčby a způsoby prevence epidemií, zcela určitě na socio-ekonomickém systému nezávislé nejsou.
    Myslím, že autor nikterak netvrdí, že ebola je jediným problémem nebo jednou nemocí, která ohrožuje Afriku. Píše jenom o "dalším rozměru" krize, který je prostě momentálně aktuální.
    Mimochodem - apokalyptičnost není něco, co by se dalo objektivně stanovit. Je to něco, co musíme vnímat!
    November 9, 2014 v 13.52
    Lagos - ebola zastavena?

    Zdá se, že v největším městě rovníkové Afriky, jednadvacetimilonovém Lagosu, se podařilo epidemii eboly zastavit. -
    http://www.theguardian.com/world/2014/oct/20/nigeria-ebola-crackdown-example-to-world





    November 9, 2014 v 18.46
    Ebola v Nigérii
    Pro pana Kubičku:
    Na tom případu z Nigérie je zajímavé - nebo spíš naprosto obdivuhodné - jednak to, že se povedlo udržet v izolaci nakaženého papaláše, který se tomu bránil všemi možnými způsoby (bez zajímavosti není ani to, že byl držitelem pasu USA, čehož se také snažil využít) a jednak to, že do českých médií zprávy o něm pronikly až nyní, přestože zemřel už na konci července.

    Pro paní Johanisovou:
    Ti, kteří věří, že ebola je záměrně šířena vakcinací a že jde o pokusy na lidech, se nesnaží chápat věci v historickém a mezinárodním kontextu. Také se nijak nesnaží o pochopení hlubších příčin - právě naopak. Takové vidění světa nelze nijak omlouvat koloniální minulostí (že "za všechno mohou běloši").
    PM
    November 9, 2014 v 20.11
    Je epidemie eboly je výzvou ke změně poměrů?
    Z historie Evropy jsou známy epidemie, které vyvolaly epochální změny.....jenže to byly takového rozsahu, kdy se již nevyplatilo počítat mrtvé, ale živé.
    Lidská empatie je hluboce dřímající povahy .........řekl bych.
    JS
    November 10, 2014 v 14.10
    Děkuji za reakce,
    zejména ty kritické.
    Pro paní Mičkalovou: opravdu, psát o běloších byla nepříměřená zkratka, korektní výraz pro to, co mám na mysli, je globální sever, který zahrnuje i zkorumpované elity rozvojových zemí, které v zájmu vlastního obohacení nebrání devastaci svých zemí. Ale i v případě, že spousta Afričanů, jak píšete, bělocha nikdy neviděla, neznamená to, že nepociťují dopady drancování surovin, půdy, přírody a lidí ze strany nadnárodních korporací, vlád bohatých zemí, mezinárodních finančních institucí, kde rozhodují USA a EU . Např. ve zmiňovaném Mezinárodním měnovém fondu je hlas afrických zemí naprosto marginální. Způsobů přerozdělování od chudých k bohatým je celá řada a mezi následky patří i to, co popisujete: tristní stav zdravotnictví, které nezvládá ani málo nákladnou léčbu průjmových onemocnění, postihujících zejména děti. Rozdíl mezi námi je asi hlavně v tom, že já to považuji za pokračování koloniálního schématu v podmínkách globálního kapitalismu, který řadu procesu prohlubuje a urychluje. Tento trend se daří obracet tam, kde se k moci dostávají vlády, hájící zájmy svého lidu a opouštějšící model trhu utrženého ze řetězu. Příklady najdeme v Latinské Americe i Asii, ale i v Africe jsou v tomto ohledu značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi.

    V tom, že bohaté země zajímají jen ty nemoci, které představují ohrožení i pro ně, se také shodneme. Zažili jsme to už s HIV AIDS, ale od té doby, co se daří podstatně prodloužit dožití u těch, kdo na to mají, už to zas není problém, i když chudí umírají dál. Role farmaceutických koncernů je často za hranicí zločinu - stačí připomenout upírání možnosti využívat generických léčiv v zemích, kde většina obyvatel na značkové léky nemá.

    Pro pana Kubičku: s tím přenosem nákazy ze zvířat, to byl z mé strany lapsus, díky za korekci.

    Můj text vycházel z mediálního obrazu epidemie, který se samozřejmě nese senzacechtivostí (přináší čtenost) a dává prostor pro promítání nejrůznějsích obav, jako jsou ty zmiňované konspirační teorie. K většině z nich se ale váže nějaký precedens, takže nejsou z říše nemyslitelného.

    Pokud jde o apokaplytičnost a srovnání se středověkem, vidím, že jsem se nevyjádřil dost zřetelně.
    Ano, paní Hájková, apokalypsa je česky zjevení, takže apokalyptická je taková krize, která vyjevuje podstatné rysy toho, co ke katastrofě vedlo. Domnívám se, že epidemie eboly lze vidět jako ukázku krize systémů (informačních, zdravotních, socioekonomických, etických).

    Středověk neznal příčinu smrtelné nákazy a reagoval na ní jen instinktivně. Ještě při velkém londýnském moru v roce 1665 městská správa nechávala vybíjet psy a kočky, protože tušila, že zvířata s šířením nemoci nějak mohou souviset, ale bohužel těmi přenašeči byly krysy.
    To, že byl mor chápán jako Boží trest ale vedlo ke snahám o nápravu společnosti - a postupné reformy nakonec vedly i k prosazení vědecké racionality, která epidemiím a jiným zlořádám může čelit.
    Dnes máme jako lidstvo všechny znalosti a prostředky k vymícení extrémní chudoby a velké části nemocí, ale vůdčím principem není náprava zlořádů, ale maximalizace zisku i přes mrtvoly. Komodifikace zdraví a života je tou černou smrtí dneška.


    November 11, 2014 v 8.01
    Já myslím, že zjevení možná odpovídá tomu, co Žižek nazývá dotekem Reálna. Něco, co s člověkem otřese, co se vymyká „normálnímu“ chápání světa a ukazuje, že věci a jevy nejsou takové, za jaké je běžně považujeme, jak je pojmenováváme.
    Problém je, že někteří lidi Reálno buď nevidí nebo s nimi neotřese tak, aby něco začali dělat.
    November 11, 2014 v 20.43
    Musela jsem se podívat, jestli to Žižek opravdu píše s velkým písmenem. Píše.
    Reálno ale není úplně totožné s realitou. Je to jeden ze tří Žižkových (a Lacanových) řádů (Reálno-Symbolično-Imaginárno). Jestli to chápu správně, tak Reálno má dva významy. Znamená to buď naprosto vše - univerzum ve své plnosti ještě před symbolizací čili pojmenováním jeho částí nebo "zbytek", který zůstane po symbolizaci, tedy po vytvoření Symbolična, které stojí mezi Imaginárnem a Reálnem. Imaginárno je proces vzniku Já a lidské identity (zrcadlení).
    Symbolično nikdy nemůže pokrýt celé Reálno. Vždycky existuje určitý "zbytek", který je ovšem za normálních okolností neviditelný, nebo ho zkrátka nevnímáme, protože ho neumíme pojmenovat. Občas se ale přihodí traumatická událost, kterou dá Reálno o sobě vědět. Když se objeví, pak mají lidé tendenci ho symbolizovat, začleňovat do symbolického řádu. Někdy to může být problém, prostě to nejde a je třeba utvořit nový symbolický řád.
    Tedy, pane Kolaříku, nejsem si jistá, jestli už moc nekecám. Ale asi takováhle je moje představa o této teorii.
    November 11, 2014 v 22.51
    Nezdá se mi,
    že by zrovna ebola byla tím dotekem Reálna, co lidmi otřásá. Například v této diskusi s velmi čestnou výjimkou paní Mičkalové ebola ani zdravotnictví v západní Africe nikoho sama o sobě nijak nezajímá.

    Ebola nebo mor, Nigérie nebo Libérie, choroba jako choroba, jedna africká země nebo jiná, na tom přece nezáleží, důležité je, co se při té příležitosti dá říct o globálním kapitalismu, apokalyptičnosti, Žižekovi atd.
    November 12, 2014 v 5.30
    Pane Kubičko, pan Silný nám ve svém diskusním příspěvku objasnil, co je tou skutečnou "černou smrtí" dnešní doby. Článek není jenom o ebole. Ne, že by nás diskutující ebola vůbec nezajímala, ale kdo chce, vyhledá si konkrétní informace jinde a nepíše kvůli tomu do diskuse v DR. Je snad vypisování konkrétních poznatků a čísel o nemocných a vyléčených známkou toho, že námi ebola otřásá?
    Možná vás mrzí, že proti ebole nic neděláme. Jenže co? Leda přispět nějakým finančním obnosem.
    + Další komentáře