V neděli, kdy píši tento článek, zbývá do voleb ve Spojených státech už jenom 16 dnů. Jde o řádné volby do Kongresu — ostatně jiné než řádné kongresové volby tato země nezná, ať válka nebo mír, odbývají se s železnou pravidelností. Letos jsou to tzv. prostřední volby, nebo-li midterm elections, poněvadž uprostřed prezidentova funkčního období. Volí se všech 435 poslanců do Sněmovny reprezentantů, třetina Senátu, 36 guvernérů a také řada městských rad.

Kandidáti z obou politických stran — třebaže v USA existují také další strany, vládnou v pravém smyslu slova pouze demokraté a republikáni — strávili měsíce v kampaních a vydali stamiliony dolarů v těch státech, kde se očekávají těsné výsledky v senátní části voleb, letos nejdůležitější složce výsledku. Jedinou věcí, jíž nemohli dosáhnout, byl větší zájem občanů o volby. Ve dvou posledních prostředních volebních cyklech, v letech 2006 a 2010, se zájem voličů v období mezi červnem a říjnem dramaticky zvýšil — z 55 procent na 61 procent v roce 2006 a z 51 procent na 61 procent v roce 2010. Letos naopak poklesl: na 50 procent z červnových 51 procent.

Bill McInturff, který zajišťoval republikánům předvolební průzkumy, prohlásil, že 2014 je první rok, který si bude pamatovat jako ten, v němž nezaznamenal žádný růst zájmu v měsících, jež předcházejí dnu voleb. „Takový nezájem nebylo vidět celou generaci,“ řekl.