Republikánský poslanec ze státu Kentucky Andy Barr byl zvolen do Kongresu v listopadu 2012 poprvé. Měl hned štěstí: ač nováček, stal se členem mocného výboru pro finanční služby. A už po půlroce byl výrazným příkladem, proč se jeho výboru přezdívá „výbor hotovosti“ — kritici tvrdí, že je místem, kde nováčci dostávají spoustu „podnětů“, jak mnoha ekonomickým subjektům projevit zvláštní přízeň.

Andy Barr, čtyřicátník, získal hned v roce 2013 více peněz od „výborů pro politickou akci“ (tzv. PAC, de facto fondy na kampaň, do nichž přispívají i velké banky, pojišťovny a úvěrová družstva) než kolegové, kteří pracují v Kongresu už mnoho let. Tok hotovosti — 150 tisíc dolarů — „z oblasti financí“ už za prvních šest měsíců není náhodou.

Příklad: Vloni hostil jednoho dubnového odpoledne poslanec Barr ve své kanceláři v budově Sněmovny reprezentantů den před jednáním svého výboru lobbyisty a zástupce úvěrových sdružení. Slíbil jim, že se zasadí o zachování zákona o daňových slevách v hodnotě 500 milionů dolarů. A o měsíc později předložil návrh zákona, který by zrušil nové federální ustanovení, jež zabraňovalo bankám poskytovat hypotéky zákazníkům, kteří nemohou dluh splatit — návrh, jejž prosazovali lobbyisté, účastnivší se zmíněné schůzky v jeho kanceláři. Poslanec Barr odmítl žádost o rozhovor, ale Catherine Gatewoodová, jeho mluvčí, řekla: „Lidé ho podporují, protože s ním souhlasí.“

Ovšem Brad Miller, demokrat ze Severní Karoliny, který až do začátku minulého roku, kdy z Kongresu odešel, sloužil také ve výboru pro finanční služby, vidí ve skutečnosti, že noví kongresmani jako Andy Barr se tolik soustřeďují na finanční podporu svých kampaní, výraznou známku „deformace priorit“ — u demokratů stejně jako u republikánů. „Nováčci jsou neustále postrkováni k získávání peněz — podle toho je totiž posuzuje vedení jejich strany a politický establishment ve Washingtonu,“ vysvětluje Miller. A dodává, že stejnému tlaku byl sám vystaven, když začínal v roce 2003. „Je jenom přirozené, že musíte myslet na to, že hlasovat tak či onak ovlivní vaši schopnost získat peníze.“

Po volbách v listopadu 2012 vydali vedoucí představitelé Demokratické strany svým novým členům Kongresu doporučení, aby denně věnovali aspoň čtyři hodiny obvolávání možných sponzorů, pokud jsou ve Washingtonu, a další hodinu „strategickému dosahu“ pořádáním snídaní nebo tak, že „pozvou a uvítají“ možné finanční sponzory. Celkem tak stráví více času, než jim bylo doporučeno k projednání v samotném Kongresu. Do velké míry je tento postup odrazem skutečnosti, že nováčci v Kongresu — jako třeba Andy Barr — zejména z volebních obvodů, v nichž nepřevládá žádná strana, jsou považováni za politicky zranitelné. Tím je vysvětleno, proč je místo ve výboru pro finanční služby tak žádoucí.

Výbory pro politickou akci — organizované lobbyistickými firmami, odbory, korporacemi a dalšími skupinami, které se snaží prosadit v Kongresu svou agendu — poskytovaly v loňském roce výboru pro finanční služby více peněz než členům kteréhokoli jiného výboru. Souhrn 9,4 milionů dolarů za prvních šest měsíců pro tento výbor byl o dva miliony vyšší než souhrn výboru pro armádu, který je jediným výborem Sněmovny reprezentantů s více členy.

Původně — do roku 1980 — měl výbor 44 členů, zájem o členství však byl takový, že se rozrostl na dnešních 61. V budově úřadu Sněmovny reprezentantů (pojmenované po zasloužilém poslanci Rayburnovi) musely být instalovány stupňovitě čtyři řady sedadel, v první řadě nyní sedí členové přímo před stoly určenými pro svědky.

Hlavním příjemcem finančních podpor ze strany PAC je přirozeně předseda výboru, republikánský poslanec z Texasu Jeb Hensarling. Podle údajů Střediska pro odpovědnou politiku — neziskové organizace, jež mapuje vliv peněz na politiku — se mu vloni dostalo 282 tisíc dolarů. Nicméně tři republikánští nováčci ve výboru — vedle Andyho Barra také Tom Cotton z Arkansasu a Ann Wagnerová z Missouri — vybrali od „výborů pro politickou akci“ různých finančních skupin více než mnozí jejich dlouholetí kolegové.

Podobná nevyváženost je zřejmá i na straně demokratů. Každý z jejich sedmi nováčků získal od „výborů pro politickou akci“ vloni více peněz než nejdéle sloužící demokratka finančního výboru, poslankyně Maxine Watersová z Kalifornie, jež měla se sponzory několik nedorozumění. Noví demokratičtí členové výboru se spojili — navzdory výhradám kolegyně Watersové a Obamovy administrativy — se členy republikánskými a podpořili opatření, navrhovaná bankami z Wall Streetu: měla by být zrušena nejpřísnější část klíčových předpisů zákona (pojmenovaného podle jeho předkladatelů „Doddův a Frankův“), jenž byl přijat v roce 2010 v důsledku globální krize.

Mluvčí poslance Patricka Murphyho, demokrata z Floridy, který od sponzorů přijal 53 500 dolarů — více než kterýkoliv jiný demokratický nováček — uvedla, že jeho hlasování se opíralo o přesvědčení, že usiluje o dobro svých voličů, nikoliv těch, kdo mu poskytli peníze. Souhlasila však s názorem, že tlak na získání finanční podpory byl velmi intenzivní. „Systém je takový, jaký je,“ doplnila ji Tiffany Mullerová, zástupkyně vedoucího poslancovy kanceláře, s tím, že její šéf je pro změnu pravidel financování volebních kampaní.