Republikánský poslanec ze státu Kentucky Andy Barr byl zvolen do Kongresu v listopadu 2012 poprvé. Měl hned štěstí: ač nováček, stal se členem mocného výboru pro finanční služby. A už po půlroce byl výrazným příkladem, proč se jeho výboru přezdívá „výbor hotovosti“ — kritici tvrdí, že je místem, kde nováčci dostávají spoustu „podnětů“, jak mnoha ekonomickým subjektům projevit zvláštní přízeň.

Andy Barr, čtyřicátník, získal hned v roce 2013 více peněz od „výborů pro politickou akci“ (tzv. PAC, de facto fondy na kampaň, do nichž přispívají i velké banky, pojišťovny a úvěrová družstva) než kolegové, kteří pracují v Kongresu už mnoho let. Tok hotovosti — 150 tisíc dolarů — „z oblasti financí“ už za prvních šest měsíců není náhodou.

Příklad: Vloni hostil jednoho dubnového odpoledne poslanec Barr ve své kanceláři v budově Sněmovny reprezentantů den před jednáním svého výboru lobbyisty a zástupce úvěrových sdružení. Slíbil jim, že se zasadí o zachování zákona o daňových slevách v hodnotě 500 milionů dolarů. A o měsíc později předložil návrh zákona, který by zrušil nové federální ustanovení, jež zabraňovalo bankám poskytovat hypotéky zákazníkům, kteří nemohou dluh splatit — návrh, jejž prosazovali lobbyisté, účastnivší se zmíněné schůzky v jeho kanceláři. Poslanec Barr odmítl žádost o rozhovor, ale Catherine Gatewoodová, jeho mluvčí, řekla: „Lidé ho podporují, protože s ním souhlasí.“

Ovšem Brad Miller, demokrat ze Severní Karoliny, který až do začátku minulého roku, kdy z Kongresu odešel, sloužil také ve výboru pro finanční služby, vidí ve skutečnosti, že noví kongresmani jako Andy Barr se tolik soustřeďují na finanční podporu svých kampaní, výraznou známku „deformace priorit“ — u demokratů stejně jako u republikánů. „Nováčci jsou neustále postrkováni k získávání peněz — podle toho je totiž posuzuje vedení jejich strany a politický establishment ve Washingtonu,“ vysvětluje Miller. A dodává, že stejnému tlaku byl sám vystaven, když začínal v roce 2003. „Je jenom přirozené, že musíte myslet na to, že hlasovat tak či onak ovlivní vaši schopnost získat peníze.“

Po volbách v listopadu 2012 vydali vedoucí představitelé Demokratické strany svým novým členům Kongresu doporučení, aby denně věnovali aspoň čtyři hodiny obvolávání možných sponzorů, pokud jsou ve Washingtonu, a další hodinu „strategickému dosahu“ pořádáním snídaní nebo tak, že „pozvou a uvítají“ možné finanční sponzory. Celkem tak stráví více času, než jim bylo doporučeno k projednání v samotném Kongresu. Do velké míry je tento postup odrazem skutečnosti, že nováčci v Kongresu — jako třeba Andy Barr — zejména z volebních obvodů, v nichž nepřevládá žádná strana, jsou považováni za politicky zranitelné. Tím je vysvětleno, proč je místo ve výboru pro finanční služby tak žádoucí.

Výbory pro politickou akci — organizované lobbyistickými firmami, odbory, korporacemi a dalšími skupinami, které se snaží prosadit v Kongresu svou agendu — poskytovaly v loňském roce výboru pro finanční služby více peněz než členům kteréhokoli jiného výboru. Souhrn 9,4 milionů dolarů za prvních šest měsíců pro tento výbor byl o dva miliony vyšší než souhrn výboru pro armádu, který je jediným výborem Sněmovny reprezentantů s více členy.

Původně — do roku 1980 — měl výbor 44 členů, zájem o členství však byl takový, že se rozrostl na dnešních 61. V budově úřadu Sněmovny reprezentantů (pojmenované po zasloužilém poslanci Rayburnovi) musely být instalovány stupňovitě čtyři řady sedadel, v první řadě nyní sedí členové přímo před stoly určenými pro svědky.

Hlavním příjemcem finančních podpor ze strany PAC je přirozeně předseda výboru, republikánský poslanec z Texasu Jeb Hensarling. Podle údajů Střediska pro odpovědnou politiku — neziskové organizace, jež mapuje vliv peněz na politiku — se mu vloni dostalo 282 tisíc dolarů. Nicméně tři republikánští nováčci ve výboru — vedle Andyho Barra také Tom Cotton z Arkansasu a Ann Wagnerová z Missouri — vybrali od „výborů pro politickou akci“ různých finančních skupin více než mnozí jejich dlouholetí kolegové.

Podobná nevyváženost je zřejmá i na straně demokratů. Každý z jejich sedmi nováčků získal od „výborů pro politickou akci“ vloni více peněz než nejdéle sloužící demokratka finančního výboru, poslankyně Maxine Watersová z Kalifornie, jež měla se sponzory několik nedorozumění. Noví demokratičtí členové výboru se spojili — navzdory výhradám kolegyně Watersové a Obamovy administrativy — se členy republikánskými a podpořili opatření, navrhovaná bankami z Wall Streetu: měla by být zrušena nejpřísnější část klíčových předpisů zákona (pojmenovaného podle jeho předkladatelů „Doddův a Frankův“), jenž byl přijat v roce 2010 v důsledku globální krize.

Mluvčí poslance Patricka Murphyho, demokrata z Floridy, který od sponzorů přijal 53 500 dolarů — více než kterýkoliv jiný demokratický nováček — uvedla, že jeho hlasování se opíralo o přesvědčení, že usiluje o dobro svých voličů, nikoliv těch, kdo mu poskytli peníze. Souhlasila však s názorem, že tlak na získání finanční podpory byl velmi intenzivní. „Systém je takový, jaký je,“ doplnila ji Tiffany Mullerová, zástupkyně vedoucího poslancovy kanceláře, s tím, že její šéf je pro změnu pravidel financování volebních kampaní.

Poslanec Andy Barr se snažil o styky se sponzory, ještě než složil poslanecký slib. Zval na oběd s tématem „stažení dluhu“ v restauraci Steak Charlieho Palmera, dva bloky od Kongresu, spolu s lobbyistou, jenž zastupuje společnosti jako Bank of America nebo MasterCard International. Desetitisíce dolarů takto získaných přišly vhod, přispěly k uhrazení dluhu Barrovy volební kampaně, neboť šeky pocházely například od Sdružení amerických bankéřů a PNC Bank. Na jednom uzavřeném setkání se zástupci úvěrové unie, jež se konalo loni v dubnu poté, co „výbor pro politickou akci“ organizovaný celostátním sdružením úvěrových družstev poskytl pět tisíc dolarů, slíbil Andy Barr, že bude podporovat dosavadní zvláštní postavení unie, spočívající v tom, že nemusí platit daně, a vystoupí proti novým předpisům. 

V pětiminutovém vystoupení ve slyšení sněmovního výboru položil několik vlídných otázek zástupci finančních institucí a ve svém komentáři opakoval argumenty předtím zástupcem vyslovené. „Regulační břemeno je dnes pro úvěrové unie velmi náročné“, prohlásil mimo jiné a požádal pak jejího zástupce o popis situace, která existovala před přijetím Doddova a Frankova zákona. O dva měsíce později přispěla úvěrová unie dalšími pěti tisíci dolary na jeho kampaň.

Poslanec Barr předložil také návrh zákona, jenž by natrvalo zbavil banky povinnosti, předepsané Doddovým a Frankovým zákonem, podnikat kroky ke zjištění, zda zákazník má dostatek prostředků ke splacení hypotéky. Jeho návrh, předložený pouze jím bez dalšího spoluautora, prošel neobyčejně rychle zákonodárným procesem a během dvou týdnů se poslanec mohl pochlubit, že jeho návrh se stal částí obšírnějšího sněmovního návrhu, který schválil celý výbor pro finanční služby — bravurní kousek pro nováčka. Jeho mluvčí řekla, že náměty jejího šéfa měly zajistit, aby jak podnikatelé, tak prostí občané v Kentucky měli dostatečný přístup k úvěru, což bylo s dosavadním zákonem poměrně nesnadné.

Andy Barr ovšem není zdaleka jediný nový člen Kongresu, jenž navrhuje zákony, které mohou prospět finančním skupinám. Poslankyně Wagnerová z Missouri, kterou jsme už zmínili, rovněž přilákala značný počet příspěvků. Podpořila návrh zákona, který by zablokoval nebo alespoň odložil předpisy ministerstva práce, které by měly zabránit agentům životního pojištění a dalším makléřům prodávat finanční produkty, o nichž vědí, že nejsou zcela ku prospěchu jejich zákazníků.

Spotřebitelské organizace jako například Sdružení amerických důchodců (AARP — American Association of Retired Persons, značně vlivná lobbyistická skupina) se spojily se skupinami zastupujícími investiční poradce — jež už musí splňovat tzv. svěřenecká měřítka — a proti navrhované legislativě protestují. Tvrdí, že jde o zbytečný dar finančním skupinám. „Chcete-li posluhovat těmto skupinám, posluhujte jim,“ řekla Barbara Roperová, ředitelka odboru ochrany investorů ve Federaci amerických spotřebitelů. „Nepředstírejte však, že to činíte ve prospěch investorů.“ Mluvčí poslankyně Wagnerové ovšem prohlásil, že navrhovaný zákon by zajistil spotřebitelům přístup k řadě finančních služeb.

Lobbyista finančních služeb — jenž chtěl zůstat v anonymitě, poněvadž informace o záležitostech klientů jsou důvěrné — však uvedl, že jeho „výbor pro politickou akci“ si oťukal všechny nové členy kongresového výboru pro finanční služby, aby zjistil, kteří by byli nejspíš ochotni prosazovat agendu finančních skupin. „Je to téměř jako investice do pokusně vybraného hráče prvního kola ligy košíkové nebo fotbalu,“ srovnával lobbyista. „Hledáme potenciál. Investujeme a doufáme, že investice přinese zisk.“