Situace se nelepší, na řadě je občan
Tomáš TožičkaV pondělí představila česká část mezinárodní koalice Social Watch zprávu, která nesa název Politici selhali, na řadě je veřejnost. Předmluvu k ní zveřejňujeme.
V polovině roku 2012 jsme zveřejnili zprávu o situaci v České Republice — nazvali jsme ji: Česká republika se řítí do smrtící spirály. Další experimenty vládnoucího establishmentu mění spirálu ve vír. V této zprávě se zaměřujeme více na mezinárodní aspekty, na nezaměstnanost mladých v Evropské unii a České republice poukazuje ve svém článku Patrik Eichler, na problematickou situaci v oblasti bydlení u nás pak upozorňuje Adéla Zicháčková ve své studii Asociální bydlení? Systém a fungování českého sociálního bydlení ve vztahu k romským komunitám.
Říkáme-li, že situace ve světě se nelepší, máme na mysli většinu populace — pracující, nezaměstnané, děti i seniory. Podíváme-li se ovšem na nejbohatší skupiny populace, vidíme úplně jiný obrázek. Bohatství nejbohatších stále roste, příjmové rozdíly se zvětšují a dosahují starověkých rozměrů.
Podle studie USA TODAY z roku 2011 postavené na analýze dat Governance Metrics International vzrostly příjmy vedoucích řídících pracovníků (CEO) v USA mezi lety 1978 — 2011 o 725 %, ale příjmy zaměstnanců o pouhých 5,7 %. Zatímco průměrný plat zaměstnanců překračovali CEO v roce 1978 jen 26,5krát, v roce 2011 to již bylo průměrně dvěstě šestkrát, ale v některých firmách dokonce více než tisíckrát... Příjmová nerovnost je tak dle USA TODAY v USA větší, než byla v antickém Římě a vyšší, než v Pakistánu či na Pobřeží slonoviny.
Oxfam UK zveřejnil před jednáním globálního finančního establishmentu v Davosu zprávu, z které vyplývá obrovská nerovnost v příjmech. Podle Oxfamu činí příjem sta nejbohatších milionářů 240 miliard USD. To by bohatě pokrylo roční výdaje potřebné na definitivní eliminaci extrémní chudoby na této planetě. Britští experti se proto domnívají, že je třeba vrátit příjmy zpět na úroveň devadesátých let.
I zpráva o globálních rizicích, kterou vydávají zástupci ekonomického fóra v Davosu, uvádí rozdíly v příjmech jako jedno z největších nebezpečí. Je překvapivé, že i ti moudřejší z globálního establishmentu, ač se s normálním životem setkávají jen zřídka, si začínají uvědomovat nebezpečí, které z rostoucí nerovnosti plyne.
Je dobré si připomenout slova Franclina Delano Roosevelta, jehož úspěch v překonání krize spočíval také na vyrovnání ekonomických nerovností. Jeho slavné varování zní: „Politická rovnost, kterou jsme kdysi získali, je bezvýznamná tváří v tvář nerovnosti ekonomické.“
To je sice pěkné, ale co dělat, když to občané evidentně většinou nechtějí? Jednou nám nějaká paní u petičního stolečku řekla, že jí připadá směšná myšlenka, že by obyčejný člověk mohl zasahovat do politiky. Od toho prý jsou odborníci...
No a pak lidstvo prostě dostane " globální Darwinovu cenu za chování, kterým se idioti sami vyřazují z další evoluce." jak napsal včera Jiří Silný.