V úterý 4. listopadu jdou Američané k volbám: ve federálních volbách vyberou všech 435 poslanců Sněmovny reprezentantů a třetinu Senátu (obvykle 33 senátorů, ale vzhledem k tomu, že před časem někteří senátoři rezignovali, bude jich tentokrát voleno 36); ve státních pak 36 guvernérů a 46 parlamentů v jednotlivých státech USA.

Volit se bude též řada starostů, místních orgánů atp., avšak nyní se všimněme aspektu federálních voleb, jemuž nebývá věnována taková pozornost, jakou by si zasloužil. Letos bychom totiž mohli říci, že Američané volí dvojí Kongres — zejména pokud jde o Sněmovnu reprezentantů.

Je tomu tak proto, že volí dvojí Amerika: jedna, jež se zapřela v patách ve volebních obvodech červenějších než kdy jindy, z nichž vyšle do Sněmovny straně oddané konzervativní republikány, a druhá, která ve volebních okrscích modřejších než jindy zvolí spolehlivé liberální demokraty.

Obě Ameriky se od sebe výrazně liší — kulturně i demograficky. A liší se rovněž od svých dob minulých — jsou dnes značně straničtější a méně ochotné přiznat opačné straně cokoliv cenného. Průměrný republikánský volební obvod je podle údajů z posledního sčítání lidu „bělejší“, tedy osídlen větším podílem bělochů, a také věkově starší než průměrný okrsek demokratický. Dále má více vojenských vysloužilců, více rodilých Američanů a více těch, kdo doma hovoří pouze anglicky.

Průměrný volební obvod demokratický je věkově mladší, spíše městský a podstatně různorodější, s více Afroameričany, Hispánci a lidmi z dalších etnik. Žije v něm více těch, kdo se narodili mimo Spojené státy, a těch, kdo doma mluví španělsky.

Tak jako se červené a modré obvody změnily na mapě volební noci, proměnily se i v obvody straničtější a předvídatelnější. Jejich obyvatelé byli kdysi s to své hlasování rozdělit — třeba hlasovat v témže obvodu pro republikánského kandidáta na prezidenta, ale pro demokrata do Sněmovny. Dnes se voliči v týchž okrscích vyslovují zpravidla jenom pro jednu stranu.

Politická homogenizace — podněcovaná celostátním programem stran, jenž odrazuje nestálé voliče, a posilovaná neobyčejně stranickými změnami volebních obvodů, — ústí ve volbu stále straničtějších členů Sněmovny reprezentantů. A tito přežívají následně ve Washingtonu jen tak, že se neustávají ohlížet na své zcela červené nebo zcela modré voličstvo.

Stoupenci a stále vlivnější zájmové skupiny pak zajišťují, že členové Kongresu nevybočí ze stranických řad — pozornost je věnována každé vyřčené větě a po ruce je i stranická důtka. Výsledkem je polarizovaný Kongres, což je i částečné vysvětlení skutečnosti, že dosavadní dva roky jeho schůzování vejdou do dějin jako dva roky nejméně produktivního sboru posledních padesáti let.

Tyto trendy můžeme doložit příklady ze dvou dříve volebně nestálých obvodů — čtvrtého okrsku ve státě Connecticut a čtvrtého okrsku v Kansasu.