Súdánská justice ve světle médií
Ivana RecmanováZpůsob, jakým média informovala o případu těhotné Súdánky, která byla ve své domovině odsouzena k trestu smrti, ukazuje marginalizaci „nezápadních“ sdělovacích prostředků a to jak informujeme o událostech mimo náš geografický okruh.
Před nedávnem zaplavila média zpráva, že sedmadvacetiletá těhotná Súdánka Meriam Jehja Ibrahím Išag byla odsouzena ve své domovině k trestu smrti za údajné odpadlictví od víry. Ibrahím Išag se sama vyjádřila, že neměla od islámu jak odpadnout, když nikdy muslimkou nebyla — jejím otcem byl sice muslim, což by podle jistých interpretací šaríe mělo stačit k tomu, aby za muslimku byla považována, nicméně byla vychovávána pouze matkou-křesťankou.
Nezisková organizace Amnesty International rozjela na její podporu online petici, kterou zatím podepsalo celosvětově půl milionu lidí, z toho 10 000 lidí z České republiky. Súdánský ministr zahraničí již oznámil, že trest smrti bude stažen.
Skoro se to zdá jako pohádka, nicméně mediální pokrytí tohoto případu, alespoň v České republice, bylo problematické.
Informace, které se vyskytují v prvním odstavci, jsou ty, které se daly vyčíst z Novinek.cz a iDNESu. Jsou podány pravdivě, nicméně příliš stručně a zanechávají ve vzduchu stále mnoho otazníků. Jsou citováni pouze soudce, oběť a dva experti z Amnesty International. Není známo, jak byl případ Ibrahím Išag vyšetřován, jaký postoj k němu zaujala rodina, širší súdánská veřejnost nebo dokonce vládní činitelé, ačkoliv jsou tyto údaje běžnou součástí zpravodajství referujících o událostech v České republice.
tohle je opravdu zajímavé a přínosné! Obávám se, že naši novináři (tedy většina) něčeho takového nejsou schopni ani u domácích událostí. Ještě tak bezhlavě citovat co kdo řekl ale něco osobně k věci zjistit to už je na ně moc.
Přeji vám hezký den
Těžko můžeme země, kde je něco takového možné, brát jako sobě rovné. Osobně bych to považoval za laciné a nebezpečné. Nedovedu si například představit, jak brát jako "sobě rovnou" Saúdskou Arábii s jejím přístupem k ženám, k věřícím jiných náboženství apod. To by nebylo nic jiného než totální rezignace na základní hodnoty. Parciální kritika Amnesty International nebo českých médií na tom vůbec nic nemění.
Podle mne samozřejmě podpis ani jeho elektronická verze natož pár kliknutí ke zrušení rozsudku nevede, ale k postupnému zrušení mučení a snad i trestu smrti by vést mělo.
Nebo aspoň mohlo.
Protože v dnešním globalizovaném světě se nelze vyhnout odlišným kulturám, náboženstvím nebo sociálním skupinám. Bez znalosti věcí, které jsou našemu všednímu životu vzdálené, dochází k takovým událostem, jako jsou například kolonizace, otroctví, pogromy, vyhlazovací tábory nebo "jen" diskriminace. To potom přerůstá v násilné nepokoje.
http://www.amnesty.cz/pripady/pripad/sudan-trest-smrti
Doufám, že obsahují dostatek faktických informací potřebných k případnému rozhodnutí, zda pod výzvu súdánským autoritám podpis připojit nebo ne.