Znovu o možnosti odvolatelnosti poslanců

Jiří Dolejš

Pokud porušení slibu poslance není ničím sankcionováno, tak přeběhlík, který oklamal své voliče, je do konce funkčního období neodvolatelný. Tolerování takové praktiky přispívá k poklesu důvěry občanů ve fungování naší parlamentní demokracie.

Přebíhání z jedné politické strany (hnutí) do druhé během volebního období jen za účelem udržení svého poslaneckého mandátu popř. přejít z opozice do koalice, bez ohledu na občany, kteří poslancům dali svůj voličský hlas ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR, je léta kritizovaná záležitost.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Ústava České republiky ovšem neumožňuje odvolání zvoleného zástupce a tak jediným trestem za nerespektování předvolebních slibů je dnes možnost poškození veřejné prestiže, což, jak ukazuje praxe, není sankce nejúčinnější.

Protože volič prahne po řešení tohoto nešvaru, tak již v roce 2007 za časů vlády Mirka Topolánka podali tehdejší poslanci KSČM návrh ústavního zákona, který navrhoval alespoň nějakou možnost odvolat poslance, který se zásadně zpronevěřil svým povinnostem a to rozhodnutím nezávislého soudu.

Již v roce 2007 za vlády Mirka Topolánka, jejíž vznik umožnil i Miloš Melčák, navrhovali zástupci KSČM zavést možnost odvolat poslance. Foto Jiří Nováček, Mediafax

Byl však zamítnut již při prvním čtení mimo jiné s argumentem ohrožení zásady svobody poslance v rámci ústavního slibu. A tak nejlepší vědomí poslanců při výkonu mandátu v zájmu všeho lidu zůstává nadále jako jediné memento.

Pokud porušení slibu poslance není ničím sankcionováno, tak případný převlékač kabátů, který oklamal své voliče, je do konce funkčního období neodvolatelný. Listina základních práv sice říká, že každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání. Proti svobodě smýšlení zvoleného poslance ale stojí právo občana být zastupován na základě konkrétně učiněného politického slibu.

Přitom takové chování lze označit za nekalou praktiku a její tolerování přispívá k poklesu důvěry občanů ve fungování naší parlamentní demokracie. Je otázka v jakém vztahu je právo zvoleného poslance k právu občana ho kontrolovat.

Absurdním způsobem toto téma (odvolávat poslance, s nímž občané nejsou spokojeni) uchopilo hnutí Úsvit v čele s Tomio Okamurou. Chtějí poslance odvolávat přímo, lidovým hlasováním po vzoru některých švýcarských voleb. To ale v poměrném systému není možné, protože tam volič v tajné volbě vybírá kandidátky ve volebních krajích a dává jim reprezentativní mandát.

Vlastně předjímají změnu volebního systému — výběr poslanců v jednomandátních obvodech s imperativním mandátem. To je ale opuštění systému poměrné reprezentace, daného Ústavou ČR, a přijetí systému většinového.

Otázka odvolatelnosti poslanců se objevila ve volebních kampaních v roce 2010 i 2013. KSČM tedy znovu zvažuje upravenou verzi svého návrhu z roku 2007. Nejde o sankci za opuštění strany, za kterou byl poslanec zvolen, protože i strany jako celek se mohou dostat do konfliktu s přáním voličů. Soud by musel řešit politické otázky možná v rozporu se svou nezávislostí. Ale o posuzování porušení slibu poslance výlučně z pohledu obecné etiky a zákonů.

Ztráta mandátu by měla být v každém případě řešena v Ústavě. Zrušení poslaneckého mandátu v případě, kdy dojde k pravomocnému odsouzení poslance nebo senátora za spáchání úmyslného trestného činu, by snad neměl být po nedávných zkušenostech problém. Ostatně loni byla už podobná novela Ústavy připravena, ale pro předčasné volby nebyla projednána.

    Diskuse
    DU
    March 27, 2014 v 17.51
    Než vázaný mandát, tak raději důsledný většinový systém
    Nenavazoval bych na v této souvislosti ne příliš šťastnou tradici první republiky. To ale neznamená, že systém přeběhlíků, který je rysem tohoto režimu je udržitelný.

    Spíš bychom měli směřovat ke zlepšení politické kultury tak, aby přeběhnutí na základě jakékoli politické korupce bylo zcela nepřijatelné. Spíš je žádoucí, aby mandát patřil jasně poslanci a toto bylo řešeno většinovým systémem jednomandátových obvodů. To, že to není v současné ústavě, není argumentem. Současná ústava je totiž nedostačující a navíc ještě nesystémově měněná (přímá volba prezidenta). Dříve nebo později budeme potřebovat ústavu novou.

    Nesmíme ale připustit, aby se poslanec pustil do skutečné a efektivní politické práce, šlápl při tom někomu (třeba velkým firmám) na kuří ucho a potom proti němu byla spuštěna nepřijatelná mediální kampaň, na jejímž konci by bylo jeho odvolání v referendu. To v podstatě navrhuje Úsvit.
    JM
    March 28, 2014 v 11.1
    Vázaný mandát?
    Souhlasím s panem Ungerem, že vázaný mandát je to poslední co si můžeme přát. Jeho zavedení by jen legalizovalo jednu z hlavních příčin současného neutěšeného stavu parlamentu. Strany na jedné straně nutí poslance, aby hlasovali v souladu s linií vedení, na druhé straně, pokud potřebují obhájit získaného přeběhlíka, argumentují onou svobodou poslance v rámci ústavního slibu. Strach z toho, že v příštích volbách nebude zařazen na volitelnou pozici kandidátky, udržuje poslance v poslušnosti vedení, takže zvažování zájmu voličů je spolehlivě zatlačeno až na druhé místo za zájem strany.
    Posílení odpovědnosti poslance voličům je možné například tím, že mandát bude patřit jasně poslanci, jak navrhuje pan Unger. To ale nutně nevyžaduje zavedení jednomandátových obvodů. Fakt, že mandát patří jasně poslanci, znamená z hlediska volebního systému přímou volbu, ne jednomandátový volební obvod. Přímá volba je možná i ve více mandátovém obvodě. Takovou volbu lze zorganizovat tak, že voliči obdrží seznam kandidátů (ne seznam stran), a zvolí z něho stanovený počet svých favoritů. Následně bude vytvořen seznam kandidátů podle počtu získaných hlasů. Bude-li obvod např. deseti mandátový, stane se poslanci prvých deset kandidátů na tomto seznamu.
    Přímá volba ve více mandátovém obvodě bude generovat lepší zastoupení názorového spektra občanů i stabilnější politické reprezentace než volba v jednomandátovém obvodě.
    Proč si to myslím? Volíme-li poslance, nevolíme výkonného představitele, který je osobně odpovědný za chod daného volebního obvodu. Je spíše osobně odpovědný za prosazování názorů občanů daného volebního obvodu ve společenství reprezentantů jiných volebních obvodů. Přitom názory občanů volebního obvodu nejsou jednotné, tvoří názorové spektrum. Více mandátový obvod zajistí reprezentaci názorového spektra zcela určitě lépe, než jednomandátový. Lepší stabilita takového způsobu volby vyplývá z toho, že názorové spektrum se s časem mění pomalu, ale jeho malé změny mohou mít velký vliv na to, který z názorů získá aktuálně největší počet zastánců. Protože názorové spektrum různých volebních obvodů se mění na celém území republiky pod vlivem společných podmínek, docházelo by v případě jednomandátových obvodů ke značným výkyvům názorového spektra parlamentu v jednotlivých volebních obdobích.
    Problém volebního systému vhodnějšího než je ten současný, není jistě jednoduchý, proto zůstává ještě mnoho témat, která nemohu v rámci pouhého příspěvku do diskuse nakousnout. Doufám ale, že vzhledem k závažnosti tohoto tématu se objeví další diskutující, a budu mít tedy příležitost se ještě k tématu vrátit. Za nezbytné však považuji podtrhnout, že přímá volba nesnižuje význam politických stran. Jednotliví kandidáti budou moci být navrhováni stranami a být stranami propagováni, po ustavení nového parlamentu mohou vytvořit uskupení podle stran. To se nemění, mění se pouze to, že svoboda poslance v rámci ústavního slibu už nebude moci být ohrožována jednotlivci ve vedení stran.
    March 28, 2014 v 13.48
    svoboda poslance a mandát
    většinově se volí do horní komory- dolní je u nsá tradičně volena poměrně a nemyslím že je to špatně (v ústavě jsou jiné problémy než tento) i když chápu špatný pocit z volby stranických kandidátek.
    . U většinového systému roste význam prefabrikované populalrity - kriitka politických stran by tak mohla přesunout moc z politických institucí na důležité tvůrce veřejného mínění, tedy masmédia.
    Většinový systém také hůře odráží rozložení názorů - vítězí zprůměrovaný často populárně/polulisticky laděný názor, kdy odchylky jsou vytěsňovány mimo mainstream.
    A svoboda poslance není myslím v systému skutečně nezáviuslého soudního rozhodování o ztrátě mandátu ohrožována partokratickými strukturami.
    March 28, 2014 v 14.40
    Volič není děcko a politika jeho hračkou. Volič je dospělý a nese odpovědnost za své voličské rozhodnutí. Když se rozhodne hloupě, naivně, bez získání potřebných informací, povrchně, podle soukromých libůstek, tak se nesmí divit.

    Jednoznačně platí, že poslanci nejsou ošklivi zlí strýčkové, kteří mu šlapou na jeho bábovičky. Jací voliči, takoví poslanci. Parlament je věrným obrazem voličstva, a to i svou intelektuální a morální úrovní.
    JM
    March 28, 2014 v 14.41
    Většinový systém?
    Možná jste pane Dolejš přehlédl, že v mnou popsaná modifikace přímé volby není většinová, ale poměrná.
    March 28, 2014 v 16.10
    J. Matuszek
    O většinovém systému psal pan Unger

    P.S. jste-li přihlášen, můžete své nechtěné příspěvky smazat
    PM
    March 28, 2014 v 23.0
    Volič dětina je přirozený jev
    a lákavá kořist mazaných parlamentié.
    Problémem demokracie je, že se hroutí, když podíl infantilních voličů dosáhne 51%..........jak tak koukám.
    March 29, 2014 v 8.41
    Voličská odpovědnost
    Pokud volič nese odpovědnost za svou volbu, pak nese odpovědnost i za své spoluobčany, tedy za to, koho volí oni. Taková je totiž realita systému.
    Je strašné nést za někoho odpovědnost a nemít žádný vliv na jeho rozhodování.
    JM
    March 29, 2014 v 9.23
    I. Štampach
    Podle mě konstatování "Parlament je věrným obrazem voličstva" v současném systému neplatí 100 procentně. Problém je v tom, že volič si vybírá z jednotlivých stran a je tedy nucen vybrat stranu jen podle hrubého přiblížení svých názorů k prezentovanému programu strany. Lidé, kteří o sobě říkají že jsou pravicoví, tak volí pravicové strany, přestože nesouhlasí s jejich korupčním jednáním v minulosti. Lidé s jinými politickými preferencemi se zase musí smířit s něčím jiným. To umožňuje stranickým vedením a jejich sponzorům zmíněný "obraz voličstva" značně zkreslit.
    March 29, 2014 v 14.22
    zkreslení, přesnost či volnost mandátu ?
    Uvědomme si že v složitých systémech je klíčový systém zprostředkování. Před tím se nedá úplně utéci a každá volba je pak hrubá aproximace vašich představ. Mandát nidky není úplně přesný - odchylka musí být zřejmáa a prokazatelná.
    ž jste zažili spokojenost s reprezentací na 105% ? A neřeší to ani imperativní (vázaný) mandát místo zastupiteského..Zkreslení reprezentace a mandátu tedy je vždy, ale vzájemně se některé odchylky korelují.
    U menších subjektů je šance na menší disjunkci... velké, tzv. catch all parties rozkročené od - do samozřejmě často zprůměrují požadavky elektorátu. Ten ale často nepí přesně co chít, nehlasuje pro projekty ale jen určité hodnoty.
    Eliminace vlivu partokracie je ve vnitrostranické demokracii, ve vazbě na občanskou společnost a v některých regulacích - vedle zmiňované odvolatelnosti jsou to preferenční hlasy, omezení kumulace funkcí, veřejné osoby tzv. do trenek.atp. Tady se odpovědnost voliče a voleného protínají.
    + Další komentáře